Dnes to bude velmi krátké.
Když jsem napsal ten nadpis, tak jsem si uvědomil, že zkouškové vlastně ještě nezačalo. Dost z nás se letos rozhodlo dát si delší volno od posledního týdne školy (druháci končili 22. 12., yay!) až do konce roku a pak se podívat na nějaké ty předtermíny. Předtermíny jsou vypsaný ze ZPL a psychologie. ZPL pro všechny, psychologie asi pro 50 lidí. O organizaci biologie se nemá cenu moc zmiňovat, jelikož prof. Rudolf je vážně Emil. Slýchal jsem názory na tyhle dva předměty. Nebyly extra zajímavé. Já od toho očekával trochu víc. U psychologie mě mrzí, jak krátce nás s tím odbili. U ZPL jsem byl docela rád, že skončili naše teoretické přednášky. Zvlášť dr. Vachková dokáže být časem docela otravná s tím, jak nejlepší na světě je sestra. Sestra umí tohle a támhle, sestra dělá tohle a tohle, bez sestry je lékař nic. Pokud tohle chce lékař, tak se musí zeptat sestry. Sestra dělá všechno. Lékař si dá ten katetr do penisu a odchází. Já vám to předvedu. Teď jsem to tam dala a taky odcházím, to ať si udělá sestra. Ughhr! Nechci snižovat její kvality, ale už od začátku mi přišla zvláštní. Zajímalo by mě, z čeho má ten doktorát.
Nicméně, aby to teda bylo krátké. Psychologie byla zajímavá, ale když už čtete u 15. otázky, že existuje partnerský a paternalistickžý přístup, že nástroji psychologa je slovo, věta, slabika, souhláska, dvojhláska, slabikář a jazykolamy, tak už to není zas taková sranda. A rozhovor vlastně. To je instrument mezi lidmi, při kterém probíhá přenos informací. Přenos? Možná taky protipřenos. Haló.
No a ZPL je zas plný sester, i když to vypadá na 50% účast té lékařské části. Sestra tohle a sestra támhle. Nejsem sestra. Metodika a dimenze udržování kvality v ošetřovatelství - 11 bodů. Ošetřovatelství jako vědní obor? Ošetřovatelství jako nástroj pro léčbu pacienta jakožto bioekopsychosociohumanologoergofyziohistoloanatomického komplexu. Jak pravý čtvrtý bod nějaké další metodiky: jdu pokračovat.
pátek 30. prosince 2016
neděle 25. prosince 2016
První praxe
V rámci Základů praktického lékařství máte navštívit praktického lékaře, nejlépe teda s ním nějakého pacienta u něj doma. Můžete být také v ordinaci, čehož jsem využil.
Byl jsem domluvený na krátký den (7 - 12). Jelikož jsem přijel domů, abych mohl být u svého praktika, tak jsem hned ráno podcenil jednu věc. Kromě toho, že se mi na tu šestou hodinu fakt nechtělo z postele ven, 5 minut jsem přemýšlel nad tím, jak budu muset takhle vstávat pořád, jsem zapomněl, že u nás mrzne. Takže jsem nabral trochu časový skluz během toho, co jsem se snažil oškrábat okna u auta. Radši ale přijedu později, než abych jel s polovinou výhledu z auta. Chtěl jsem dorazit alespoň 15 minut předem nebo tak, ale přijel jsem asi v 6:54. K mému překvapení v čekárně nikdo nebyl. Jsem zvyklej na ty pohledy důchodců, kteří vám jasně dávají najevo, že to jsou oni, kteří tu byli první. Možná mají hůl a pohybujou se pomalu, ale jakmile se otevřou dveře od ordinace, jsou tam 100x rychleji než vy.
V tu 7. hodinu se otevřeli dveře, vykoukl můj doktor, poznal mě! a přivítal. Mezi tím se do čekárny přihnalo pár lidí. Odložil jsem si uvnitř, nasadil důvěryhodný obličej a dal se do rozhovoru se svým praktikem. Když se mě ptal, co vlastně všechno umím, tak jsem se slzičkou na kraji odvětil, že jsme vlastně jednou na fyziole brali krev, na ZPL měřili tlak těma starejma rtuťovejma tlakoměrama a zbytek z PRAKTICKÉHO lékařství si spíš probrali teoreticky. Jasně, dával jsem injekci nějakýmu kusu plastu nebo transfuzi umělý ruce, ale tím jsem se spíš nechtěl chlubit. Řekl mi, že mě může de facto pustit ke všemu, takže jsme vyšli z kutlochu a zavolali prvního pacienta na krev!
Samozřejmě jsem se dozvěděl, že na fyziole si bereme krev něčím, co se už nepoužívá. :D Takže první krev udělal on, ukazoval mi, jak se to dělá. Druhý pacient byl už můj. Byl to důchodce, který se při informaci, že mu krev bude brát medik, docela rozklepal. Jenže už vešel dovnitř. Je to jako na letišti po check-inu, nebylo cesty zpět. Nebyl jsem si jistý, jestli je tak nervózní, nebo je to prostě jen esenciální tremor. Asi ten tremor. :D Spojit tu sadu se mi moc nepovedlo, takže mi to ukazoval ještě před ním, pak už jsem tu jeho nervozitu začal chápat. Krev jsme ale úspěšně odebrali! A to tuším do dvou zkumavek. Překvapilo mě, kam všude tu krev posílá. 4 laborky a jedna docela daleko.
Pak je trochu vtipný, když vám tam přijde někdo, koho znáte. Najednou se ocitáte úplně v jiném postavení. Tomu člověku berete krev, saháte na něj nebo se před váma svlékne. Je to trochu zvláštní.
Jsem rád, že když nám tam přišla nějaká angína, tak jsme dělali CRP, respektive dělal jsem CRP! :D Takže jsme žádný ATB nedávali, pacientka přišla s angínou a odešla s nachlazením.
Vtipný bylo, když jsem dostal fonendoskop a měl jsem si poslechnout srdce nebo plíce. Aspoň doufám, že jsem to měl poslouchat. Slyšel jsem tam nějaký ozvy a nějaký šrumec. Jsem rád, že mi ukazoval, kam to mám dávat, protože já vážně netušil. Vím, že během mýho poslouchání na mě mluvil, ale vůbec jsem ho neslyšel. Bylo mi ale blbý nepředstírat, že ho neslyším. Ta pacientka by z toho asi taky neměla moc radost.
Další vtipná věc byla, že mi někdo poděkoval za to, že jsem mu dal injekci. Ten pacient se musel svléknout před nějakým random člověkem, pak poslouchat korekce od doktora, abych to udělal relativně dobře, a pak mi vážně poděkoval a popřál hezký svátky. Vůbec tolik lidí mi nikdy hezký svátky nepopřálo. Jeden přívozce výsledků z laboratoří mi pak dost potřásal rukou, když se dozvěděl, že jsem potenciální budoucí zákazník jejich laborky. To mě fakt dostalo. :D
Já rozumím tomu, že lidi mají svoje starosti a svoje znalosti, ale přijde mi vtipný, že někdo přijde, řekne suverénně, že má problém s nějakým orgánem, ale pak ukáže úplně jinam, než kde je. Nemůžu jim to zazlívat, ale udržet se při tomhle taky není jednoduchý.
Dělali jsme pak nějaký EKG, základní neurologický vyšetření a tak. Koukali jsme dost do krku. Pamatuju si, jak jsem se jednou podíval, když mě fakt bolelo v krku. Ten povlak na tonzilách byl fakt nechutnej. Chtěl jsem statim tonzilektomii, ale prý je takový stav normální.
Docela mě překvapilo, jak si ten doktor dával věci i z anatomie a jel do mě spoustu pojmů, kterým vůbec nerozumím. Možná bych si měl tu anču taky zopakovat.
Celá ta návštěva byla dost milá, praktik se mi snažil se vším pomoct, ptal se, jestli se nechci ptát, a byl dost příjemný. Sestra ze mě měla asi respekt, což nechápu. :D
Zkušenost to byla dobrá. Je fajn vidět takhle za dveře ordinace. Dost mě rozčiluje, jak se musí všechno zapisovat, evidovat a zálohovat. Taky jsem se divil tomu, kolik lidí tam pořád volá. Máte pacienty v čekárně, někoho u sebe a do toho vám tam pořád zvoní telefon. Neměli jsme tam vyloženě někoho, kdo si přišel jen popovídat.
Mám trochu větší respekt k praktikům, protože opravdu musí mít dost přehled. Když jsem se zeptal, co třeba dělat, když přijde někdo, kdo řekne, že ho bolí břicho, tak následoval asi 10minutový monolog. Obdiv jim patří taky za to, že dokážou ty lidi furt poslouchat a tvářit se, že je to zajímá, i když už toho mají plný zuby.
Nemůžu sice soudit po jedný zkušenosti, kdy jsem byl pár hodin v jedný ordinaci, ale chybělo mi tam něco trochu akčnějšího nebo radikálnějšího. Většinou se tady do něčeho klepne, na něco podívá, něco vyhodnotí, což asi není úplně věc, kterou bych po promoci chtěl od (snad) 25 let chtěl dělat až do důchodu. Třeba k tomu ale dospěju časem.
Byl jsem domluvený na krátký den (7 - 12). Jelikož jsem přijel domů, abych mohl být u svého praktika, tak jsem hned ráno podcenil jednu věc. Kromě toho, že se mi na tu šestou hodinu fakt nechtělo z postele ven, 5 minut jsem přemýšlel nad tím, jak budu muset takhle vstávat pořád, jsem zapomněl, že u nás mrzne. Takže jsem nabral trochu časový skluz během toho, co jsem se snažil oškrábat okna u auta. Radši ale přijedu později, než abych jel s polovinou výhledu z auta. Chtěl jsem dorazit alespoň 15 minut předem nebo tak, ale přijel jsem asi v 6:54. K mému překvapení v čekárně nikdo nebyl. Jsem zvyklej na ty pohledy důchodců, kteří vám jasně dávají najevo, že to jsou oni, kteří tu byli první. Možná mají hůl a pohybujou se pomalu, ale jakmile se otevřou dveře od ordinace, jsou tam 100x rychleji než vy.
V tu 7. hodinu se otevřeli dveře, vykoukl můj doktor, poznal mě! a přivítal. Mezi tím se do čekárny přihnalo pár lidí. Odložil jsem si uvnitř, nasadil důvěryhodný obličej a dal se do rozhovoru se svým praktikem. Když se mě ptal, co vlastně všechno umím, tak jsem se slzičkou na kraji odvětil, že jsme vlastně jednou na fyziole brali krev, na ZPL měřili tlak těma starejma rtuťovejma tlakoměrama a zbytek z PRAKTICKÉHO lékařství si spíš probrali teoreticky. Jasně, dával jsem injekci nějakýmu kusu plastu nebo transfuzi umělý ruce, ale tím jsem se spíš nechtěl chlubit. Řekl mi, že mě může de facto pustit ke všemu, takže jsme vyšli z kutlochu a zavolali prvního pacienta na krev!
Samozřejmě jsem se dozvěděl, že na fyziole si bereme krev něčím, co se už nepoužívá. :D Takže první krev udělal on, ukazoval mi, jak se to dělá. Druhý pacient byl už můj. Byl to důchodce, který se při informaci, že mu krev bude brát medik, docela rozklepal. Jenže už vešel dovnitř. Je to jako na letišti po check-inu, nebylo cesty zpět. Nebyl jsem si jistý, jestli je tak nervózní, nebo je to prostě jen esenciální tremor. Asi ten tremor. :D Spojit tu sadu se mi moc nepovedlo, takže mi to ukazoval ještě před ním, pak už jsem tu jeho nervozitu začal chápat. Krev jsme ale úspěšně odebrali! A to tuším do dvou zkumavek. Překvapilo mě, kam všude tu krev posílá. 4 laborky a jedna docela daleko.
Pak je trochu vtipný, když vám tam přijde někdo, koho znáte. Najednou se ocitáte úplně v jiném postavení. Tomu člověku berete krev, saháte na něj nebo se před váma svlékne. Je to trochu zvláštní.
Jsem rád, že když nám tam přišla nějaká angína, tak jsme dělali CRP, respektive dělal jsem CRP! :D Takže jsme žádný ATB nedávali, pacientka přišla s angínou a odešla s nachlazením.
Vtipný bylo, když jsem dostal fonendoskop a měl jsem si poslechnout srdce nebo plíce. Aspoň doufám, že jsem to měl poslouchat. Slyšel jsem tam nějaký ozvy a nějaký šrumec. Jsem rád, že mi ukazoval, kam to mám dávat, protože já vážně netušil. Vím, že během mýho poslouchání na mě mluvil, ale vůbec jsem ho neslyšel. Bylo mi ale blbý nepředstírat, že ho neslyším. Ta pacientka by z toho asi taky neměla moc radost.
Další vtipná věc byla, že mi někdo poděkoval za to, že jsem mu dal injekci. Ten pacient se musel svléknout před nějakým random člověkem, pak poslouchat korekce od doktora, abych to udělal relativně dobře, a pak mi vážně poděkoval a popřál hezký svátky. Vůbec tolik lidí mi nikdy hezký svátky nepopřálo. Jeden přívozce výsledků z laboratoří mi pak dost potřásal rukou, když se dozvěděl, že jsem potenciální budoucí zákazník jejich laborky. To mě fakt dostalo. :D
Já rozumím tomu, že lidi mají svoje starosti a svoje znalosti, ale přijde mi vtipný, že někdo přijde, řekne suverénně, že má problém s nějakým orgánem, ale pak ukáže úplně jinam, než kde je. Nemůžu jim to zazlívat, ale udržet se při tomhle taky není jednoduchý.
Dělali jsme pak nějaký EKG, základní neurologický vyšetření a tak. Koukali jsme dost do krku. Pamatuju si, jak jsem se jednou podíval, když mě fakt bolelo v krku. Ten povlak na tonzilách byl fakt nechutnej. Chtěl jsem statim tonzilektomii, ale prý je takový stav normální.
Docela mě překvapilo, jak si ten doktor dával věci i z anatomie a jel do mě spoustu pojmů, kterým vůbec nerozumím. Možná bych si měl tu anču taky zopakovat.
Celá ta návštěva byla dost milá, praktik se mi snažil se vším pomoct, ptal se, jestli se nechci ptát, a byl dost příjemný. Sestra ze mě měla asi respekt, což nechápu. :D
Zkušenost to byla dobrá. Je fajn vidět takhle za dveře ordinace. Dost mě rozčiluje, jak se musí všechno zapisovat, evidovat a zálohovat. Taky jsem se divil tomu, kolik lidí tam pořád volá. Máte pacienty v čekárně, někoho u sebe a do toho vám tam pořád zvoní telefon. Neměli jsme tam vyloženě někoho, kdo si přišel jen popovídat.
Mám trochu větší respekt k praktikům, protože opravdu musí mít dost přehled. Když jsem se zeptal, co třeba dělat, když přijde někdo, kdo řekne, že ho bolí břicho, tak následoval asi 10minutový monolog. Obdiv jim patří taky za to, že dokážou ty lidi furt poslouchat a tvářit se, že je to zajímá, i když už toho mají plný zuby.
Nemůžu sice soudit po jedný zkušenosti, kdy jsem byl pár hodin v jedný ordinaci, ale chybělo mi tam něco trochu akčnějšího nebo radikálnějšího. Většinou se tady do něčeho klepne, na něco podívá, něco vyhodnotí, což asi není úplně věc, kterou bych po promoci chtěl od (snad) 25 let chtěl dělat až do důchodu. Třeba k tomu ale dospěju časem.
Vánoční update a zimní semestr v druháku
Melancholie opadly, taky mám započty z těch šílenejch předmětů, dokonce jsem dostal pár dotazů na ask.fm, takže jsem si řekl, že je čas něco napsat.
Od prváku si občas vyměňuju e-maily s jednou učitelkou z gymplu. Byla dost milá, měl jsem ji na jeden z maturitních předmětů a jako jedna z mála mi přijde, že si furt pamatuje moje jméno. Znáte to - náhodou někdy zavítáte na střední, ale pohledy typu ,,dělám, že tě nevidím" nebo ,,toho jsem už viděla" vás docela dostanou. 8 let je asi krátká doba na zapamatování. :D Píšu to proto, že se informujeme vzájemně o životě a nedávno jsem jeden mail posílal. Je to jako se vším, s odstupem zjistíte, že některý věci nebyly zas tak strašný.
Pokud nechodíte na přednášky, tak je jasný, že ze začátku vůbec nevíte, která bije. Takže se do toho postupně dostáváte, někdy to trvá fakt dost dlouho. Ale pak to do sebe začne aspoň trochu zapadat. Takže jaký to zatím bylo?
Jednoznačně volnější než v prváku. Dovolil jsem si fakt hodněkrát přijít na praktikum, aniž bych úplně věděl, co se tam má dělat. Nevím, jestli se někdo připravoval na biologii, já teda ani jednou. Vlastně jo, bral jsem plášť, přezůvky a protokoly. :-) A pravítko! Bez pravítka to na biole nemá cenu. Ze začátku semestru jsem si užíval trochu volna, moc jsem se neučil, pak si samozřejmě stěžoval na to, jak je to všechno strašný a nejde to.
Co se chemie týče, tak pořád nechápu ten systém vyučování. Pro zápočet musíte pak splnit docházku na semináře, praktika, z těch mít protokoly podepsané vyučujícím, což se dělá na konci praktika, takže tam zůstanete klidně o 30 minut později (pro našince o 30 minut dýl :-)), pak ještě průměr z testů nad 3,0 a semestrální test nejhůř za tři. Dá se to. Testů jsme psali 6, na tři se můžete vybodnout a pak na se na to podívat. Akorát teda musíte vědět, odkud se to učit. Spoustu věcí se ale teprve dozvíte až na těch seminářích, takže na nich dávejte pozor. I když je to docela těžký udržet pozornost, zapamtovat si věci ze semináře, nezbláznit se a pak být po tomhle všem ready napsat nějaký test.
Fyziola je docela sranda. Víte, z čeho se máte učit. Děláte tam občas něco zajímavýho. Co mě trochu děsí na fyziole je to, že se tam probírají věci, který by asi člověk nějak tak jako doktor měl znát po dobu svojí praxe, pokud chce vědět, proč co a jak funguje.
Základy praktického lékařství docela rychle skončily. Pamatuju si z toho asi tři věci. Na posledním semináři nám doc. Býma sdělil, že jak on, tak my víme, že tahle zkouška není úplně jako to nejtěžší a nejdůležitější, co nás na týhle škole čeká. Čas na zkoušení v SISu je napsaný jako 10 minut na jednoho studenta, ale prý to probíhá i rychleji. Tak to možná bude příjemná zkušenost.
Co je ale docela zajímavý, to je lékařská psychologie. Je to jediný předmět, na jehož přednášky chodím (chodil jsem), protože mi přijdou fakt dobrý. Učíte se nějaký faktory na srážení, pak vzorce sloučenin, který jste nikdy neviděli, koukáte do mikroskopu, a pak najednou někdo začne mluvit o smrti. Zajímavá přednáška, která nás trochu vrací zpátky do toho, že medicína je o lidech a smrt k životu prostě patří. Měl jsem navíc v rámci psychologie možnost poprvé mluvit s pacientem, probírají se tam docela zajímavý věci, navíc poprvé chodíte na KLINIKU! :D Je škoda, že to má jen 5 praktik. Zajímavý předmět.
Sliboval jsem si hodně od volitelňáku klinické biologie, ale jelikož je zápočet za 4/5 docházek, tak to asi i tak hodnotím. Slyšel jsem zatím dvě přednášky. Ta první byla docela zajímavá o nádorech, na druhou nedorazil kvůli dopravním problémům přednášející, místo třetí jsem se učil nejspíš na fyziolu, na čtvrtý jsem doobjednával dárky a dělal jiný věci. Myslel jsem si, že to bude trochu zajímavější. Ty témata v SISu vypadají občas kontroverzně, ale nic moc mi to nedalo.
Přes Vánoce se neučím, ale brzo začnu. Chystám se na předtermíny ze ZPL a psychologie. Sice mi všichni říkají, že to dají každýmu, ale něco si o tom chci nastudovat.
Tak zatím, učení zdar. :-)
Od prváku si občas vyměňuju e-maily s jednou učitelkou z gymplu. Byla dost milá, měl jsem ji na jeden z maturitních předmětů a jako jedna z mála mi přijde, že si furt pamatuje moje jméno. Znáte to - náhodou někdy zavítáte na střední, ale pohledy typu ,,dělám, že tě nevidím" nebo ,,toho jsem už viděla" vás docela dostanou. 8 let je asi krátká doba na zapamatování. :D Píšu to proto, že se informujeme vzájemně o životě a nedávno jsem jeden mail posílal. Je to jako se vším, s odstupem zjistíte, že některý věci nebyly zas tak strašný.
Pokud nechodíte na přednášky, tak je jasný, že ze začátku vůbec nevíte, která bije. Takže se do toho postupně dostáváte, někdy to trvá fakt dost dlouho. Ale pak to do sebe začne aspoň trochu zapadat. Takže jaký to zatím bylo?
Jednoznačně volnější než v prváku. Dovolil jsem si fakt hodněkrát přijít na praktikum, aniž bych úplně věděl, co se tam má dělat. Nevím, jestli se někdo připravoval na biologii, já teda ani jednou. Vlastně jo, bral jsem plášť, přezůvky a protokoly. :-) A pravítko! Bez pravítka to na biole nemá cenu. Ze začátku semestru jsem si užíval trochu volna, moc jsem se neučil, pak si samozřejmě stěžoval na to, jak je to všechno strašný a nejde to.
Co se chemie týče, tak pořád nechápu ten systém vyučování. Pro zápočet musíte pak splnit docházku na semináře, praktika, z těch mít protokoly podepsané vyučujícím, což se dělá na konci praktika, takže tam zůstanete klidně o 30 minut později (pro našince o 30 minut dýl :-)), pak ještě průměr z testů nad 3,0 a semestrální test nejhůř za tři. Dá se to. Testů jsme psali 6, na tři se můžete vybodnout a pak na se na to podívat. Akorát teda musíte vědět, odkud se to učit. Spoustu věcí se ale teprve dozvíte až na těch seminářích, takže na nich dávejte pozor. I když je to docela těžký udržet pozornost, zapamtovat si věci ze semináře, nezbláznit se a pak být po tomhle všem ready napsat nějaký test.
Fyziola je docela sranda. Víte, z čeho se máte učit. Děláte tam občas něco zajímavýho. Co mě trochu děsí na fyziole je to, že se tam probírají věci, který by asi člověk nějak tak jako doktor měl znát po dobu svojí praxe, pokud chce vědět, proč co a jak funguje.
Základy praktického lékařství docela rychle skončily. Pamatuju si z toho asi tři věci. Na posledním semináři nám doc. Býma sdělil, že jak on, tak my víme, že tahle zkouška není úplně jako to nejtěžší a nejdůležitější, co nás na týhle škole čeká. Čas na zkoušení v SISu je napsaný jako 10 minut na jednoho studenta, ale prý to probíhá i rychleji. Tak to možná bude příjemná zkušenost.
Co je ale docela zajímavý, to je lékařská psychologie. Je to jediný předmět, na jehož přednášky chodím (chodil jsem), protože mi přijdou fakt dobrý. Učíte se nějaký faktory na srážení, pak vzorce sloučenin, který jste nikdy neviděli, koukáte do mikroskopu, a pak najednou někdo začne mluvit o smrti. Zajímavá přednáška, která nás trochu vrací zpátky do toho, že medicína je o lidech a smrt k životu prostě patří. Měl jsem navíc v rámci psychologie možnost poprvé mluvit s pacientem, probírají se tam docela zajímavý věci, navíc poprvé chodíte na KLINIKU! :D Je škoda, že to má jen 5 praktik. Zajímavý předmět.
Sliboval jsem si hodně od volitelňáku klinické biologie, ale jelikož je zápočet za 4/5 docházek, tak to asi i tak hodnotím. Slyšel jsem zatím dvě přednášky. Ta první byla docela zajímavá o nádorech, na druhou nedorazil kvůli dopravním problémům přednášející, místo třetí jsem se učil nejspíš na fyziolu, na čtvrtý jsem doobjednával dárky a dělal jiný věci. Myslel jsem si, že to bude trochu zajímavější. Ty témata v SISu vypadají občas kontroverzně, ale nic moc mi to nedalo.
Přes Vánoce se neučím, ale brzo začnu. Chystám se na předtermíny ze ZPL a psychologie. Sice mi všichni říkají, že to dají každýmu, ale něco si o tom chci nastudovat.
Tak zatím, učení zdar. :-)
úterý 22. listopadu 2016
Žiju? Dýchám?
Ano, žiju a dýchám.
Vím, že jsem se odmlčel na dobu delší než je obvyklé v téhle internetové branži, proto mě docela překvapuje, že na ten blog stále někdo, i když v omezené míře, chodí. Je to milé.
Několikrát jsem si od začátku semestru říkal, že bych mohl napsat nějaký článek. Hodnotit ale přednáškový týden, jednotlivé předměty a tak různě z tohohle soudku mi přišlo docela nudný. Nejsem fanda přednášek, nemůžu fungovat tak, že několikrát denně sedím tři hodiny a bedlivě poslouchám. Možná by si systém měl uvědomit, že tohle prostě nejde nikomu tak, aby si pak nepřišel alespoň unavený.
Všichni mi říkali, že se mám těšit do druháku, protože je to jakási odměna za prvák. Je dost brzo na to to hodnotit, já jsem to samozřejmě hodnotil po prvním týdnu. Druhák je takový hodně chaotický na začátku. V prváku jste měli všechno jasně daný, prostě na zítra Čihák strana 20 - 60. Teď ale máte zadané téma a vhodnou literaturu a zdroje si najděte sami. Samozřejmě máme doporučenou literaturu, ale než byste to všechno prošli a zjistili, co vám vyhovuje, tak uteče dost času. Je to zvláštní, ale je třeba si zvyknout na to, že toho není tak hodně a opravdu se na většinu věcí dá naučit rychle.
Může být i trochu problém v tom, že s musíte začít zase znova učit. Někdo má pocit, že když udělal anatomii, tak má diplom jistý, ale prvák je fakt jenom ten první krůček.
Začátek semestru mě vyloženě nebavil. Faktem je, že jsme měli víc času, máme ho i teď. Jednou týdně test z chemie, z fyzioly 3 testy za semestr. Zbytek předmětů je takový na odchození, jelikož po vás nikdo nic průběžně nechce. A pokud chce, tak je toho tak málo, že si to teď ani nevybavím. Je to strašně osvobozující, to ano! Problém je v tom, že mi teď na druhou stranu přijde, že trávím spoustu času ve škole zbytečně. Každý. den. od. 8. hodin. Přijdu si, jak kdybych byl zase na gymplu. Nebudu tu zabředávat nad tím, jak to mají lidé na jiných oborech, ale dokonce i na LF jde mít trochu rozumnější rozvrh, jedna skupina má pátky volné. Pere se teda ve mně trochu to, že máme dost takových zbytečných praktik, kde za celé praktikum udělám aktivity v času 15 minut a pak jen sedim. Na fyziole si prostě někdo sedne ke stolu, udělá tam něco a zbytek kouká. Jasně, další lidi si to pak třeba taky zkusí, není to takhle každý praktikum, třeba jsme si i vzájemně odebírali krev, což bylo fakt super!, nemůžu to celé zatracovat, ale celkově je využití toho našeho času strašně neefektivní.
Hodně mě naštvala chemie. Jsem asi dost tvrdohlavý, ale nechtěl jsem jít na další gympl. Místo toho děláme názvosloví, máme takový rychlokurz a pak se teprve teď někdy pouštíme do biochemie. Já chápu, že ty věci před tím k tomu musíme znát, ale i tak budu prskat. Tohle mě na začátku docela otrávilo a myslím si, že nejsem sám. Navíc ten koncept výuky? Přednášky, semináře = povinné přednášky pro míň lidí s nějakou interakcí, praktika. Praktika můžou končit později než je napsané v rozvrhu kvůli pokusům. Vtipné mi přijde, že ta praktika jsou strašně upozaděná, máme jich celkem 9. Na přípravu stačí většinou přečíst list, dva papíru, takže nejste nijak do tématu zcela vneseni a někdy se dozvíte, že na to stejně prostě není čas. To prostě není asi zcela optimální. Musím ale uznat, že ty věci začínají být zajímavé. Nejzajímavější je ale fyziologie, ta mě mile překvapila. Vždycky mě fascinuje, když čtu o všech těch možných mechanismech. Trochu nevýhoda je v tom, že to musíte přečíst tak 10x a naučit se to. :-)
Další naprosto nesouvisející věcí v tomhle článku bude to, co mě poslední dobou trochu trápí. Z nějakého důvodu se ke mně dostávají jen ty negativní stránky povolání lékaře. Zase jsem trochu spadnul do tý žumpy 6 let + hloupého postgraduálního vzdělávání, které se teď bude upravovat vyhláškou 95/2004 Sb. Žádná sláva to nebude. Přijde mi, že v současnosti všichni hodně spěchají. Já si z nějakého důvodu myslel, že prostě musím mít max teda do těch 30 let hotovou školu a atestace a všechno, čeho chci dosáhnout, a od těch 30 s tím pak už žít. Prostě že je to milník, po kterém už nic nebude. Nevím, jestli je to jen můj problém, můžete se podělit v komentářích, ale donedávna mi tohle přišlo svaté.
Asi jsem se nechal trochu semlít. Byl jsem vždycky optimista a útrapy téhle školy jsem si k tělu nepřipouštěl.
Dostávám se tím k tomu, jaký bych chtěl být lékař. Vadí mi, že na LF není v porovnání s ostatními fakultami (alespoň s těmi, které porovnávám) tolik času na to, aby měl člověk možnost se zabývat vícero věcmi. Baví mě sledovat dění ve světě, baví mě sledovat politiku, baví mě se rýpat v jazycích a baví mě právní problematika, taky mě baví o tom diskutovat a debatovat a vyměňovat si názory. Bohužel mi přijde, že se od nás taková věc nečeká. Jednou ses rozhodl pro medicínu, tak prostě buď ten doktor. To já ale nechci. Chci být doktor, ale nechci skončit jako někdo, kdo si do 30 odbude všechno potřebný a pak jen dřepí v tý ambulanci a postupně si z hlavy nechává odplouvat znalosti. Třeba. Chci být lékař, který za něco stojí, rád bych měl tu medicínu rozdělenou třeba do nemocnice, ambulance, fakulty a nevím, kde všude by to ještě šlo. Jde o to, aby to nebylo stereotypní, člověka to bavilo a měl možnost se v tom oboru stále pohybovat, měl o něm přehled a získával novinky. Stejně tak chci mít čas na to dělat něco jiného. Můžu stejně tak hodně chtít třeba učit. Nebo na něco hrát. Řešit právní kazuistiky. Sledovat dění a moct o něm diskutovat. Prostě se v tom životě trochu orientovat.
Na LF mi teda trochu vadí, že jsme prostě směřování opravdu úzkým směrem. Je ale fakt, že ve 26 letech (většinou) po promoci život nekončí a člověku se teprve otevírají možnosti a začíná fakticky trochu žít. Asi je i pokornější, k sobě i ostatním. A má další dekády života na to, aby se seberealizoval, cestoval, založil rodinu a dělal to, co ho baví. Měl jsem ohledně zvolení tohoto studia poslední dobou dost vážně pochyby, ale je třeba na tyhle věci nezapomínat, a pokud se v tom ztratíte, mít někoho, kdo vám to připomene. Díky. :-)
Na závěr doporučuji rozhovor s docentem (sakra, už je docent?!) Šmuclerem. Jeho životní vize a názory se mi líbí.
P. S.: Proč PROBOHA furt vypadává ta wifi na kolejích? Že to udělali přes léto dostupnější? Proto to furt vypadává? Proto na A1 netekla teplá voda a nikde se netopilo? Hotel Garni strajkuje.
Vím, že jsem se odmlčel na dobu delší než je obvyklé v téhle internetové branži, proto mě docela překvapuje, že na ten blog stále někdo, i když v omezené míře, chodí. Je to milé.
Několikrát jsem si od začátku semestru říkal, že bych mohl napsat nějaký článek. Hodnotit ale přednáškový týden, jednotlivé předměty a tak různě z tohohle soudku mi přišlo docela nudný. Nejsem fanda přednášek, nemůžu fungovat tak, že několikrát denně sedím tři hodiny a bedlivě poslouchám. Možná by si systém měl uvědomit, že tohle prostě nejde nikomu tak, aby si pak nepřišel alespoň unavený.
Všichni mi říkali, že se mám těšit do druháku, protože je to jakási odměna za prvák. Je dost brzo na to to hodnotit, já jsem to samozřejmě hodnotil po prvním týdnu. Druhák je takový hodně chaotický na začátku. V prváku jste měli všechno jasně daný, prostě na zítra Čihák strana 20 - 60. Teď ale máte zadané téma a vhodnou literaturu a zdroje si najděte sami. Samozřejmě máme doporučenou literaturu, ale než byste to všechno prošli a zjistili, co vám vyhovuje, tak uteče dost času. Je to zvláštní, ale je třeba si zvyknout na to, že toho není tak hodně a opravdu se na většinu věcí dá naučit rychle.
Může být i trochu problém v tom, že s musíte začít zase znova učit. Někdo má pocit, že když udělal anatomii, tak má diplom jistý, ale prvák je fakt jenom ten první krůček.
Začátek semestru mě vyloženě nebavil. Faktem je, že jsme měli víc času, máme ho i teď. Jednou týdně test z chemie, z fyzioly 3 testy za semestr. Zbytek předmětů je takový na odchození, jelikož po vás nikdo nic průběžně nechce. A pokud chce, tak je toho tak málo, že si to teď ani nevybavím. Je to strašně osvobozující, to ano! Problém je v tom, že mi teď na druhou stranu přijde, že trávím spoustu času ve škole zbytečně. Každý. den. od. 8. hodin. Přijdu si, jak kdybych byl zase na gymplu. Nebudu tu zabředávat nad tím, jak to mají lidé na jiných oborech, ale dokonce i na LF jde mít trochu rozumnější rozvrh, jedna skupina má pátky volné. Pere se teda ve mně trochu to, že máme dost takových zbytečných praktik, kde za celé praktikum udělám aktivity v času 15 minut a pak jen sedim. Na fyziole si prostě někdo sedne ke stolu, udělá tam něco a zbytek kouká. Jasně, další lidi si to pak třeba taky zkusí, není to takhle každý praktikum, třeba jsme si i vzájemně odebírali krev, což bylo fakt super!, nemůžu to celé zatracovat, ale celkově je využití toho našeho času strašně neefektivní.
Hodně mě naštvala chemie. Jsem asi dost tvrdohlavý, ale nechtěl jsem jít na další gympl. Místo toho děláme názvosloví, máme takový rychlokurz a pak se teprve teď někdy pouštíme do biochemie. Já chápu, že ty věci před tím k tomu musíme znát, ale i tak budu prskat. Tohle mě na začátku docela otrávilo a myslím si, že nejsem sám. Navíc ten koncept výuky? Přednášky, semináře = povinné přednášky pro míň lidí s nějakou interakcí, praktika. Praktika můžou končit později než je napsané v rozvrhu kvůli pokusům. Vtipné mi přijde, že ta praktika jsou strašně upozaděná, máme jich celkem 9. Na přípravu stačí většinou přečíst list, dva papíru, takže nejste nijak do tématu zcela vneseni a někdy se dozvíte, že na to stejně prostě není čas. To prostě není asi zcela optimální. Musím ale uznat, že ty věci začínají být zajímavé. Nejzajímavější je ale fyziologie, ta mě mile překvapila. Vždycky mě fascinuje, když čtu o všech těch možných mechanismech. Trochu nevýhoda je v tom, že to musíte přečíst tak 10x a naučit se to. :-)
Další naprosto nesouvisející věcí v tomhle článku bude to, co mě poslední dobou trochu trápí. Z nějakého důvodu se ke mně dostávají jen ty negativní stránky povolání lékaře. Zase jsem trochu spadnul do tý žumpy 6 let + hloupého postgraduálního vzdělávání, které se teď bude upravovat vyhláškou 95/2004 Sb. Žádná sláva to nebude. Přijde mi, že v současnosti všichni hodně spěchají. Já si z nějakého důvodu myslel, že prostě musím mít max teda do těch 30 let hotovou školu a atestace a všechno, čeho chci dosáhnout, a od těch 30 s tím pak už žít. Prostě že je to milník, po kterém už nic nebude. Nevím, jestli je to jen můj problém, můžete se podělit v komentářích, ale donedávna mi tohle přišlo svaté.
Asi jsem se nechal trochu semlít. Byl jsem vždycky optimista a útrapy téhle školy jsem si k tělu nepřipouštěl.
Dostávám se tím k tomu, jaký bych chtěl být lékař. Vadí mi, že na LF není v porovnání s ostatními fakultami (alespoň s těmi, které porovnávám) tolik času na to, aby měl člověk možnost se zabývat vícero věcmi. Baví mě sledovat dění ve světě, baví mě sledovat politiku, baví mě se rýpat v jazycích a baví mě právní problematika, taky mě baví o tom diskutovat a debatovat a vyměňovat si názory. Bohužel mi přijde, že se od nás taková věc nečeká. Jednou ses rozhodl pro medicínu, tak prostě buď ten doktor. To já ale nechci. Chci být doktor, ale nechci skončit jako někdo, kdo si do 30 odbude všechno potřebný a pak jen dřepí v tý ambulanci a postupně si z hlavy nechává odplouvat znalosti. Třeba. Chci být lékař, který za něco stojí, rád bych měl tu medicínu rozdělenou třeba do nemocnice, ambulance, fakulty a nevím, kde všude by to ještě šlo. Jde o to, aby to nebylo stereotypní, člověka to bavilo a měl možnost se v tom oboru stále pohybovat, měl o něm přehled a získával novinky. Stejně tak chci mít čas na to dělat něco jiného. Můžu stejně tak hodně chtít třeba učit. Nebo na něco hrát. Řešit právní kazuistiky. Sledovat dění a moct o něm diskutovat. Prostě se v tom životě trochu orientovat.
Na LF mi teda trochu vadí, že jsme prostě směřování opravdu úzkým směrem. Je ale fakt, že ve 26 letech (většinou) po promoci život nekončí a člověku se teprve otevírají možnosti a začíná fakticky trochu žít. Asi je i pokornější, k sobě i ostatním. A má další dekády života na to, aby se seberealizoval, cestoval, založil rodinu a dělal to, co ho baví. Měl jsem ohledně zvolení tohoto studia poslední dobou dost vážně pochyby, ale je třeba na tyhle věci nezapomínat, a pokud se v tom ztratíte, mít někoho, kdo vám to připomene. Díky. :-)
Na závěr doporučuji rozhovor s docentem (sakra, už je docent?!) Šmuclerem. Jeho životní vize a názory se mi líbí.
P. S.: Proč PROBOHA furt vypadává ta wifi na kolejích? Že to udělali přes léto dostupnější? Proto to furt vypadává? Proto na A1 netekla teplá voda a nikde se netopilo? Hotel Garni strajkuje.
sobota 24. září 2016
Z čeho se učit?
Dnešní článek je určen hlavně novým prvákům.
Obecně se dá říct, že na SISu třeba může vypadat šíleně, co všechno máte umět. Ty knihy jsou občas ale jako duplikáty - třeba atlasy. Navíc ty se zpaměti neučíte, i když někdo asi jo. S literaturou to není tak strašné, materiálů je víc než dost. Na anatomii jako jedinou jsem snad použil všechno, co mi přišlo pod ruku (teda až na Fenaise, zdravím dr. Nečase). Většinu vlastních poznámek z přednášek jsem pak ani nečetl, asi na to nebyl čas, někam se ztratily nebo jsem prostě to samé našel v knize. Takové ty klinické věci jako kompenzační hypertrofii ledviny se stejně dočtete v Čihákovi, takže z toho nebuďte tak nadšení jako já a na přednášky přestaňte chodit jako já. Alespoň se vyspíte.
Anatomie
Základními knihami pro anatomii je Čihák I - III, ale na CNS stačí skripta. To vám bude na pár večerů stačit. Nemám zkušenosti s Petrovickým nebo Drugou. V povinné literatuře jsou uvedeny atlasy od Sinělnikova, které se fasují z knihovny. Ten atlas jsem otevřel jednou nebo dvakrát. Faktem je, že tam ty věci jsou vcelku dopodrobna, třeba různé pohledy na karpální kůstky, ale myslím si, že se bez něj obejdete. Já jsem to spíš používal jako podložku, když potřebujete tlustou knihu, abyste mohli dát něco výš. Ten další povinný atlas, který je na SISu, jsem asi ani nikdy neviděl. Já osobně měl atlas od Nettera, občas jsem se do něj podíval. Sobottův je snad nějak online na Moodlu, ale nikdy jsem se k němu nedostal, papírový je dvoudílný a sakra drahý. Na topografii jsem měl Přehled od Kose vydaný 2015 a pak věci z Moodlu. Platzerův atlas jsem otevřel jen pro svoje regio na esej. Skvělý pro praporkáč i pitvy je Yokochi. Jasně, napsalo to víc lidí, ale to nikoho moc nezajímá.
Na obrázky je fajn Memorix, ale jsou v něm chyby, tak na to pamatujte. Fenaise si prosím vás ani nepůjčujte, je to uplně k ničemu.
Existují ještě vypracované otázky. Na rychlé zopakování PNS nebo ly. nodů je to fajn.
Určitě se stane, že některé věci se budou rozcházet v několika zdrojích. U nás se to taky stalo. Řiďte se hlavně Čihákem nebo přednáškama. Čihák má ale pro mikrotesty většinou přednost.
Pokud byste si nějaké knihy koupili jako já, tak si připravte hodně peněz. Až na toho Kose a Memorix se ceny pohybují v tisících.
Histologie a embryologie
Na učení vám bohatě stačí přednášky. Pokud máte dr. Mráze, učte se cytologii ze žluté knihy Václavky Konrádové, nezapomeňte taky na materiály kolující mezi studentama, ale jsou v nich chyby! Histologie je předmět, který se dá zvládnout z přednášek, říkají to i právě na těch přednáškách. Doc. Mazurová na jedné trochu kritizovala ten povinný zelený atlas, co dostanete - ty snímky jsou prý barevně divné a tak. Takže veškerou literaturou typu Junqueira nebo Vacek si zbytečně kazíte život. Nedělejte to.
Latinská lékařská terminologie
Skripta pokryjí vše. Dobrý k úkolům je Lexicon medicum, ten ale nevydá na všechny, tak si o něj třeba řekněte, i když to spíš platí pro další várku prváků, ty letošní už asi mají svých 30 kg knih doma.
Biofyzika a biostatistika
Tak tenhle předmět kromě toho, že je uplně špatně koncipovanej, vám nabízí nějakou povinnou literaturu, která je k ničemu. Pokud půjdete k prof. Stránskýmu na zkoušku, tak se vás může zeptat na cokoli, úplně cokoli, co s fyzikou nesouvisí. K němu jsou asi fajn skripta, který sám napsal. Zvláštní, že? Jmenuje se to Základy lékařské biofyziky. Na zápočtový testy se s váma proberou věci na praktiku, na zkoušku už moc ne. Chce se po vás teorie, na kterou každý kašlal, protože anča. Já se učil z přednášek a poznámek z nich (občas jsem tam chodil, doc. Hanuš to vysvětluje, prof. Stránký na svou přednášku ani jednou nepřišel) a pak jsem ještě procházel zpracované otázky, ty se k vám dostanou. Podívejte se i na další materiály, které se k vám z fyziky dostanou od starších ročníků.
Musím se smát, když vidím, že je v povinné literatuře i nějaká sbírka příkladů. To jsem taky neotevřel.
Psychologie medika
Stačí tam přijít.
Seminář z lékařské biofyziky
Věci z Moodlu. Nebuďte tak poctiví jako já a hledejte si i při testu vzorečky, otevřete si k tomu výklad, hledejte na googlu. Jinak to asi jen tak nespočítáte. Většinou totiž vyskakujou úplně šílený příklady. Nebo řekněte někomu, kdo to umí spočítat. I to je možnost.
První pomoc
Mám knihu první pomoci, ale ani jednou jsem ji neotevřel. Stačí poslouchat na posledním praktiku.
Biologie I
Na zápočet vám stačí prezentace od asistenta. Já tomu věnoval pár hodin večer před testem.
Co si ze článku vzít?
Učení se na předměty není tak strašné, literatura je definovaná a zdroje jsou. Lepší je používat jeden než se zahltit a třeba zbláznit.
Obecně se dá říct, že na SISu třeba může vypadat šíleně, co všechno máte umět. Ty knihy jsou občas ale jako duplikáty - třeba atlasy. Navíc ty se zpaměti neučíte, i když někdo asi jo. S literaturou to není tak strašné, materiálů je víc než dost. Na anatomii jako jedinou jsem snad použil všechno, co mi přišlo pod ruku (teda až na Fenaise, zdravím dr. Nečase). Většinu vlastních poznámek z přednášek jsem pak ani nečetl, asi na to nebyl čas, někam se ztratily nebo jsem prostě to samé našel v knize. Takové ty klinické věci jako kompenzační hypertrofii ledviny se stejně dočtete v Čihákovi, takže z toho nebuďte tak nadšení jako já a na přednášky přestaňte chodit jako já. Alespoň se vyspíte.
Anatomie
Základními knihami pro anatomii je Čihák I - III, ale na CNS stačí skripta. To vám bude na pár večerů stačit. Nemám zkušenosti s Petrovickým nebo Drugou. V povinné literatuře jsou uvedeny atlasy od Sinělnikova, které se fasují z knihovny. Ten atlas jsem otevřel jednou nebo dvakrát. Faktem je, že tam ty věci jsou vcelku dopodrobna, třeba různé pohledy na karpální kůstky, ale myslím si, že se bez něj obejdete. Já jsem to spíš používal jako podložku, když potřebujete tlustou knihu, abyste mohli dát něco výš. Ten další povinný atlas, který je na SISu, jsem asi ani nikdy neviděl. Já osobně měl atlas od Nettera, občas jsem se do něj podíval. Sobottův je snad nějak online na Moodlu, ale nikdy jsem se k němu nedostal, papírový je dvoudílný a sakra drahý. Na topografii jsem měl Přehled od Kose vydaný 2015 a pak věci z Moodlu. Platzerův atlas jsem otevřel jen pro svoje regio na esej. Skvělý pro praporkáč i pitvy je Yokochi. Jasně, napsalo to víc lidí, ale to nikoho moc nezajímá.
Na obrázky je fajn Memorix, ale jsou v něm chyby, tak na to pamatujte. Fenaise si prosím vás ani nepůjčujte, je to uplně k ničemu.
Existují ještě vypracované otázky. Na rychlé zopakování PNS nebo ly. nodů je to fajn.
Určitě se stane, že některé věci se budou rozcházet v několika zdrojích. U nás se to taky stalo. Řiďte se hlavně Čihákem nebo přednáškama. Čihák má ale pro mikrotesty většinou přednost.
Pokud byste si nějaké knihy koupili jako já, tak si připravte hodně peněz. Až na toho Kose a Memorix se ceny pohybují v tisících.
Histologie a embryologie
Na učení vám bohatě stačí přednášky. Pokud máte dr. Mráze, učte se cytologii ze žluté knihy Václavky Konrádové, nezapomeňte taky na materiály kolující mezi studentama, ale jsou v nich chyby! Histologie je předmět, který se dá zvládnout z přednášek, říkají to i právě na těch přednáškách. Doc. Mazurová na jedné trochu kritizovala ten povinný zelený atlas, co dostanete - ty snímky jsou prý barevně divné a tak. Takže veškerou literaturou typu Junqueira nebo Vacek si zbytečně kazíte život. Nedělejte to.
Latinská lékařská terminologie
Skripta pokryjí vše. Dobrý k úkolům je Lexicon medicum, ten ale nevydá na všechny, tak si o něj třeba řekněte, i když to spíš platí pro další várku prváků, ty letošní už asi mají svých 30 kg knih doma.
Biofyzika a biostatistika
Tak tenhle předmět kromě toho, že je uplně špatně koncipovanej, vám nabízí nějakou povinnou literaturu, která je k ničemu. Pokud půjdete k prof. Stránskýmu na zkoušku, tak se vás může zeptat na cokoli, úplně cokoli, co s fyzikou nesouvisí. K němu jsou asi fajn skripta, který sám napsal. Zvláštní, že? Jmenuje se to Základy lékařské biofyziky. Na zápočtový testy se s váma proberou věci na praktiku, na zkoušku už moc ne. Chce se po vás teorie, na kterou každý kašlal, protože anča. Já se učil z přednášek a poznámek z nich (občas jsem tam chodil, doc. Hanuš to vysvětluje, prof. Stránký na svou přednášku ani jednou nepřišel) a pak jsem ještě procházel zpracované otázky, ty se k vám dostanou. Podívejte se i na další materiály, které se k vám z fyziky dostanou od starších ročníků.
Musím se smát, když vidím, že je v povinné literatuře i nějaká sbírka příkladů. To jsem taky neotevřel.
Psychologie medika
Stačí tam přijít.
Seminář z lékařské biofyziky
Věci z Moodlu. Nebuďte tak poctiví jako já a hledejte si i při testu vzorečky, otevřete si k tomu výklad, hledejte na googlu. Jinak to asi jen tak nespočítáte. Většinou totiž vyskakujou úplně šílený příklady. Nebo řekněte někomu, kdo to umí spočítat. I to je možnost.
První pomoc
Mám knihu první pomoci, ale ani jednou jsem ji neotevřel. Stačí poslouchat na posledním praktiku.
Biologie I
Na zápočet vám stačí prezentace od asistenta. Já tomu věnoval pár hodin večer před testem.
Co si ze článku vzít?
Učení se na předměty není tak strašné, literatura je definovaná a zdroje jsou. Lepší je používat jeden než se zahltit a třeba zbláznit.
úterý 6. září 2016
Co s tim prvákem všichni mají?
Co s tim všichni máte? Prvák je pohoda. :-D Zas tak moc ne, ale po válce je generál každý. Takže jaké to vlastně celé bylo? To zní, jako kdybych byl už na konci, ale faktem je, že spíš teprve teď začínám.
Za pár týdnů je tu nový semestr, nový akademický rok. Spousta prváků se už nemůže dočkat, a tak jsem se rozhodl, že ten svůj první vysokoškolský rok shrnu, zhodnotím a tak vůbec napíšu něco trochu komplexnějšího. Člověk si vlastně ani neuvědomuje, že studuje nějakou vysokou nebo magisterský obor. Takhle to zní trochu děsivě.
Tak prvně - nechtěl jsem, aby mě lidi oslovovali mediku nebo nedejbože doktore, protože jsem si tak vůbec nepřišel. Jediné, co jsem udělal, bylo napsání testu z biologie, chemie, fyziky a somatologie a najednou jsem měl odpovídat na otázky typu, co mám dělat, když se mi objevila tahle vyrážka na předloktí. Asi jít k doktorovi. Navíc jsem fakticky ani žádný znalosti neměl, tak jak to mám vědět? Pokud jste čerství prváci, tak asi víte, o čem mluvím.
Než jsem sem přišel, tak jsem slýchal, že se někdo učí na zkoušku nebo test třeba tři týdny. Přišlo mi to naprosto nereálné a nemožné a co se sakra jako chtěj učit tři týdny?! Pak jsem to poznal sám. Navíc jsem zjistil, že zkouškové je měsíc, a pokud je zkoušek víc a na každou se máte učit třeba tři týdny, tak to přece ani nejde stihnout. No, stihnout to jde, dostávám se tím k dalšímu bodu. Občas se vyplatí i poslechnout radu i od někoho staršího, kolegové z vyšších ročníků jsou dost přátelští a v případě nouze rádi poradí.
Kolik se toho vlastně učit? Učit se je třeba tolik, abyste prošli testama a zkouškou. Pokud vás předmět baví víc a učíte se i věci navíc, nevím teda třeba jak byste to udělali u anatomie, i když samozřejmě existují i podrobnější prameny, tak tím líp pro vás. Já jsem hodně hrotil zimák, spal občas jen opravdu pár hodin denně, ale v letním semestru to bylo už pohodovější. Chce to si prostě udělat nadhled. Pokud ale zaberete hodně, tak máte od července do září prázdniny, což je fakt dlouhá doba. Když mi začalo volno, tak jsem nevěděl, co mám teď vlastně dělat se životem, protože jsem byl zvyklý se pořád učit. Zní to vtipně, ale budete to tak mít taky.
Rozhodl jsem se tak, že musím udělat jednu zkoušku před létem a druhou klidně až pak, abych měl jistý meziročník. Tak jsem to taky udělal. V zimním zkouškovém máte jen jednu zkoušku, takže je spousta času na to si opravit klidně všechny zápočty. Akademický rok končí až na konci září, termíny na zkoušky jsou i o prázdninách, takže opravdu zbytečně nepanikařte jako já. :)
Určitě to ale zas neberte tak, že si můžete nechat všechno až na září. Určité procento zoufalství je v prváku naprosto esenciální, takže i s tím musíte počítat. Pamatuju si, když jsem dostal první 4 z mikrotestu z anatomie nebo jsem musel opravovat statistiku (já vím, že je to lehký test), ale i to se prostě stane. Hlavu vzhůru, jeden test přece nic neříká o tom, jaký budete lékař. Občas si ale budete připadat dutý, i když jste se fakt učili, jako příklad můžu uvést zápočtový test z letního semestru anatomie. Tam jsem šel s tím, že už vážně nevím, která bije, ale test jsem napsal. Nutno podotknout, že známky v testech neovlivní známku u zkoušky.
Když už se dostávám k těm zkouškám, je docela zajímavé, že během té zkoušky se člověk zase dozví něco nového nebo si ucelí už naučené informace. Stalo se mi to jak na histologii, tak na anče. Během toho rozhovoru se zkoušejícím vám prostě docvaknou nové věci. Nebo jste je třeba už někdy znali, ale už jste dávno zapomněli, že jste to kdy věděli. I to je možné. Navíc až při tom učení v létě zjistíte, že některé věci jsou naprosto jasné nebo že jste jim v tom listopadu prostě nemohli rozumět. Proč je třeba nějaký reflex popsaný v přednášce z histologie? Vždyť je úplně jasný, že tam je gama neuron a homolaterální kořen míchy.
Jelikož zmiňuju tyhle dva předměty, tak se musím podělit o pár věcí. První je to, že je dobré se vždy učit jen na jeden, ne zároveň. Hezky jeden po druhém. Můžete se učit třeba z přednášek a tisknout si je. Já tisknul ty první, histologii celou ZS, ale pak mě to přešlo. Naučil jsem se nějak během učení se na embryologii učit z počítače, takže jsem přešel na pdf a navíc jsem pak ještě dostal přednášky vytištěné. Ty z histologie zvláště od prof. Mokrého jsou ale občas hlavolam. Moje rada do života zní: ECM je extracelulární matrix. :D
Na učení si můžete pořídit špunty, prodávají se na fakultě, koleji, v knihovně a v EC. Já je určitě doporučuji, ale nezkoušejte s nima třeba spát, pokud bydlíte u silnice. Ráno vás budou docela bolet uši. EC jsem nemusel, přišlo mi zbytečné ztrácet čas tím chozením tam a tak vůbec. Pak jsem tam jednou byl a naučil se tam asi polovinu anatomie. Abyste rozuměli, tak ne že bych se to naučil za den, ale začal jsem tam chodit, učení tam bylo takové lepší. Je tam i klimatizace, to na kolejích fakt neseženete. Navíc můžete chodit spojovací chodbou na internu a to vám dá skvělý pocit, protože nejdete vchodem třeba pro pacienty. :D
Co se vlastně ještě té anatomie týče, tak musím říct, že teď už s úsměvem vzpomínám na to, jak jsme byli nahnáni v jedné učebně před praporkáčem. Mohli jste se podívat na kohokoli v té místnosti, každý měl kruhy pod očima. Bylo to takové krásně kolegiální, každý z nás byl prostě zoufalý. Když se na sebe podívám, tak mám ty kruhy vlastně ještě trochu i teď. :D Prapor jsme ze skupiny napsali všichni, někdo na opravný pokus, ale na tom zas tak nezáleží.
Na šílenosti přibývá, pokud se vám třeba na talíři objeví chiasma tendinum (hledejte pozorně na obrázku). Anča je prostě všude.
Další vtip z anatomie by byl občas k mikrotestům. Někdy zní zadání napište jméno struktury, na kterou ukazuje šipka. Jenže ta šipka je třeba takhle... Takže, co to po mně sakra chtějí napsat do toho testu? Můžete ocenit můj grafický um.
Taky je normální něco jen tak ošulit, já jsem to měl u temporálky, cév, mízáku a sval dna pánve. Učil jsem se to pořádně až na zkoušku.
Pokud bych měl napsat něco vtipného k histologii, tak i to se najde. Vtipný je třeba preparát corpus penis, který na řezu vypadá trochu jako nějaký rapper.
Histologické preparáty si mimo samostudia můžete prohlížet i online. Tuhle stránku dost doporučuji, dá se tam i klikat na nějaké věci v preparátu a ono vám je to najde.
Za zmínku ohledně prváku stojí i dr. Mráz. Uslyšíte o něm různé zvěsti, ale je fakt milý a snaží se vyhovět. Je náročný, ale nemůžu proti němu říct opravdu nic špatného. Naučte se to, co vyžaduje, a nebudete mít problém.
Na oba předměty si můžete dělat i nějaké mnemotechnické pomůcky. Já si pamatuju třeba zastavení vývoje u oogeneze. Udělal jsem si na to pomůcku promise. Anglické slovo pro slib, muž se ženou si slíbí, že si budou věrní a tak, proto chtějí mít dítě. Vývoj se teda nejdřív stopne v pro: profázi a pak v mise: metafázi. I taková blbost vám to vryje do paměti.
Další porci zábavy obstarají různé stránky na facebooku, určitě mrkněte na tyhle: Humor na LF MU, Humor 1 LF UK nebo Meddy Bear. Začnete rozumět medicínským vtipům, vaše okolí se ale většinou moc nesměje.
Co na tom prváku bylo ale nejlepší? Tenkrát jsme měli trochu skupinovou sešlost v ATP, teda vlastně AC, tyhle podniky se mi občas pletou. Byli jsme tam do noci, já jsem se pak stavil na kolej pro sešit a nějaké materiály (to jsem si ještě něco psal) a pak jsem spal u kamarádky. Ráno jsme vstali, v klidu se nasnídali a šli na 11. hodinu do školy. A nebyl v tom žádný problém. Není to skvělé? Tohle na střední nezažijete.
Přijde mi, že celý ten prvák utekl strašně rychle. Jako kdybych před týdnem přišel na zápis, ve skutečnosti to je už rok. To je strašně šílené.
A co bych udělal jinak? Asi nic. Prvák je prvák. Přijdete do neznáma a musíte se s tím nějak poprat. Kdybych cokoli změnil, tak bych třeba teď nemohl napsat tenhle závěr nebo nepotkal skvělé lidi, které jsem měl tu čest poznat a dost mi pomohli.
Takže prváku je konec. Svět je krásný. :-)
Za pár týdnů je tu nový semestr, nový akademický rok. Spousta prváků se už nemůže dočkat, a tak jsem se rozhodl, že ten svůj první vysokoškolský rok shrnu, zhodnotím a tak vůbec napíšu něco trochu komplexnějšího. Člověk si vlastně ani neuvědomuje, že studuje nějakou vysokou nebo magisterský obor. Takhle to zní trochu děsivě.
Tak prvně - nechtěl jsem, aby mě lidi oslovovali mediku nebo nedejbože doktore, protože jsem si tak vůbec nepřišel. Jediné, co jsem udělal, bylo napsání testu z biologie, chemie, fyziky a somatologie a najednou jsem měl odpovídat na otázky typu, co mám dělat, když se mi objevila tahle vyrážka na předloktí. Asi jít k doktorovi. Navíc jsem fakticky ani žádný znalosti neměl, tak jak to mám vědět? Pokud jste čerství prváci, tak asi víte, o čem mluvím.
Než jsem sem přišel, tak jsem slýchal, že se někdo učí na zkoušku nebo test třeba tři týdny. Přišlo mi to naprosto nereálné a nemožné a co se sakra jako chtěj učit tři týdny?! Pak jsem to poznal sám. Navíc jsem zjistil, že zkouškové je měsíc, a pokud je zkoušek víc a na každou se máte učit třeba tři týdny, tak to přece ani nejde stihnout. No, stihnout to jde, dostávám se tím k dalšímu bodu. Občas se vyplatí i poslechnout radu i od někoho staršího, kolegové z vyšších ročníků jsou dost přátelští a v případě nouze rádi poradí.
Kolik se toho vlastně učit? Učit se je třeba tolik, abyste prošli testama a zkouškou. Pokud vás předmět baví víc a učíte se i věci navíc, nevím teda třeba jak byste to udělali u anatomie, i když samozřejmě existují i podrobnější prameny, tak tím líp pro vás. Já jsem hodně hrotil zimák, spal občas jen opravdu pár hodin denně, ale v letním semestru to bylo už pohodovější. Chce to si prostě udělat nadhled. Pokud ale zaberete hodně, tak máte od července do září prázdniny, což je fakt dlouhá doba. Když mi začalo volno, tak jsem nevěděl, co mám teď vlastně dělat se životem, protože jsem byl zvyklý se pořád učit. Zní to vtipně, ale budete to tak mít taky.
Rozhodl jsem se tak, že musím udělat jednu zkoušku před létem a druhou klidně až pak, abych měl jistý meziročník. Tak jsem to taky udělal. V zimním zkouškovém máte jen jednu zkoušku, takže je spousta času na to si opravit klidně všechny zápočty. Akademický rok končí až na konci září, termíny na zkoušky jsou i o prázdninách, takže opravdu zbytečně nepanikařte jako já. :)
Určitě to ale zas neberte tak, že si můžete nechat všechno až na září. Určité procento zoufalství je v prváku naprosto esenciální, takže i s tím musíte počítat. Pamatuju si, když jsem dostal první 4 z mikrotestu z anatomie nebo jsem musel opravovat statistiku (já vím, že je to lehký test), ale i to se prostě stane. Hlavu vzhůru, jeden test přece nic neříká o tom, jaký budete lékař. Občas si ale budete připadat dutý, i když jste se fakt učili, jako příklad můžu uvést zápočtový test z letního semestru anatomie. Tam jsem šel s tím, že už vážně nevím, která bije, ale test jsem napsal. Nutno podotknout, že známky v testech neovlivní známku u zkoušky.
Když už se dostávám k těm zkouškám, je docela zajímavé, že během té zkoušky se člověk zase dozví něco nového nebo si ucelí už naučené informace. Stalo se mi to jak na histologii, tak na anče. Během toho rozhovoru se zkoušejícím vám prostě docvaknou nové věci. Nebo jste je třeba už někdy znali, ale už jste dávno zapomněli, že jste to kdy věděli. I to je možné. Navíc až při tom učení v létě zjistíte, že některé věci jsou naprosto jasné nebo že jste jim v tom listopadu prostě nemohli rozumět. Proč je třeba nějaký reflex popsaný v přednášce z histologie? Vždyť je úplně jasný, že tam je gama neuron a homolaterální kořen míchy.
Jelikož zmiňuju tyhle dva předměty, tak se musím podělit o pár věcí. První je to, že je dobré se vždy učit jen na jeden, ne zároveň. Hezky jeden po druhém. Můžete se učit třeba z přednášek a tisknout si je. Já tisknul ty první, histologii celou ZS, ale pak mě to přešlo. Naučil jsem se nějak během učení se na embryologii učit z počítače, takže jsem přešel na pdf a navíc jsem pak ještě dostal přednášky vytištěné. Ty z histologie zvláště od prof. Mokrého jsou ale občas hlavolam. Moje rada do života zní: ECM je extracelulární matrix. :D
Na učení si můžete pořídit špunty, prodávají se na fakultě, koleji, v knihovně a v EC. Já je určitě doporučuji, ale nezkoušejte s nima třeba spát, pokud bydlíte u silnice. Ráno vás budou docela bolet uši. EC jsem nemusel, přišlo mi zbytečné ztrácet čas tím chozením tam a tak vůbec. Pak jsem tam jednou byl a naučil se tam asi polovinu anatomie. Abyste rozuměli, tak ne že bych se to naučil za den, ale začal jsem tam chodit, učení tam bylo takové lepší. Je tam i klimatizace, to na kolejích fakt neseženete. Navíc můžete chodit spojovací chodbou na internu a to vám dá skvělý pocit, protože nejdete vchodem třeba pro pacienty. :D
Co se vlastně ještě té anatomie týče, tak musím říct, že teď už s úsměvem vzpomínám na to, jak jsme byli nahnáni v jedné učebně před praporkáčem. Mohli jste se podívat na kohokoli v té místnosti, každý měl kruhy pod očima. Bylo to takové krásně kolegiální, každý z nás byl prostě zoufalý. Když se na sebe podívám, tak mám ty kruhy vlastně ještě trochu i teď. :D Prapor jsme ze skupiny napsali všichni, někdo na opravný pokus, ale na tom zas tak nezáleží.
Na šílenosti přibývá, pokud se vám třeba na talíři objeví chiasma tendinum (hledejte pozorně na obrázku). Anča je prostě všude.
Taky je normální něco jen tak ošulit, já jsem to měl u temporálky, cév, mízáku a sval dna pánve. Učil jsem se to pořádně až na zkoušku.
Pokud bych měl napsat něco vtipného k histologii, tak i to se najde. Vtipný je třeba preparát corpus penis, který na řezu vypadá trochu jako nějaký rapper.
Histologické preparáty si mimo samostudia můžete prohlížet i online. Tuhle stránku dost doporučuji, dá se tam i klikat na nějaké věci v preparátu a ono vám je to najde.
Za zmínku ohledně prváku stojí i dr. Mráz. Uslyšíte o něm různé zvěsti, ale je fakt milý a snaží se vyhovět. Je náročný, ale nemůžu proti němu říct opravdu nic špatného. Naučte se to, co vyžaduje, a nebudete mít problém.
Na oba předměty si můžete dělat i nějaké mnemotechnické pomůcky. Já si pamatuju třeba zastavení vývoje u oogeneze. Udělal jsem si na to pomůcku promise. Anglické slovo pro slib, muž se ženou si slíbí, že si budou věrní a tak, proto chtějí mít dítě. Vývoj se teda nejdřív stopne v pro: profázi a pak v mise: metafázi. I taková blbost vám to vryje do paměti.
Další porci zábavy obstarají různé stránky na facebooku, určitě mrkněte na tyhle: Humor na LF MU, Humor 1 LF UK nebo Meddy Bear. Začnete rozumět medicínským vtipům, vaše okolí se ale většinou moc nesměje.
Co na tom prváku bylo ale nejlepší? Tenkrát jsme měli trochu skupinovou sešlost v ATP, teda vlastně AC, tyhle podniky se mi občas pletou. Byli jsme tam do noci, já jsem se pak stavil na kolej pro sešit a nějaké materiály (to jsem si ještě něco psal) a pak jsem spal u kamarádky. Ráno jsme vstali, v klidu se nasnídali a šli na 11. hodinu do školy. A nebyl v tom žádný problém. Není to skvělé? Tohle na střední nezažijete.
Přijde mi, že celý ten prvák utekl strašně rychle. Jako kdybych před týdnem přišel na zápis, ve skutečnosti to je už rok. To je strašně šílené.
A co bych udělal jinak? Asi nic. Prvák je prvák. Přijdete do neznáma a musíte se s tím nějak poprat. Kdybych cokoli změnil, tak bych třeba teď nemohl napsat tenhle závěr nebo nepotkal skvělé lidi, které jsem měl tu čest poznat a dost mi pomohli.
Takže prváku je konec. Svět je krásný. :-)
neděle 4. září 2016
Histologie a embryologie II
Letní histologie se skládá opět z jednoho praktika za den a přednášek.
Byl jsem celkově asi na 4 přednáškách, takže o nich moc říct nemůžu. Přednášky na histologii jsou ale zajímavé, přednášející většinou mluví o klinických souvislostech. Mě ale nebavilo sedět 2 nebo 3 hodiny a poslouchat a opravdu vnímat. Byl jsem na první, pak v průběhu semestru a pak na poslední.
Co se praktik týče, tak tam se nic moc nezměnilo. Stále se píše test na každém praktiku, ale mám takový dojem, že nám jeden nebo dva odpustili, když jsme třeba psali ještě větší test - k tomu se ještě dostanu.
Co se zápočtu týče, musíte mít docházku, opět nějaké e-kurzy na moodlu, průměr z testů do 3 (neplatí u dr. Mráze), napsat dva zápočtové opakovací semináře, napsat dva testy z embryologie, napsat závěrečný test tuším na 75 % (neplatí u dr. Mráze). Zajímavé je, že po druhém velkém testu se ještě probírá látka, která už v takovém testu není, to byly tuším smysly. Během normální výuky se budete muset ještě naučit embryologii na 2 testy, které se píšou na začátku toho daného praktika. Není to těžké, píše se to na tabletech, na kterých vám bohužel nejdřív asi 30x spadne prohlížeč. Test se skládá z teoretických zaškrtávacích otázek a poté z poznávání věcí na obrázku. Doc. Mazurová radí studentům chodit na přednášky, protože v jejich verzích, které promítá, má u některých obrázků vykřičníky - tj. obrázek se dává do testu. Není to ale tak, že pro napsání testů byste na přednášky museli chodit. Obrázků se tam dává většina a navíc už někde ty ovykřičníkované přednášky existují. Embryologie se učí vcelku fajn, je navíc dost zajímavá, určitě víc než speciální histologie.
Na posledním praktiku se pak píše závěrečný test, opět elektronickou formou. Je to test z celého letního semestru, ale není nijak těžký. Já jsem se na to ani nepodíval, histologii jsem většinou vypouštěl a napsal jsem ho na 50 %. U asistentů jej musíte napsat na určité procento, abyste dostali zápočet. U dr. Mráze vám akorát vysoké % dopomůže k tomu, že vám odpustí něco u přezkoušení. To ale řekne každému během nějakého praktika, co by mu bylo odpuštěno. Vzhledem k mým výsledkům přes semestr mi bylo sděleno, abych si to přišel napsat a zjistil, kolik toho vlastně umím (= žádné plus pro mě z testu neplynulo :-D).
Přijde mi zbytečné psát tu podrobně o podmínkách zápočtu, to si můžete přečíst na moodlu nebo sisu nebo to uslyšíte asi i na první přednášce.
Abych se tedy dostal ke své osobní zkušenosti...
Na histologii jsem kašlal. Měl jsem radši anču, soustředil jsem s na ni a věděl jsem, že mi to učení moc k testu nepomůže. Jednou jsem se opravdu kousnul a učil na praktikum z močového systému, protože zrovna bylo nějak víc času. Dostal jsem plus (systém dr. Mráze: plus, mínus, plus mínus). To bylo moje první plus za celý rok. Když jsem si ale pak jen přečetl, co vůbec budeme brát a dával opravdu pozor na každé slovo, které na praktiku řekl, tak jsem test napsal na plus mínus. Co z toho plyne? To, že jsem si opravdu nedělal hlavu z nějakých znamének u svého jména na chodbě ústavu histoly. :-) Měli jsme ale asi 5 lidí, kteří dostali zápočet bez přezkoušení, takže to určitě jde. Já jsem ale prostě odmítl to učení, jelikož jsem mohl chvíli nic nedělat a celkově mi přijde, že jsem měl ten letní semestr už docela na háku.
Zápočet jsem dělal až na konci srpna, kdy jsem taky šel na zkoušku. Původně jsem to chtěl stihnout všechno v červnu, což opravdu jde, ale rozhodl jsem si dopřát si trochu prázdnin a druhou zkoušku dělat až pak.
Celou dobu jsem nějak odkládal hemopoézu a zuby (vč. jejich embryologie), ale na zkoušku jsem se to teda už naučil. Je potřeba si ta témata moc nedémonizovat, protože po jejich přečtení a pochopení zjistíte, že v tom žádná věda není.
Pokud bych měl shrnout učení na zápočty, tak jde o to umět hlavně materiály z praktik, které kolují, a pak si třeba přečíst i přednášky. V těch materiálech jsou totiž chyby! Já jsem to, že už to začínám umět, poznal tak, že jsem právě v oněch materiálech začal vidět chyby. Jde o to, abyste na přezkoušení přišli opravdu připravení. Pokud to neumíte, tak tam nechoďte, protože akorát ztrácíte svůj čas, pokus, čas asistenta a navíc opravdu nebude šťastný s tím, že jste to tam prostě ,,přišli zkusit". Je třeba to umět perfektně, mít přehled. Můžete se ale samozřejmě splést, na něčem vás asi stejně nachytá. To, co platí i pro zkoušku, je samostudium. Budete se muset nějak dostat na preparáty, protože je musíte nakoukat. Pro zápočet je stačí jen poznat, nemusíte přímo v nich umět něco poznat, i když se to samozřejmě určuje podle hlavních a vedlejších dg. znaků.
Zkouška mi přišla vcelku jednoduchá, asi bude pravdy něco na tom, že pokud dostanete zápočty od dr. Mráze, tak to dáte. Letos to snad dali všichni jeho studenti na první pokus. Na zkoušku jsem šel týden po letním zápočtu s tím, že jsem si ani zimu, ani embryologii předtím neopakoval. V hlavě jsem to ale někde měl. Po zápočtu jsem asi 2 dny nic nedělal, takže na zkoušku nezbylo moc času. Stihnul jsem ale vše přečíst 2x, musel jsem se docela přemáhat, skončil jsem se čtením o půl druhé ráno a o půl šesté vstával, protože zkouška začíná už v 7. Proč... Vstát takhle ráno je na té zkoušce asi nejtěžší.
Samotná zkouška pak proběhla rychle. Na preparáty jsem měl právě dr. Mráze, který již byl opravdu nenáročný, probrali jsme dva preparáty, na třetí už nezbyl čas. Zkouška má totiž praktickou i teoretickou část. Praktická se skládá z poznání a popisu 3 preparátů, poznat musíte alespoň dva, pak už ale jde ve zkoušce o to, jestli dostanete trojku (protože za jeden nepoznaný preparát máte už jednu dílčí čtyřku), nebo vás vyhodí. Moje preparáty byly duodenum (dg: Brunnerovy žlázy v LPM), juvenilní thymus (lobuly, Hassalovo tělísko, bez tuku) a varle (to prostě vidíte, jsou tam i spermie). Preparáty ze stejné škatuly jsem měl i na zápočtech, takže jsem první dva poznal už podle sklíčka. Preparáty teda byly vcelku fajn, sice moje minutový rozmýšlení nad šedým nervem muselo vypadat tristně, ale nakonec jsem to řekl správně, ale jinak jsem samozřejmě řekl i něco špatně. Sice bylo naprosto jasné, že to je venula, ale já i tak řekl vývod... To se prostě stane.
Teorie s doc. Mazurovou byla pohodová, byl to částečně dialog. Taháte jednu otázku z obecné histoly + cytoly, druhou z orgánů histologicky a třetí z embryologie - tam se musí občas i něco kreslit. Po vytáhnutí otázek jsem si docela věřil, po projití přes dr. Mráze trochu víc a při příchodu doc. Mazurové už docela hodně. :-) Důležité je taky na sobě případně nedát moc znát, že něco nevíte, třeba na to nedojde. :-D
Zkouška byla vážně rychlá, já jsem čekal druhou anatomii, ale byl jsem brzo venku. Stačí se totiž učit jen z přednášek, což je ohromná výhoda. Já si je pročítal, seznam zkouškových otázek jsem viděl až pak, abych měl povědomí o tom, jak je to rozložené. Musím také ocenit to, jak jsou zadané zkouškové otázky. V otázce máte vypsáno, co po vás chtějí, takže třeba není nutné si pamatovat, co přesně spadá do 2. týdnu vývoje, protože to tam máte vyjmenované. Samotné otázky vám teda už dost pomůžou, protože v sobě mají něco jako záchytné body (ne jako anatomie - svaly něčeho nebo mícha). Původně jsem chtěl jít až na začátku září, ale zkusil jsem to dříve. Stihnul jsem si to pročíst a měl jsem štěstí. Zkuste to tak někdy taky. :-)
Byl jsem celkově asi na 4 přednáškách, takže o nich moc říct nemůžu. Přednášky na histologii jsou ale zajímavé, přednášející většinou mluví o klinických souvislostech. Mě ale nebavilo sedět 2 nebo 3 hodiny a poslouchat a opravdu vnímat. Byl jsem na první, pak v průběhu semestru a pak na poslední.
Co se praktik týče, tak tam se nic moc nezměnilo. Stále se píše test na každém praktiku, ale mám takový dojem, že nám jeden nebo dva odpustili, když jsme třeba psali ještě větší test - k tomu se ještě dostanu.
Co se zápočtu týče, musíte mít docházku, opět nějaké e-kurzy na moodlu, průměr z testů do 3 (neplatí u dr. Mráze), napsat dva zápočtové opakovací semináře, napsat dva testy z embryologie, napsat závěrečný test tuším na 75 % (neplatí u dr. Mráze). Zajímavé je, že po druhém velkém testu se ještě probírá látka, která už v takovém testu není, to byly tuším smysly. Během normální výuky se budete muset ještě naučit embryologii na 2 testy, které se píšou na začátku toho daného praktika. Není to těžké, píše se to na tabletech, na kterých vám bohužel nejdřív asi 30x spadne prohlížeč. Test se skládá z teoretických zaškrtávacích otázek a poté z poznávání věcí na obrázku. Doc. Mazurová radí studentům chodit na přednášky, protože v jejich verzích, které promítá, má u některých obrázků vykřičníky - tj. obrázek se dává do testu. Není to ale tak, že pro napsání testů byste na přednášky museli chodit. Obrázků se tam dává většina a navíc už někde ty ovykřičníkované přednášky existují. Embryologie se učí vcelku fajn, je navíc dost zajímavá, určitě víc než speciální histologie.
Na posledním praktiku se pak píše závěrečný test, opět elektronickou formou. Je to test z celého letního semestru, ale není nijak těžký. Já jsem se na to ani nepodíval, histologii jsem většinou vypouštěl a napsal jsem ho na 50 %. U asistentů jej musíte napsat na určité procento, abyste dostali zápočet. U dr. Mráze vám akorát vysoké % dopomůže k tomu, že vám odpustí něco u přezkoušení. To ale řekne každému během nějakého praktika, co by mu bylo odpuštěno. Vzhledem k mým výsledkům přes semestr mi bylo sděleno, abych si to přišel napsat a zjistil, kolik toho vlastně umím (= žádné plus pro mě z testu neplynulo :-D).
Přijde mi zbytečné psát tu podrobně o podmínkách zápočtu, to si můžete přečíst na moodlu nebo sisu nebo to uslyšíte asi i na první přednášce.
Abych se tedy dostal ke své osobní zkušenosti...
Na histologii jsem kašlal. Měl jsem radši anču, soustředil jsem s na ni a věděl jsem, že mi to učení moc k testu nepomůže. Jednou jsem se opravdu kousnul a učil na praktikum z močového systému, protože zrovna bylo nějak víc času. Dostal jsem plus (systém dr. Mráze: plus, mínus, plus mínus). To bylo moje první plus za celý rok. Když jsem si ale pak jen přečetl, co vůbec budeme brát a dával opravdu pozor na každé slovo, které na praktiku řekl, tak jsem test napsal na plus mínus. Co z toho plyne? To, že jsem si opravdu nedělal hlavu z nějakých znamének u svého jména na chodbě ústavu histoly. :-) Měli jsme ale asi 5 lidí, kteří dostali zápočet bez přezkoušení, takže to určitě jde. Já jsem ale prostě odmítl to učení, jelikož jsem mohl chvíli nic nedělat a celkově mi přijde, že jsem měl ten letní semestr už docela na háku.
Zápočet jsem dělal až na konci srpna, kdy jsem taky šel na zkoušku. Původně jsem to chtěl stihnout všechno v červnu, což opravdu jde, ale rozhodl jsem si dopřát si trochu prázdnin a druhou zkoušku dělat až pak.
Celou dobu jsem nějak odkládal hemopoézu a zuby (vč. jejich embryologie), ale na zkoušku jsem se to teda už naučil. Je potřeba si ta témata moc nedémonizovat, protože po jejich přečtení a pochopení zjistíte, že v tom žádná věda není.
Pokud bych měl shrnout učení na zápočty, tak jde o to umět hlavně materiály z praktik, které kolují, a pak si třeba přečíst i přednášky. V těch materiálech jsou totiž chyby! Já jsem to, že už to začínám umět, poznal tak, že jsem právě v oněch materiálech začal vidět chyby. Jde o to, abyste na přezkoušení přišli opravdu připravení. Pokud to neumíte, tak tam nechoďte, protože akorát ztrácíte svůj čas, pokus, čas asistenta a navíc opravdu nebude šťastný s tím, že jste to tam prostě ,,přišli zkusit". Je třeba to umět perfektně, mít přehled. Můžete se ale samozřejmě splést, na něčem vás asi stejně nachytá. To, co platí i pro zkoušku, je samostudium. Budete se muset nějak dostat na preparáty, protože je musíte nakoukat. Pro zápočet je stačí jen poznat, nemusíte přímo v nich umět něco poznat, i když se to samozřejmě určuje podle hlavních a vedlejších dg. znaků.
Zkouška mi přišla vcelku jednoduchá, asi bude pravdy něco na tom, že pokud dostanete zápočty od dr. Mráze, tak to dáte. Letos to snad dali všichni jeho studenti na první pokus. Na zkoušku jsem šel týden po letním zápočtu s tím, že jsem si ani zimu, ani embryologii předtím neopakoval. V hlavě jsem to ale někde měl. Po zápočtu jsem asi 2 dny nic nedělal, takže na zkoušku nezbylo moc času. Stihnul jsem ale vše přečíst 2x, musel jsem se docela přemáhat, skončil jsem se čtením o půl druhé ráno a o půl šesté vstával, protože zkouška začíná už v 7. Proč... Vstát takhle ráno je na té zkoušce asi nejtěžší.
Samotná zkouška pak proběhla rychle. Na preparáty jsem měl právě dr. Mráze, který již byl opravdu nenáročný, probrali jsme dva preparáty, na třetí už nezbyl čas. Zkouška má totiž praktickou i teoretickou část. Praktická se skládá z poznání a popisu 3 preparátů, poznat musíte alespoň dva, pak už ale jde ve zkoušce o to, jestli dostanete trojku (protože za jeden nepoznaný preparát máte už jednu dílčí čtyřku), nebo vás vyhodí. Moje preparáty byly duodenum (dg: Brunnerovy žlázy v LPM), juvenilní thymus (lobuly, Hassalovo tělísko, bez tuku) a varle (to prostě vidíte, jsou tam i spermie). Preparáty ze stejné škatuly jsem měl i na zápočtech, takže jsem první dva poznal už podle sklíčka. Preparáty teda byly vcelku fajn, sice moje minutový rozmýšlení nad šedým nervem muselo vypadat tristně, ale nakonec jsem to řekl správně, ale jinak jsem samozřejmě řekl i něco špatně. Sice bylo naprosto jasné, že to je venula, ale já i tak řekl vývod... To se prostě stane.
Teorie s doc. Mazurovou byla pohodová, byl to částečně dialog. Taháte jednu otázku z obecné histoly + cytoly, druhou z orgánů histologicky a třetí z embryologie - tam se musí občas i něco kreslit. Po vytáhnutí otázek jsem si docela věřil, po projití přes dr. Mráze trochu víc a při příchodu doc. Mazurové už docela hodně. :-) Důležité je taky na sobě případně nedát moc znát, že něco nevíte, třeba na to nedojde. :-D
Zkouška byla vážně rychlá, já jsem čekal druhou anatomii, ale byl jsem brzo venku. Stačí se totiž učit jen z přednášek, což je ohromná výhoda. Já si je pročítal, seznam zkouškových otázek jsem viděl až pak, abych měl povědomí o tom, jak je to rozložené. Musím také ocenit to, jak jsou zadané zkouškové otázky. V otázce máte vypsáno, co po vás chtějí, takže třeba není nutné si pamatovat, co přesně spadá do 2. týdnu vývoje, protože to tam máte vyjmenované. Samotné otázky vám teda už dost pomůžou, protože v sobě mají něco jako záchytné body (ne jako anatomie - svaly něčeho nebo mícha). Původně jsem chtěl jít až na začátku září, ale zkusil jsem to dříve. Stihnul jsem si to pročíst a měl jsem štěstí. Zkuste to tak někdy taky. :-)
pondělí 15. srpna 2016
Ask.fm
Po vzoru (ehm, okopírování) dalších blogů, které jsem si nedávno pročítal, jsem založil ask.fm. Je to vcelku přehledné a praktické místo na dotazy všeho druhu. Hádám, že se člověk musí zaregistrovat, ale stačí kliknout na ikonu F, pokud máte facebook, a pak jen položit otázku, na kterou vám odpovím.
Věřím, že teď v létě se najde hlavně u prváků pár otázek. Já jich měl nekonečně mnoho. :-D
Zatím hezké léto, ještě se před začátkem nového akademického roku párkrát ozvu.
P.S. Ten odkaz je tady. :-D
Věřím, že teď v létě se najde hlavně u prváků pár otázek. Já jich měl nekonečně mnoho. :-D
Zatím hezké léto, ještě se před začátkem nového akademického roku párkrát ozvu.
P.S. Ten odkaz je tady. :-D
čtvrtek 16. června 2016
Anatomie II
JE TO TADY!
Když jsem sem přišel, tak jsem si nikdy nemyslel, že bych tu anatomii mohl někdy umět. No, a mám po zkoušce.
Anatomie II je zaměřená na urogenitál (močový, pohlavní systém) a pak se dělá do konce roku neuroanatomie a věřte mi - je toho dost. Během letního semestru se taky pitvá. Jedno praktikum je klasické teoretické a druhé v týdnu jsou právě pitvy.
Na pitvách se nepíšou testy, proto najednou máte dost volnější týden. Doporučuju se učit průběžně, ale upřímně já jsem to dost flákal. Může se stát, že vás někdo vyzkouší na pitevně, ale v naší skupině za ten půlrok byla zkoušená čistou náhodou jedna holka, takže fakt nic strašnýho. Pitev je 12. Potřebujete skalpel a pinzetu. Byly to docela zajímavý hodiny, ale toho tuku... :-D Pitvy končí právě 12. praktikem jako předávání pitev. Je to místo praktické zkoušky z anatomie, která se dřív dělala. Předávání je povinnost zápočtová, takže je to přesunuto ze zkoušky do zápočtu. Dotázání budete hlavně na tu část, kterou jste na základě průměru za zimní semestr pitvali. A pak i na cokoli ostatního. Je to ale vcelku jednoduché. Z ročníku to nedalo tuším tak do max 10 lidí. Máte pak ještě svou malou oblast, z té píšete esej. Tam tu oblast charakterizujete a napíšete, co jste tam dělali. Já měl dorsum pedis - hřbet nohy, což je česky asi nárt.
Klasická praktika z anatomie jsou pak spíš už teoretická - tím mám na mysli to neuro. Je to hodně o představivosti a spojování si. A kreslete! Furt a všechno. Na CNS jsou skripta od fakulty. Musím říct, že mi to dost nedávalo smysl. Pochopíte to buď až při učení na zápočet, na zkoušku, nebo taky nikdy. Na přednášky jsem chtěl chodit, byl jsem ale tak 4x. Když jsem tam pak přišel na ty poslední, tak jsem zjistil, že mi to stejně nic nedává. Poslední dvě přednášky jsou ale s lékařema, jedna s radiologem a druhá tuším s ortopedem/gynekologem. Na první jsem byl, ale opět jsem se přesvědčil o tom, že to pro mě nemá smysl.
Pro zápočet potřebujete mít klasicky průměr do 3,0, potom napsat zápočtový test (CNS + urogenitál + topografie pánve), odevzdat pitvy, napsat pitevní esej. Pak je ještě potřeba nějak splnit docházku. Já jsem nebyl 3x, jelikož jsem byl nemocnej, ale nevadilo to. Na průměr si dejte pozor, testů se píše už jen 11, jelikož 12. praktikum je formálně zápočtový test.
No a teď to finále.
Na zkoušku jsem se učil měsíc. Začal jsem tuším 15. května a 15. června jsem měl zkoušku. Jelikož histola neměla moc cenu, tak jsem se na ni vykašlal a začal právě už v tom květnu. Stejně si myslím, že budete muset vždycky něco upozadit, najednou jsem to nestihnul. Začal jsem se učit od otázky č. 1. Pohybák je strašnej. Na pitvy sice něco umět musíte, ale ne všechny začátky a úpony. Obrázkově je na tom hezky Memorix anatomie. Co se třeba antropometrie nebo pilířů lebky týče, informace jsou i v těch prvních přednáškách na pohybák. Cévy musíte kreslit, jinak nemáte šanci si to zapamatovat. GIT (dýchací, trávicí systém (já vím, co je git :-), ale tady se psal zápočtový test dohromady z dýchačáku a gitu)) jsem měl vždycky rád, takže tam nebyl problém, urogenitál taky šel. Periferní nervy zase doporučuju kreslit. CNS je hodně o pochopení a topografická anatomie... Myslel jsem si, že to je takový zopakování. :-D Ale určitě to nepodceňte. Učil jsem se od rána do večera, dělal jsem samozřejmě přestávky, ale můžu vám říct, že jsem neviděl žádnej seriál, film, nechodil jsem se nikam bavit. Okay, někdy jsem začal až odpoledne, protože jsem se občas i vyspal. I tak prostě musíte sedět na zadku a učit se. Zažijete spousty chvil zoufalství z toho, že se to nemůžete naučit. Že se něco naučíte, potom se učíte zas dalších 100 stran, takže zapomenete to první. Jo, to se stává a je to normální. Takže po tomhle stavu jsem třeba byl někde večer venku po tom dni učení, ne že ne. Nakonec se vám to všechno ale spojí a začte to dávat smysl. Ten začátek učení je strašnej, ale pak se rozjedete a půjde to rychle. Určitě doporučuju si vyhradit čas na opakování, protože na konci si nebudete pamatovat začátek. Já na to měl 4 dny (původně v plánu byl týden :-D).
Samotná zkouška je docela příjemná. Myslím si, že všichni zkoušející jsou v pohodě, i když jsem tenhle názor dřív neměl. Přijdete do místnosti s indexem, vytáhnete si trojkombinaci otázek a jdete na potítko. Vezme si vás pak některý ze zkoušejících a je to jen na vás. Určitě neodcházejte, pokud si vytáhnete něco špatného, zkusit se to musí vždycky. Štěstí je ale určitě potřeba při tahání otázek, já ho měl. Zkoušela mě doc. Slížová. Koluje se hodně zvěstí, ale na mě byla opravdu strašně hodná. Nechala mě mluvit, pak se i ptala. Vždycky, když mě zastavila, aby se na něco zeptala, tak jsem byl vždycky strašně nervózní, co po mně bude chtít. :-D Chtěla, aby o tom člověk přemýšlel. Nicméně dá se to. Uvědomte si, že všichni druháci, třeťáci, ..., a všichni lékaři tu zkoušku museli dát. Tak proč ne vy? :-)
Hodně štěstí. Já se jdu konečně vyspat. :-D
Dodatek: Tak z toho, co mi bylo řečeno, mají asi zkoušející na posledních termínech ne úplně skvělou náladu. Neznamená to, že by všechny vyhodili. Je to ale jenom to, co se ke mně dostalo. Určitě se nenechte odradit a naplánujte si zkoušku podle sebe.
Když jsem sem přišel, tak jsem si nikdy nemyslel, že bych tu anatomii mohl někdy umět. No, a mám po zkoušce.
Anatomie II je zaměřená na urogenitál (močový, pohlavní systém) a pak se dělá do konce roku neuroanatomie a věřte mi - je toho dost. Během letního semestru se taky pitvá. Jedno praktikum je klasické teoretické a druhé v týdnu jsou právě pitvy.
Na pitvách se nepíšou testy, proto najednou máte dost volnější týden. Doporučuju se učit průběžně, ale upřímně já jsem to dost flákal. Může se stát, že vás někdo vyzkouší na pitevně, ale v naší skupině za ten půlrok byla zkoušená čistou náhodou jedna holka, takže fakt nic strašnýho. Pitev je 12. Potřebujete skalpel a pinzetu. Byly to docela zajímavý hodiny, ale toho tuku... :-D Pitvy končí právě 12. praktikem jako předávání pitev. Je to místo praktické zkoušky z anatomie, která se dřív dělala. Předávání je povinnost zápočtová, takže je to přesunuto ze zkoušky do zápočtu. Dotázání budete hlavně na tu část, kterou jste na základě průměru za zimní semestr pitvali. A pak i na cokoli ostatního. Je to ale vcelku jednoduché. Z ročníku to nedalo tuším tak do max 10 lidí. Máte pak ještě svou malou oblast, z té píšete esej. Tam tu oblast charakterizujete a napíšete, co jste tam dělali. Já měl dorsum pedis - hřbet nohy, což je česky asi nárt.
Klasická praktika z anatomie jsou pak spíš už teoretická - tím mám na mysli to neuro. Je to hodně o představivosti a spojování si. A kreslete! Furt a všechno. Na CNS jsou skripta od fakulty. Musím říct, že mi to dost nedávalo smysl. Pochopíte to buď až při učení na zápočet, na zkoušku, nebo taky nikdy. Na přednášky jsem chtěl chodit, byl jsem ale tak 4x. Když jsem tam pak přišel na ty poslední, tak jsem zjistil, že mi to stejně nic nedává. Poslední dvě přednášky jsou ale s lékařema, jedna s radiologem a druhá tuším s ortopedem/gynekologem. Na první jsem byl, ale opět jsem se přesvědčil o tom, že to pro mě nemá smysl.
Pro zápočet potřebujete mít klasicky průměr do 3,0, potom napsat zápočtový test (CNS + urogenitál + topografie pánve), odevzdat pitvy, napsat pitevní esej. Pak je ještě potřeba nějak splnit docházku. Já jsem nebyl 3x, jelikož jsem byl nemocnej, ale nevadilo to. Na průměr si dejte pozor, testů se píše už jen 11, jelikož 12. praktikum je formálně zápočtový test.
No a teď to finále.
Na zkoušku jsem se učil měsíc. Začal jsem tuším 15. května a 15. června jsem měl zkoušku. Jelikož histola neměla moc cenu, tak jsem se na ni vykašlal a začal právě už v tom květnu. Stejně si myslím, že budete muset vždycky něco upozadit, najednou jsem to nestihnul. Začal jsem se učit od otázky č. 1. Pohybák je strašnej. Na pitvy sice něco umět musíte, ale ne všechny začátky a úpony. Obrázkově je na tom hezky Memorix anatomie. Co se třeba antropometrie nebo pilířů lebky týče, informace jsou i v těch prvních přednáškách na pohybák. Cévy musíte kreslit, jinak nemáte šanci si to zapamatovat. GIT (dýchací, trávicí systém (já vím, co je git :-), ale tady se psal zápočtový test dohromady z dýchačáku a gitu)) jsem měl vždycky rád, takže tam nebyl problém, urogenitál taky šel. Periferní nervy zase doporučuju kreslit. CNS je hodně o pochopení a topografická anatomie... Myslel jsem si, že to je takový zopakování. :-D Ale určitě to nepodceňte. Učil jsem se od rána do večera, dělal jsem samozřejmě přestávky, ale můžu vám říct, že jsem neviděl žádnej seriál, film, nechodil jsem se nikam bavit. Okay, někdy jsem začal až odpoledne, protože jsem se občas i vyspal. I tak prostě musíte sedět na zadku a učit se. Zažijete spousty chvil zoufalství z toho, že se to nemůžete naučit. Že se něco naučíte, potom se učíte zas dalších 100 stran, takže zapomenete to první. Jo, to se stává a je to normální. Takže po tomhle stavu jsem třeba byl někde večer venku po tom dni učení, ne že ne. Nakonec se vám to všechno ale spojí a začte to dávat smysl. Ten začátek učení je strašnej, ale pak se rozjedete a půjde to rychle. Určitě doporučuju si vyhradit čas na opakování, protože na konci si nebudete pamatovat začátek. Já na to měl 4 dny (původně v plánu byl týden :-D).
Samotná zkouška je docela příjemná. Myslím si, že všichni zkoušející jsou v pohodě, i když jsem tenhle názor dřív neměl. Přijdete do místnosti s indexem, vytáhnete si trojkombinaci otázek a jdete na potítko. Vezme si vás pak některý ze zkoušejících a je to jen na vás. Určitě neodcházejte, pokud si vytáhnete něco špatného, zkusit se to musí vždycky. Štěstí je ale určitě potřeba při tahání otázek, já ho měl. Zkoušela mě doc. Slížová. Koluje se hodně zvěstí, ale na mě byla opravdu strašně hodná. Nechala mě mluvit, pak se i ptala. Vždycky, když mě zastavila, aby se na něco zeptala, tak jsem byl vždycky strašně nervózní, co po mně bude chtít. :-D Chtěla, aby o tom člověk přemýšlel. Nicméně dá se to. Uvědomte si, že všichni druháci, třeťáci, ..., a všichni lékaři tu zkoušku museli dát. Tak proč ne vy? :-)
Hodně štěstí. Já se jdu konečně vyspat. :-D
Dodatek: Tak z toho, co mi bylo řečeno, mají asi zkoušející na posledních termínech ne úplně skvělou náladu. Neznamená to, že by všechny vyhodili. Je to ale jenom to, co se ke mně dostalo. Určitě se nenechte odradit a naplánujte si zkoušku podle sebe.
Latinská lékařská terminologie II
Letní semestr je celkově rychlejší, mám už snad dva měsíce po zkoušce, takže to vezmu stručně. Zkouška se totiž dá dělat od konce dubna do začátku června.
V letňáku se dělá hlavně slovotvorba a recepty. Slovíčka se učíte standardně sami. Já jsem měl u zápočtovýho testu, kterej obsahuje nějaký překlady, slovotvorbu a psaní receptů, dost štěstí. Ptali se mě totiž dva lidi před testem na pojmy, který tam pak byly (díky Slovákům, díky scarlatina, díky surditas).
Naučíte se teda psát recepty, to bylo strašně skvělý. Ta slovotvorba vám pomůže v uvědomování si významů slov a bude je umět i poskládat. Je to zajímavější než v zimě.
Zkouška je pak shrnutí všeho. Šel jsem na ní asi 5 dní po zápočtu. Stačí se naučit skripta. Jo. Naučíte se slovník a máte vystaráno. :-D Není to ale nic tak strašnýho, dost slovíček se naučíte během roku. Zkouška je písemná, bylo to sice na 4x A4, ale bylo tam spousta mezer, takže by se to asi dalo dát jen na jednu stranu. Část se diktuje, takže musíte umět správně psát. Vyplatí se jít na první termín. Ta zkouška mi přišla opravdu jednoduchá. Další pokus je až v září a je už ústní, takže musíte oprášit i výslovnost.
Celkově latinu hodnotím jako super předmět. Máte se na co těšit. :-)
V letňáku se dělá hlavně slovotvorba a recepty. Slovíčka se učíte standardně sami. Já jsem měl u zápočtovýho testu, kterej obsahuje nějaký překlady, slovotvorbu a psaní receptů, dost štěstí. Ptali se mě totiž dva lidi před testem na pojmy, který tam pak byly (díky Slovákům, díky scarlatina, díky surditas).
Naučíte se teda psát recepty, to bylo strašně skvělý. Ta slovotvorba vám pomůže v uvědomování si významů slov a bude je umět i poskládat. Je to zajímavější než v zimě.
Zkouška je pak shrnutí všeho. Šel jsem na ní asi 5 dní po zápočtu. Stačí se naučit skripta. Jo. Naučíte se slovník a máte vystaráno. :-D Není to ale nic tak strašnýho, dost slovíček se naučíte během roku. Zkouška je písemná, bylo to sice na 4x A4, ale bylo tam spousta mezer, takže by se to asi dalo dát jen na jednu stranu. Část se diktuje, takže musíte umět správně psát. Vyplatí se jít na první termín. Ta zkouška mi přišla opravdu jednoduchá. Další pokus je až v září a je už ústní, takže musíte oprášit i výslovnost.
Celkově latinu hodnotím jako super předmět. Máte se na co těšit. :-)
úterý 26. dubna 2016
První pomoc
První pomoc je jeden ze dvou předmětů (další je latina), který mi připomněl po půl roce, že vlastně studuju medicínu.
Dostanete se poprvé do nemocnice, máte dvě přednášky a tři praktika.
Na přednáškách si budete připadat jako na tribunálu Harryho Pottera, protože přednášková místnost na ortopedický klinice jako by ji z oka vypadla. Budou vám přednášet lidi z oboru, takže to je zajímavé. Akorát by si přednášející měli uvědomit, s kým mluví. Jsme půl roku na LF, takže neznáme odborný klinický termíny, nejezdíme sanitkou, ani nereponujeme kosti (pokud někdo jo, tak pardon).
Praktika jsou tři. První je o krvácení, obvazech a stabilizované poloze. Druhé je resuscitace a třetí je resuscitace dítěte + zápočtový test. Na praktika jste rozdělení na dvě podskupiny jako na latině.
Naučíte se udržet dva hlavní orgány ve funkci, tj. srdce, mozek, poznat kdy resuscitovat a něco zavázat. Pokud budete mít štěstí (jako já), tak vás vezme váš praktikant hned první praktikum na exkurzi na emergency, což bylo něco. Těch pár minut tam mi dalo mnohem víc motivace než celý zimní semestr. Vešli jsme na akutní příjem a tam koukali do ambulancí, zrovna tam někoho přivezli, lékařka nám ukazovala všechny přístroje a nástroje, koukli jsme se, jak vypadá sál (bohužel byl bez pacienta, teda i bez lékaře).
Zápočtový test je 5 jednoduchých otázek. Všechno zopakujete během posledního praktika, není třeba se na to nijak připravovat. Součástí zápočtu v naší podskupině ještě bylo předvedení CPR (resuscitace) na figuríně, což jste dělali i ty praktika předtím. Některé skupiny měly jen test. Zápočet se psal někdy v březnu tuším, takže to bylo krátké a pohodové.
Je to předmět za 1 kredit. Nevím, jestli ho někdo někdy nedal, proslýchá se, že to dají všichni, takže o to větší stres to je při psaní toho testu. :-D
Dostanete se poprvé do nemocnice, máte dvě přednášky a tři praktika.
Na přednáškách si budete připadat jako na tribunálu Harryho Pottera, protože přednášková místnost na ortopedický klinice jako by ji z oka vypadla. Budou vám přednášet lidi z oboru, takže to je zajímavé. Akorát by si přednášející měli uvědomit, s kým mluví. Jsme půl roku na LF, takže neznáme odborný klinický termíny, nejezdíme sanitkou, ani nereponujeme kosti (pokud někdo jo, tak pardon).
Praktika jsou tři. První je o krvácení, obvazech a stabilizované poloze. Druhé je resuscitace a třetí je resuscitace dítěte + zápočtový test. Na praktika jste rozdělení na dvě podskupiny jako na latině.
Naučíte se udržet dva hlavní orgány ve funkci, tj. srdce, mozek, poznat kdy resuscitovat a něco zavázat. Pokud budete mít štěstí (jako já), tak vás vezme váš praktikant hned první praktikum na exkurzi na emergency, což bylo něco. Těch pár minut tam mi dalo mnohem víc motivace než celý zimní semestr. Vešli jsme na akutní příjem a tam koukali do ambulancí, zrovna tam někoho přivezli, lékařka nám ukazovala všechny přístroje a nástroje, koukli jsme se, jak vypadá sál (bohužel byl bez pacienta, teda i bez lékaře).
Zápočtový test je 5 jednoduchých otázek. Všechno zopakujete během posledního praktika, není třeba se na to nijak připravovat. Součástí zápočtu v naší podskupině ještě bylo předvedení CPR (resuscitace) na figuríně, což jste dělali i ty praktika předtím. Některé skupiny měly jen test. Zápočet se psal někdy v březnu tuším, takže to bylo krátké a pohodové.
Je to předmět za 1 kredit. Nevím, jestli ho někdo někdy nedal, proslýchá se, že to dají všichni, takže o to větší stres to je při psaní toho testu. :-D
sobota 5. března 2016
Dotazy
Rozhodl jsem se založit článek pro dotazy, má to hned tři důvody:
1. nevím, jestli tu jde nastavit nějaké přeposílání dotazů na e-mail
2. je praktičtější, když bude otázka viditelná veřejně i pro případné další tazatele
3. není tu žádná kategorie přímo určená na dotazy, u článků to je vázané na konkrétní téma
A proto - ptejte se do komentářů na cokoli, co vás bude zajímat. Rád vám odpovím.
1. nevím, jestli tu jde nastavit nějaké přeposílání dotazů na e-mail
2. je praktičtější, když bude otázka viditelná veřejně i pro případné další tazatele
3. není tu žádná kategorie přímo určená na dotazy, u článků to je vázané na konkrétní téma
A proto - ptejte se do komentářů na cokoli, co vás bude zajímat. Rád vám odpovím.
úterý 1. března 2016
Velká posluchárna
Velká posluchárna neboli VP je posluchárna v budově fakulty. Je to asi největší posluchárna vůbec. Vejde se tam dost lidí, budete tam mít zápis ke studiu. My jsme tam měli všechny přednášky v ZS, psalo se tam GIT (viz Anatomie). Je to taková fajn místnost, dole v místě na nohy se dá i vyspat. Určitě oceníte opěrátka na ruce (zdravím EC).
Proč o ní ale píšu? PROSÍM VÁS, pokud chcete přežít přednášku ve zdraví, platí hlavně pro úžasný zimní semestr a přednášky do večera, tak si nesedejte dozadu. Z mně neznámých důvodů se vždycky odpoledne, někdy snad i dopoledne, zapne prostě uprostřed přednášky klimatizace. Co to znamená? Dvě věci:
1. randál - prostě to hučí nahlas a pokud přednášející zrovna nekřičí do mikrofonu (doc. na histologii), tak prostě neslyšíte.
2. zima - neskutečně se ochladí. Noste si svetry a bundy. Během zimy to je fakt nepříjemný.
A ta klimatizace trvá dlouho!!!
To je tedy ten důvod, proč si myslím, že si Velká posluchárna zaslouží svůj vlastní článek.
Proč o ní ale píšu? PROSÍM VÁS, pokud chcete přežít přednášku ve zdraví, platí hlavně pro úžasný zimní semestr a přednášky do večera, tak si nesedejte dozadu. Z mně neznámých důvodů se vždycky odpoledne, někdy snad i dopoledne, zapne prostě uprostřed přednášky klimatizace. Co to znamená? Dvě věci:
1. randál - prostě to hučí nahlas a pokud přednášející zrovna nekřičí do mikrofonu (doc. na histologii), tak prostě neslyšíte.
2. zima - neskutečně se ochladí. Noste si svetry a bundy. Během zimy to je fakt nepříjemný.
A ta klimatizace trvá dlouho!!!
To je tedy ten důvod, proč si myslím, že si Velká posluchárna zaslouží svůj vlastní článek.
pátek 19. února 2016
Přednášky, praktika, semináře
Výuka na fakultě probíhá, teda pokud je mi alespoň známo, v povinných předmětech následujícím způsobem.
Přednáška
Přednáška je hodina, která trvá od 2 do 4 hodin (45 minut). Je určena pro celý ročník, takže bývá ve velké posluchárně jako je třeba Velká posluchárna. Jejím cílem je výklad kapitoly, její návaznosti a neméně často také klinické poznámky nebo vtípky. Některé přednášky jsou určitě přínosné, záleží i na tématu. Z anatomie mi teď z pozdějšího pohledu přijdou zbytečné přednášky na svaly nebo kosti, i když ten začátek s vámi někdo probrat musí. Naučit se ale jednotlivé svaly musíte prostě sami. Pojmů je tam navíc tolik, že si s přednášky stejně nic valného kromě asi výslovnosti svalů neodnesete. Naproti tomu takové GITko (orgány), tam se chodit vyplatí. Je to zajímavé, přednášející říkají i různé klinické poznámky (jako diagnozu některých nemocí, jak jsou časté, co je třeba důležité, co se učit nemáme (segmenty plic), nebo co se dává do mikrotestů). Výhodou je, že se během přednášky můžete zeptat na něco, čemu ve výkladu nerozumíte. Já tedy osobně radím přijít tam, zkusit si, jak vám přednášky vyhovují a podle toho se zařídit. Já jsem nebyl řádově tak na 10 - 15 přednáškách. Co se letního semestru týče, tak hodlám akorát vynechávat nějakou histologii. Také to dost záleží na tom, kdo přednáší. Přednášky z anatomie doc. Slížové určitě stojí za návštěvu.
Přednášky jako takové nejsou povinné. Z Anatomie ano, ale nikdo to moc nekontroluje. Jedna kontrola prezence byla před Vánoci, ale není to tak, že by vás to nějak diskreditovalo.
Praktikum
Praktikum je na rozdíl od přednášky povinné. Většinou se píše test (anatomie, tam se může i zkoušet, histologie, částečně fyzika), nebo se jen probírá látka (latina), případně z ní ještě nějaký protokol (biologie). Na tuhle část se musíte připravovat, nejlépe pravidelně. :-)
Seminář
Žádný jsem ještě neměl a tuším ani mít nebudu. Je nejspíš součástí volitelného předmětu z chemie, ale ten jsem si nezapsal. Mělo by se jednat o nějakou diskuzi na zadané téma.
Volitelné předměty také probíhají formou buď přednáška-praktikum, jen praktikum nebo jen přednáška. Výjimkou je asi jen tělocvik, kde se prostě chodí cvičit. :-)
Přednáška
Přednáška je hodina, která trvá od 2 do 4 hodin (45 minut). Je určena pro celý ročník, takže bývá ve velké posluchárně jako je třeba Velká posluchárna. Jejím cílem je výklad kapitoly, její návaznosti a neméně často také klinické poznámky nebo vtípky. Některé přednášky jsou určitě přínosné, záleží i na tématu. Z anatomie mi teď z pozdějšího pohledu přijdou zbytečné přednášky na svaly nebo kosti, i když ten začátek s vámi někdo probrat musí. Naučit se ale jednotlivé svaly musíte prostě sami. Pojmů je tam navíc tolik, že si s přednášky stejně nic valného kromě asi výslovnosti svalů neodnesete. Naproti tomu takové GITko (orgány), tam se chodit vyplatí. Je to zajímavé, přednášející říkají i různé klinické poznámky (jako diagnozu některých nemocí, jak jsou časté, co je třeba důležité, co se učit nemáme (segmenty plic), nebo co se dává do mikrotestů). Výhodou je, že se během přednášky můžete zeptat na něco, čemu ve výkladu nerozumíte. Já tedy osobně radím přijít tam, zkusit si, jak vám přednášky vyhovují a podle toho se zařídit. Já jsem nebyl řádově tak na 10 - 15 přednáškách. Co se letního semestru týče, tak hodlám akorát vynechávat nějakou histologii. Také to dost záleží na tom, kdo přednáší. Přednášky z anatomie doc. Slížové určitě stojí za návštěvu.
Přednášky jako takové nejsou povinné. Z Anatomie ano, ale nikdo to moc nekontroluje. Jedna kontrola prezence byla před Vánoci, ale není to tak, že by vás to nějak diskreditovalo.
Praktikum
Praktikum je na rozdíl od přednášky povinné. Většinou se píše test (anatomie, tam se může i zkoušet, histologie, částečně fyzika), nebo se jen probírá látka (latina), případně z ní ještě nějaký protokol (biologie). Na tuhle část se musíte připravovat, nejlépe pravidelně. :-)
Seminář
Žádný jsem ještě neměl a tuším ani mít nebudu. Je nejspíš součástí volitelného předmětu z chemie, ale ten jsem si nezapsal. Mělo by se jednat o nějakou diskuzi na zadané téma.
Volitelné předměty také probíhají formou buď přednáška-praktikum, jen praktikum nebo jen přednáška. Výjimkou je asi jen tělocvik, kde se prostě chodí cvičit. :-)
úterý 16. února 2016
Jak se učit?
S nástupem na LF je určitě třeba si najít nějaký způsob učení. Z (většinou) gymplů je spousta lidí zvyklá na to, že se nějak extrémně neučí, pamatují si věci z hodin, maximálně si je přečtou. Tady je tomu ale jinak. Na přednáškách (u anatomie na 100 %) platí většinou to, že vás jen do tématu uvedou, ale detaily si musíte nastudovat sami. Otázkou pak pro některé studenty je, jestli na přednášky vůbec chodit a neučit se rovnou z knihy.
Pokud si zapíšete předmět Psychologie medika, tak v jedné z přednášek (asi 3) se dozvíte mimo jiné to, jak se nejefektivněji učit. Problém je v tom, že to musíte sami vyzkoušet, což zabere čas, který nemáte, protože se musíte furt něco učit. Uslyšíte, že si máte věci přepisovat, nahlas přeříkávat a tak podobně. Opravdu záleží na každém člověku. Já jsem si na začátku věci přepisoval, ale to mě přešlo, protože to prostě nejde - je to strašně časově náročné. Takže jsem si věci četl xkrát dokola, případně udělal nějaké body, abych se od nich mohl odpíchnout dál. Faktem je, když jednu věc čtete třeba už 7x, tak si to začnete pamatovat. Určitě je dobré si v anatomii kreslit, i když ne u všech témat to asi je k něčemu.
Ačkoli existují třeba kartičky na slovíčka, různé způsoby střídání přestávek a učení (na výše zmíněném předmětu vám třeba poradí se 20 minut učit a 20 mít přestávku, ale osobně si myslím, že by to bylo k ničemu vzhledem ke kvantu učiva, co musíte obsáhnout), učení ve skupinkách, tak moje vlastní technika je ...
prostě se učit. Musíte si sednout s tou knihou a číst, učit se. Je asi jedno, jaký konkrétní způsob zvolíte, ale musíte u toho opravdu sedět a učit se. Žádný internet, facebook, rozptylování. Pokud vám vyhovuje klidná hudba jako pozadí, tak proč ne. Problém je v tom, že se musíte tu látku naučit sami za sebe, takže vám nikdo nebude úplně vysvětlovat, jak na to, musíte na to přijít sami. A během toho se nezbláznit, stíhat se připravovat na všechny praktika a testy. Není to úplně procházka růžovou zahradou, ale časem se do toho dostanete. Je fajn (u anatomie), když se sejde téma na přednášce, které máte velmi brzo na praktiku. Kvůli přednáškovému týdnu na začátku se totiž nahromadí spousta informací naráz a pak v tom máte strašnej guláš. Když je ale právě přednáška, vy tam jste, děláte si poznámky, pak si to přečtete, čtete si Čiháka, napíšete si nějaký body, něco nakreslíte, tak si tu látku fakt dobře zapamatujete celou. Takových ,,náhod" se ale za semestr poštěstí tak 3. Takže bohužel nezbývá nic jiného než si sednout a učit se.
Pokud si zapíšete předmět Psychologie medika, tak v jedné z přednášek (asi 3) se dozvíte mimo jiné to, jak se nejefektivněji učit. Problém je v tom, že to musíte sami vyzkoušet, což zabere čas, který nemáte, protože se musíte furt něco učit. Uslyšíte, že si máte věci přepisovat, nahlas přeříkávat a tak podobně. Opravdu záleží na každém člověku. Já jsem si na začátku věci přepisoval, ale to mě přešlo, protože to prostě nejde - je to strašně časově náročné. Takže jsem si věci četl xkrát dokola, případně udělal nějaké body, abych se od nich mohl odpíchnout dál. Faktem je, když jednu věc čtete třeba už 7x, tak si to začnete pamatovat. Určitě je dobré si v anatomii kreslit, i když ne u všech témat to asi je k něčemu.
Ačkoli existují třeba kartičky na slovíčka, různé způsoby střídání přestávek a učení (na výše zmíněném předmětu vám třeba poradí se 20 minut učit a 20 mít přestávku, ale osobně si myslím, že by to bylo k ničemu vzhledem ke kvantu učiva, co musíte obsáhnout), učení ve skupinkách, tak moje vlastní technika je ...
prostě se učit. Musíte si sednout s tou knihou a číst, učit se. Je asi jedno, jaký konkrétní způsob zvolíte, ale musíte u toho opravdu sedět a učit se. Žádný internet, facebook, rozptylování. Pokud vám vyhovuje klidná hudba jako pozadí, tak proč ne. Problém je v tom, že se musíte tu látku naučit sami za sebe, takže vám nikdo nebude úplně vysvětlovat, jak na to, musíte na to přijít sami. A během toho se nezbláznit, stíhat se připravovat na všechny praktika a testy. Není to úplně procházka růžovou zahradou, ale časem se do toho dostanete. Je fajn (u anatomie), když se sejde téma na přednášce, které máte velmi brzo na praktiku. Kvůli přednáškovému týdnu na začátku se totiž nahromadí spousta informací naráz a pak v tom máte strašnej guláš. Když je ale právě přednáška, vy tam jste, děláte si poznámky, pak si to přečtete, čtete si Čiháka, napíšete si nějaký body, něco nakreslíte, tak si tu látku fakt dobře zapamatujete celou. Takových ,,náhod" se ale za semestr poštěstí tak 3. Takže bohužel nezbývá nic jiného než si sednout a učit se.
pondělí 15. února 2016
Začátek nové éry?
Znáte to. Každý nový rok si řeknete, že něco změníte k lepšímu. Budete cvičit, na něco hrát, něčemu se více věnovat.
I takové pocity nastávají, když se přechází na další semestr. Plánoval jsem v letňáku nevynechávat ani to málo přednášek, co jsem vynechal v ZS. Nicméně během dnešního prvního dne přednáškového týdne jsem zas tak vycucanej z energie, že se na to můžu vykašlat. Určitě nejzajímavější bude biologie.
Anatomie je klasika a histola mě nějak přestává míň a míň bavit.
O pár dní později ale musím konstatovat, že jsem nadšený z první pomoci. Uvědomil jsem si totiž, že jsem vážně na LF. Vypadá to zajímavě a první přednáška byla skvělá.
Přednáškový týden vám taky dovolí tak nějak dohnat to, co jste nestihli v ZS. Jelikož jsou přednášky nepovinné (až na anatomii, ale to není zas takové haló), tak vám to dává dost prostoru. Můžete tak třeba dělat zápočet z histologie nebo opravovat anatomii.
Zároveň jsem vcelku nadšený z těch sice zatím málo nových informací tenhle týden, zato velmi zajímavých. Medicína má opravdu hodně odvětví, kterým se můžete věnovat, ať už jde o kliniku, nebo výzkum. Když si myslím, že mám nějakou představu o tom, co bych chtěl dělat, tak se najdou tací přednášející, kteří vám nějaké téma podají tak dobře a zajímavě, že úplně toužíte po tom přijít na koleje, otevřít si tu knihu a přečíst si více. Zatím se tedy mírně boří mé představy o tom, jakému oboru bych se chtěl věnovat. Vzhledem k tomu, že klinika se ale dělá až v té druhé polovině studia, tak se můžou všechny moje názory změnit. I tak jsem ale vážně rád, že na LF jsem. I když už vidím, jak se pomalu kupí spousta informací, kterou se musím naučit, už to není tak zabijácký. Přijde mi, že zimní semestr opravdu byl jen o tom, komu ty nervy rupnou. Teď už v tom umíte trochu chodit a není to zas tak strašné. Určitě je třeba si zkusit celý ten prvák a nevzdat to v polovině. Znám takové případy. Nicméně po tom, co dáte biofyziku, už prostě není nic tak strašnýho. :-D Takže se nenechám vyhodit po tom, co jsem se musel naučit všechny ty *&|@£$! :-D
I takové pocity nastávají, když se přechází na další semestr. Plánoval jsem v letňáku nevynechávat ani to málo přednášek, co jsem vynechal v ZS. Nicméně během dnešního prvního dne přednáškového týdne jsem zas tak vycucanej z energie, že se na to můžu vykašlat. Určitě nejzajímavější bude biologie.
Anatomie je klasika a histola mě nějak přestává míň a míň bavit.
O pár dní později ale musím konstatovat, že jsem nadšený z první pomoci. Uvědomil jsem si totiž, že jsem vážně na LF. Vypadá to zajímavě a první přednáška byla skvělá.
Přednáškový týden vám taky dovolí tak nějak dohnat to, co jste nestihli v ZS. Jelikož jsou přednášky nepovinné (až na anatomii, ale to není zas takové haló), tak vám to dává dost prostoru. Můžete tak třeba dělat zápočet z histologie nebo opravovat anatomii.
Zároveň jsem vcelku nadšený z těch sice zatím málo nových informací tenhle týden, zato velmi zajímavých. Medicína má opravdu hodně odvětví, kterým se můžete věnovat, ať už jde o kliniku, nebo výzkum. Když si myslím, že mám nějakou představu o tom, co bych chtěl dělat, tak se najdou tací přednášející, kteří vám nějaké téma podají tak dobře a zajímavě, že úplně toužíte po tom přijít na koleje, otevřít si tu knihu a přečíst si více. Zatím se tedy mírně boří mé představy o tom, jakému oboru bych se chtěl věnovat. Vzhledem k tomu, že klinika se ale dělá až v té druhé polovině studia, tak se můžou všechny moje názory změnit. I tak jsem ale vážně rád, že na LF jsem. I když už vidím, jak se pomalu kupí spousta informací, kterou se musím naučit, už to není tak zabijácký. Přijde mi, že zimní semestr opravdu byl jen o tom, komu ty nervy rupnou. Teď už v tom umíte trochu chodit a není to zas tak strašné. Určitě je třeba si zkusit celý ten prvák a nevzdat to v polovině. Znám takové případy. Nicméně po tom, co dáte biofyziku, už prostě není nic tak strašnýho. :-D Takže se nenechám vyhodit po tom, co jsem se musel naučit všechny ty *&|@£$! :-D
čtvrtek 11. února 2016
Ubytování
Tohle sice až tak nesouvisí s medicínou, ale určitě to je téma, které stojí za zmínku. Pokud nejste přímo z Hradce nebo z okolí jako já (zdravím Krkonoše), tak se určitě budete muset poohlédnout po bydlení. Máte vlastně dvě až tři možnosti - bydlet u příbuzného, bydlet na bytě, bydlet na koleji.
Já jsem chtěl původně bydlet na bytě. Jelikož mi to ale jednou nějak nedopadlo a už mě nebavilo hledat inzeráty, jezdit sem, prohlížet si to a tak dále, tak jsem šel na kolej. Máte dvě možnosti - Palachovy koleje nebo Na Kotli. Já jsem zvolil druhou možnost.
Máte tu většinou pokoj po dvou lidech. Když se dva znáte, tak si můžete zažádat o to, aby vás dali spolu. Můj spolubydlící je taky prvák, takže to je v pohodě. Koupelnu sdílí celý patro, stejně tak i kuchyň. Dá se tu i prát. Ale asi to je jen o zvyku, už mi to ani nepřijde divný. Tou výhodou asi je, že tu máte spoustu lidí i ze starších ročníků, kterých se můžete kdykoli na něco zeptat nebo vám třeba vypráví příběhy z praxí, takže vás to docela namotivuje se učit dál, protože vás přece nějaká anatomie nezastaví.
V neposlední řadě tu je ASM, Asociace studentů medicíny, což je takový spolek, který nabízí třeba kopírování, tisknutí, posilovnu, výlety atp. Hodí se to, když potřebujete něco vytisknout, nemáte vlastní tiskárnu a nemusíte letět do města. Taky je tu menza, i když já jsem tam nikdy nebyl, věřím, že to pro někoho bude další plus.
Já jsem chtěl původně bydlet na bytě. Jelikož mi to ale jednou nějak nedopadlo a už mě nebavilo hledat inzeráty, jezdit sem, prohlížet si to a tak dále, tak jsem šel na kolej. Máte dvě možnosti - Palachovy koleje nebo Na Kotli. Já jsem zvolil druhou možnost.
Máte tu většinou pokoj po dvou lidech. Když se dva znáte, tak si můžete zažádat o to, aby vás dali spolu. Můj spolubydlící je taky prvák, takže to je v pohodě. Koupelnu sdílí celý patro, stejně tak i kuchyň. Dá se tu i prát. Ale asi to je jen o zvyku, už mi to ani nepřijde divný. Tou výhodou asi je, že tu máte spoustu lidí i ze starších ročníků, kterých se můžete kdykoli na něco zeptat nebo vám třeba vypráví příběhy z praxí, takže vás to docela namotivuje se učit dál, protože vás přece nějaká anatomie nezastaví.
V neposlední řadě tu je ASM, Asociace studentů medicíny, což je takový spolek, který nabízí třeba kopírování, tisknutí, posilovnu, výlety atp. Hodí se to, když potřebujete něco vytisknout, nemáte vlastní tiskárnu a nemusíte letět do města. Taky je tu menza, i když já jsem tam nikdy nebyl, věřím, že to pro někoho bude další plus.
Histologie a embryologie I
V ZS se jedná pouze o histologii, i když ke konci budete mít i přednášky na embryolu.
První přednáška je fakt krutá. Probraná 4hodinová cytologie tempem zrychlenýho přehrávání v DVD rekordéru. Na konci se ještě dozvíte, že si máte udělat nějakej e-kurz? Ta první přednáška je prostě šílená. Uvidíte nějaký grafy, vyslechnete si nějaký rady a začnete.
Histologie je předmět, který se dělí tak nějak na dvě části - teoretickou a praktickou. Teoretická spočívá ve znalostech cytologie, obecné histologie a části speciální histologie. Obecka je: epitely, pojiva, svaly, nervy. A ano, vím, že to jsou tkáně nebo tkáň. Speciální histologie zahrnuje kardiovaskulár, dýchací a imunitní systém. Praktická část je pak dívání se do mikroskopu a určení dané struktury, což je občas trochu problém. Praktika i přednáška je jednou týdně. Na praktiku se píše test, obdobně jako u anatomie. Pokud máte někoho jiného než dr. Mráze, tak musíte mít průměr do 3 ze všeho. Dr. Mráz má svůj speciální systém plusek a mínusek a roztodivných známek. Mně se ale vcelku líbil. Plus a mínus je pro vaši orientaci a nehraje nějakou roli, pokud to tedy není zápočtový test. Takže když se vám pak sejde třeba latina, fyzika a anatomie, tak můžete tu histolu pro jednou bez výčitek vynechat.
Vzhledem k tomu, že vám většinu času zabere anatomie, tak na tenhle předmět vám moc času nezbyde. Je ale vcelku fajn. Dělat diagnostiku tkání (tj. určit,co to za růžovou skvrnu vlastně je) je sranda.
K zápočtu budete potřebovat splnit test z histologických technik. Píše se na moodlu, určitě si projděte tak 25x ten zkušební test na moodlu a máte to v kapse. Dalšími podmínkami jsou zápočtové testy a preparátové testy minimálně za tři a pak i ten průměr do 3. Zápočtové testy jsou v podstatě 4 - první test z obecné histologie a cytologie je teoretický a praktický, to samé speciální histola.
Ačkoli mě baví, tak jsem se jí nevěnoval až zas tak moc. Pokud nemáte zápočet (zvlášť u dr. Mráze), tak to nevadí. Já ho taky nemám, protože jsem nestíhal jít na opravu. Nedělejte si z toho ale nic, je to normální.
O dr. Mrázovi se kolují různé zvěsti. Určitě jim nevěřte. Je milý, všechno důležité vám řekne během praktika, test píšete až na konci, takže ty informace ještě uslyšíte. Hodně toho ví, sám říká, že je to o cviku - on tam ty věci vidí, protože na ty mikroskopy kouká o pár (desítek) let déle než my. Nebojte se ho. Pokud od něj pak získáte zápočty, tak zkoušku uděláte bez problému.
*Doplněk: Zápočet z histologie jsem dostal na začátku července. Bylo třeba se naučit přednášky, cytologii z knihy a opravdu umět materiály na praktika, které kolují mezi studenty. Dejte si ale pozor, jsou tam chyby.
První přednáška je fakt krutá. Probraná 4hodinová cytologie tempem zrychlenýho přehrávání v DVD rekordéru. Na konci se ještě dozvíte, že si máte udělat nějakej e-kurz? Ta první přednáška je prostě šílená. Uvidíte nějaký grafy, vyslechnete si nějaký rady a začnete.
Histologie je předmět, který se dělí tak nějak na dvě části - teoretickou a praktickou. Teoretická spočívá ve znalostech cytologie, obecné histologie a části speciální histologie. Obecka je: epitely, pojiva, svaly, nervy. A ano, vím, že to jsou tkáně nebo tkáň. Speciální histologie zahrnuje kardiovaskulár, dýchací a imunitní systém. Praktická část je pak dívání se do mikroskopu a určení dané struktury, což je občas trochu problém. Praktika i přednáška je jednou týdně. Na praktiku se píše test, obdobně jako u anatomie. Pokud máte někoho jiného než dr. Mráze, tak musíte mít průměr do 3 ze všeho. Dr. Mráz má svůj speciální systém plusek a mínusek a roztodivných známek. Mně se ale vcelku líbil. Plus a mínus je pro vaši orientaci a nehraje nějakou roli, pokud to tedy není zápočtový test. Takže když se vám pak sejde třeba latina, fyzika a anatomie, tak můžete tu histolu pro jednou bez výčitek vynechat.
Vzhledem k tomu, že vám většinu času zabere anatomie, tak na tenhle předmět vám moc času nezbyde. Je ale vcelku fajn. Dělat diagnostiku tkání (tj. určit,co to za růžovou skvrnu vlastně je) je sranda.
K zápočtu budete potřebovat splnit test z histologických technik. Píše se na moodlu, určitě si projděte tak 25x ten zkušební test na moodlu a máte to v kapse. Dalšími podmínkami jsou zápočtové testy a preparátové testy minimálně za tři a pak i ten průměr do 3. Zápočtové testy jsou v podstatě 4 - první test z obecné histologie a cytologie je teoretický a praktický, to samé speciální histola.
Ačkoli mě baví, tak jsem se jí nevěnoval až zas tak moc. Pokud nemáte zápočet (zvlášť u dr. Mráze), tak to nevadí. Já ho taky nemám, protože jsem nestíhal jít na opravu. Nedělejte si z toho ale nic, je to normální.
O dr. Mrázovi se kolují různé zvěsti. Určitě jim nevěřte. Je milý, všechno důležité vám řekne během praktika, test píšete až na konci, takže ty informace ještě uslyšíte. Hodně toho ví, sám říká, že je to o cviku - on tam ty věci vidí, protože na ty mikroskopy kouká o pár (desítek) let déle než my. Nebojte se ho. Pokud od něj pak získáte zápočty, tak zkoušku uděláte bez problému.
*Doplněk: Zápočet z histologie jsem dostal na začátku července. Bylo třeba se naučit přednášky, cytologii z knihy a opravdu umět materiály na praktika, které kolují mezi studenty. Dejte si ale pozor, jsou tam chyby.
Prvák: ZS - Zimní semestr
Zimní semestr je jen o jedné věci, což ostatně poznamenala i doc. Slížová - hlavně se z toho nezbláznit. Zimák je prostě o tom, komu ujedou nervy a vykašle se na to. Když si vzpomenu, jak jsem chtěl po prvním zápočtovým testu, který jsem nenapsal (statistika), odejít, tak se tomu teď směju, když mám zkoušku z fyziky (a to jsem si myslel, že jí nikdy udělat nemůžu). ZS je prostě o tom, že objevujete, že jste najednou schopní se naučit 400 stran na zápočtový test nebo vypočítáte nejšílenější příklady, co jste kdy viděli. Za ten semestr se tak rozjedete, že na konci nebudete věřit tomu, že jste to fakt zvládli. Ale jde to. :-)
Začíná se přednáškovým týdnem, potom jsou klasické týdny s praktiky a končí se zkouškovým obdobím, které trvalo měsíc.
Rozhodně vám pomůžou i vaši starší spolužáci. To je na fakultě fajn a já jim tímto chci vážně poděkovat za rady, podporu a materiály. :-)
Časově na tom budete ze začátku hodně špatně. Hlavně si z toho nic nedělejte a neodcházejte. Ano, nepůjde vám to a ty testy nebudete třeba dávat, nebudete se stíhat učit, ale důležité je nepřestat, jak podotknul dr. Mráz. Já osobně jsem se o víkendech většinou věnoval jiným věcem než škole a taky to docela šlo. Pokud byl ale nějaký větší test, tak jsem se samozřejmě učil i přes víkend. Ono to pak půjde, akorát se vám pak sejde víc velkých testů na jeden týden, to je docela nepříjemné. I kdybyste nějaký nedali, tak si to můžete zase opravit. Na všechno jsou tři pokusy.
Bude to probíhat asi tak, že budete ve škole, přijdete ze školy a budete se učit. Moc se nevyspíte. Četl jsem na jiných blozích, že se máte o zkouškovém rozmazlovat - já jsem se teda stejně blbě vyspal i během části zkouškovýho. Naučíte se taky spát i přes den, za světla, kdekoli a s hlukem.
Důležité je si ale najít i rozptýlení. Já kromě jiného rád vařím, takže prostě když už na to nemam energii, tak si jdu uvařit, nebo dělám jiné povinnosti, které mám. :-) Medicína vám zabere hodně času, ale nesmíte zapomenout na to, že musíte občas i odpočívat a dělat něco jiného. Jo, nemám jedničky, myslel jsem si, že budu takový ten student, co bude všechno umět, ale není to v mých možnostech vzhledem k tomu, že mám i jiné povinnosti. I tak jsem ale vcelku spokojený, protože na známku se vás opravdu nikdo ptát nebude. Navíc otázky v testech jsou docela i o štěstí.
Během semestru to je tedy takové nabité. K Vánocům asi budete mít nějaké opakovací testy - nepodcenit. Vánoce si pak užijte. Já jsem o nich neudělal nic a myslím si, že jsem zdaleka nebyl sám a zas tak moc mě to neovlivnilo.
Zkouškové je pak plně ve vaší režii. Nezoufejte, pokud se vám třeba nepodařilo získat zápočty ze žádného předmětu. Během zkouškového to můžete dohnat, znám takové případy. Jinak je samotné zkouškové vyhrazené jen pro jednu zkoušku - fyziku. Tu jsem popsal samostatně.
Celý semestr uteče strašně rychle a vy si na jeho konci asi opravdu nebudete pamatovat to, co jste se naučili na začátku, ale to je stav naprosto normální. Hlavní je se z toho fakt nepodělat. Naučíte se totiž chodit v těch předmětech, otrkáte se, budete znát svoje schopnosti a možnosti. V LS, letním semestru, pak pokračují 3 předměty, takže je neuvidíte poprvé a nebudete z nich tak mimo (tj. anatomie, histologie a latina), nové budou biologie a první pomoc.
Můžete si také zapsat volitelné předměty. Potřebujete je celkem za 3 kredity. Máte na výběr tělocvik, psychologii medika (viz článek), seminář z biofyziky (viz článek) a historii (na tu jsem nešel). V LS pak ještě základy chemie.
Důležité je tedy naučit se učit, což většinou prostě bude znamenat sedět x hodin denně nad knihou a číst si to. U anatomie je potřeba kreslit, to tu píšu snad všude.
Když jsem byl ještě na střední, tak jsem nechápal, jak někdo nemůže znát jméno svého učitele. Teď si bohatě vystačím s příjmením a titulem. Nevím, jak se někteří jmenují jménem. A ani mě to nezajímá. Musíte se opravdu soustředit na důležité věci a nehrabat se v kravinách, i když to občas dělat budete. Důležité je také si neplánovat moc věcí dopředu. Učte se na vždycky na to, co máte před sebou jako první. Až to budete mít, tak se zabývejte dalším (testem, předmětem). Nepotřebujete informace o zkoušce z anatomie nebo takovéhle věci. Akorát se budete zbytečně stresovat. Taky jsem nevěřil, že někdy napíšu praporkáč, ale napsal. Musíte si věřit a opravdu se zbytečně nezatěžovat nepotřebnými informacemi.
Vydržte! :-)
Začíná se přednáškovým týdnem, potom jsou klasické týdny s praktiky a končí se zkouškovým obdobím, které trvalo měsíc.
Rozhodně vám pomůžou i vaši starší spolužáci. To je na fakultě fajn a já jim tímto chci vážně poděkovat za rady, podporu a materiály. :-)
Časově na tom budete ze začátku hodně špatně. Hlavně si z toho nic nedělejte a neodcházejte. Ano, nepůjde vám to a ty testy nebudete třeba dávat, nebudete se stíhat učit, ale důležité je nepřestat, jak podotknul dr. Mráz. Já osobně jsem se o víkendech většinou věnoval jiným věcem než škole a taky to docela šlo. Pokud byl ale nějaký větší test, tak jsem se samozřejmě učil i přes víkend. Ono to pak půjde, akorát se vám pak sejde víc velkých testů na jeden týden, to je docela nepříjemné. I kdybyste nějaký nedali, tak si to můžete zase opravit. Na všechno jsou tři pokusy.
Bude to probíhat asi tak, že budete ve škole, přijdete ze školy a budete se učit. Moc se nevyspíte. Četl jsem na jiných blozích, že se máte o zkouškovém rozmazlovat - já jsem se teda stejně blbě vyspal i během části zkouškovýho. Naučíte se taky spát i přes den, za světla, kdekoli a s hlukem.
Důležité je si ale najít i rozptýlení. Já kromě jiného rád vařím, takže prostě když už na to nemam energii, tak si jdu uvařit, nebo dělám jiné povinnosti, které mám. :-) Medicína vám zabere hodně času, ale nesmíte zapomenout na to, že musíte občas i odpočívat a dělat něco jiného. Jo, nemám jedničky, myslel jsem si, že budu takový ten student, co bude všechno umět, ale není to v mých možnostech vzhledem k tomu, že mám i jiné povinnosti. I tak jsem ale vcelku spokojený, protože na známku se vás opravdu nikdo ptát nebude. Navíc otázky v testech jsou docela i o štěstí.
Během semestru to je tedy takové nabité. K Vánocům asi budete mít nějaké opakovací testy - nepodcenit. Vánoce si pak užijte. Já jsem o nich neudělal nic a myslím si, že jsem zdaleka nebyl sám a zas tak moc mě to neovlivnilo.
Zkouškové je pak plně ve vaší režii. Nezoufejte, pokud se vám třeba nepodařilo získat zápočty ze žádného předmětu. Během zkouškového to můžete dohnat, znám takové případy. Jinak je samotné zkouškové vyhrazené jen pro jednu zkoušku - fyziku. Tu jsem popsal samostatně.
Celý semestr uteče strašně rychle a vy si na jeho konci asi opravdu nebudete pamatovat to, co jste se naučili na začátku, ale to je stav naprosto normální. Hlavní je se z toho fakt nepodělat. Naučíte se totiž chodit v těch předmětech, otrkáte se, budete znát svoje schopnosti a možnosti. V LS, letním semestru, pak pokračují 3 předměty, takže je neuvidíte poprvé a nebudete z nich tak mimo (tj. anatomie, histologie a latina), nové budou biologie a první pomoc.
Můžete si také zapsat volitelné předměty. Potřebujete je celkem za 3 kredity. Máte na výběr tělocvik, psychologii medika (viz článek), seminář z biofyziky (viz článek) a historii (na tu jsem nešel). V LS pak ještě základy chemie.
Důležité je tedy naučit se učit, což většinou prostě bude znamenat sedět x hodin denně nad knihou a číst si to. U anatomie je potřeba kreslit, to tu píšu snad všude.
Když jsem byl ještě na střední, tak jsem nechápal, jak někdo nemůže znát jméno svého učitele. Teď si bohatě vystačím s příjmením a titulem. Nevím, jak se někteří jmenují jménem. A ani mě to nezajímá. Musíte se opravdu soustředit na důležité věci a nehrabat se v kravinách, i když to občas dělat budete. Důležité je také si neplánovat moc věcí dopředu. Učte se na vždycky na to, co máte před sebou jako první. Až to budete mít, tak se zabývejte dalším (testem, předmětem). Nepotřebujete informace o zkoušce z anatomie nebo takovéhle věci. Akorát se budete zbytečně stresovat. Taky jsem nevěřil, že někdy napíšu praporkáč, ale napsal. Musíte si věřit a opravdu se zbytečně nezatěžovat nepotřebnými informacemi.
Vydržte! :-)
Biofyzika a biostatistika
Na začátku uslyšíte, že k tomu vlastně ještě patří bioinformatika, ale upřímně nějak nevím, jak se tam prolínala.
Biofyzika je předmět, na který jsem byl upozorňován od několika lidí. Ta pointa byla v tom, že je zbytečný. Ačkoli si myslím, že některé věci z toho jsou nevyužitelné a nikdy už je (naštěstí) neuvidím, byly tam i věci, které mě bavily a určitě se mi budou hodit i dál.
Ze studijního hlediska je to předmět, který ukončujete zápočtem a zkouškou, která je písemná a ústní.
První přednáška je úvodní a pak jsou dvě na statistiku, zbytek na fyziku a poslední je spešl od nějakého známého doc. Hanuše. Na přednášce ze statistiky asi budete mimo, to je normální, hlavně na psech a kočkách. Pokud vám budou přednášky vyhovovat, tak choďte. Já jsem vynechal asi jen 4, některé zase vynechal přednášející (zdravím prof. Stránského). Pochopíte tam pár věcí, něco si zapíšete a až se budete učit na zkoušku, tak mi věřte, že to oceníte.
Praktika jsou buď měření (dostanu se k tomu), nějaká statistika, opakování k testům, samotné testy a 3 na prezentace (viz níže). Blbé trochu je, že statistika ke zkoušce se dělá na začátku, kdy o ničem nemáte vůbec potuchy, řešíte anatomii, pak se dostanete ke zkoušce a co to sakra z tý statistiky chtěli... :-D Nebojte se ale, dá se to v pohodě zvládnout. Je to asi taky moment, kdy budete jako ročník docela spolupracovat, sdělovat si dojmy, radit a tak.
K zápočtu musíte:
1. Splnit docházku na měření (k tomu se dostanu) a pak nějaké procento klasický hodin, ale docházka byla kontrolována jen jednou, takže to asi moc lidí nezajímá.
2. Prezentaci ve skupince. Budete rozděleni do skupiny o 3-4 lidech, ve kterých budete zpracovávat prezentaci na nějaké téma spojené s fyzikou a medicínou (jako umělý pankreas, koronární stenty nebo třeba protonová terapie). Jedno praktikum je vyhrazené na jejich tvorbu a dvě na prezentaci. Není to nic strašného. Loni tohle tuším nebylo, vypracovávali se samostudia.
3. Měření + průběžné testy + protokoly. Během semestru budete mít 5 měření, spolupracujete v těch skupinkách. Jedná se o měření zraku a sluchu, ekg a tlaku, průtoku krve, krevních krvinek a CT. Měření mě bavila, je to takový první dotyk s medicínou. Co je ale na nic jsou krátké testy o 5 otázkách na začátku každého měření. Je potřeba se na to připravit a mít aspoň 2,5 bodu, tj. 50 %. To je u fyziky zase docela benevolentní, protože vám opravdu stačí 50 % na trojku, jinde to tak není. Musíte pak ještě vyplnit protokoly, které si stáhnete z moodlu. Dáváte tam vaše naměřené hodnoty a počítáte s tím. Někde je to v pohodě, někde míň v pohodě, ale dá se to. Můžete si pomáhat.
4. Test I a II - jedná se o test ze statistiky (I) a fyziky (II). Každý má 15 otázek. Ten první jsem dělal dvakrát, protože když máte v zadání hodnotu, tak si jí prosím opište správně. Dělá se to v takové hloupé učebně, kde střídáte pohled mezi počítačem, kde je zadání, kalkulačkou, kde je výpočet, a papírem, kam počítáte a píšete výsledky, který taky musíte zapsat do PC. Ale není to těžké. Na Moodlu je k tomu prezentace opakování k testu I, tak si ji projděte a máte to v kapse. Test II je o něco horší, ale musíte to prostě propočítat a pak nemáte problém. Doporučuju zapsat předmět Seminář z lékařské biofyziky, o kterém jsem už psal.
Pokud teda splníte všechny tyhle požadavky k zápočtu z předmětu, který v té medicíně nemá moc využití (až asi na radiologii a nukleární medicínu), tak se můžete přihlásit na zkoušku. Když napíšete test I a II na 90 % a víc (což znamená max 1 chybu, respektive ztrátu 1,5 bodu), tak máte zkoušku pouze ústní.
Zkouška je pak vcelku strašná. Máte 24 otázek, které padly během přednášek, potom 10 témat ze samostudií (jako třeba měření teploty, tlaku, stavbu hmoty, zdroje ionizujícího záření, ...) a pak jeden příklad ze statistiky. Kombo rigorózní test, který je těžší než test II, z testu I jsou příklady typově stejné, a 3 otázky je docela náročné. Je to vaše první zkouška, navíc ve většině případů jsou to vzdálenější témata, takže si na to budete muset vyhradit dost času. Myslím si, že jeden až dva týdny jsou optimální. Strašně důležité je naučit se na ten test, protože vás nepustí k ústní, pokud ho neuděláte - ztrácíte jeden pokus. Já jsem ten test poprvé nenapsal, protože jsem si pořádně nepřečetl zadání. Je to opravdu o každém slovíčku. Je taky třeba mít strategii - nejdřív teorii, pak statistiku, pak známé příklady a pak teprve to, co musíte vymýšlet. Pokud to tedy napíšete, tak můžete jít k ústnímu. Je tam relativně dost času mezi tim v závislosti na pořadí, ve kterém jdete, což si vyberete sami. Můžete si tak třeba zopakovat otázky, což doporučuju. Já jsem si udělal u každé otázky osnovu a případně si poznamenal nějaké složitější věci a pak si prošel jen tyhle osnovy.
Na potítku můžete být de facto jak dlouho potřebujete. Přijde jeden ze zkoušejících (Hanuš, Stránský, Mašín), vezme si váš index a začnete statistkou, kterou řešíte v excelu - všechno ale během semestru proberete, nebojte. Pak přichází zkoušení. Všichni tři vyhazovali, ale prof. Stránský má opravdu nevlídnou pověst. Mě zkoušel doc. Hanuš, za což jsem rád. Modlil jsem se do poslední chvíle, aby přišel a díky bohu za to. Než stihnul Stránský dozkoušet člověka přede mnou, tak přišel Hanuš a vzal si můj index! Vytáhnul jsem si Ochranu před ionizujícím zářením, Zdroje ionizujícího záření a atomový reaktor. Otázky to nejsou špatné, ale míra rýpání se ve věcech byla ten den opravdu vysoká. Nicméně se to dalo. Během zkoušení jsem si musel dost věcí spojit nebo vymyslet sám, občas mi něco vyskočilo ze střední nebo právě z přednášky, proto bych doporučoval je aspoň přijít poslechnout. Strávil jsem tam tuším něco přes 30 minut, ale nemůžu to říct přesně, protože čas bylo to poslední, čím jsem se zabýval. U fyziky mi po prvních 5 minutách bylo opravdu jedno, co budu mít za známku, takže lidovka a maximální štěstí a radost.
Stejně jako snad všechno i fyzika je hodně o štěstí - záleží na tom, jaké vám vyplivnou příklady a otázky. Pokud to ale dáte, tak získáte 10 kreditů a v sisu to vypadá hezky. :-D
K učení na zkoušku určitě budete používat i různé vypracované otázky, wikiskripta, google, youtube!!! a přednášky. Snažte se to pochopit a ne učit zpaměti, i když to občas jde hodně těžko. Na konci se vám to ale celé spojí a budete mít přehled.
Věci, které považuju za užitečné, jsou znalosti o diagnostických metodách (ultrazvuk, CT, magnetická rezonance, EKG). Věci, které byly asi zajímavé, jsou třeba membránový potenciál nebo oko a s ním spojená témata. Věci naprosto zbytečné, i když chápu, že rozšiřují přehled a nejsem uplně proti nim, nicméně jsou zbytečné (přece jenom studujeme medicínu a ne fyziku) jsou stavba hmoty a fundamentální částice (leptony, kvarky, bosony, hadrony a takovýhle), soustava dozimetrických veličin (jestli si to vytáhnete, tak bůh s vámi), speciální mikroskopické metody nebo třeba milion otázek na ionizující záření a ty nesmyslný příklady.
Fyzika je prostě fyzika, no. Pokud jí ale zvládnete, tak je to skvělý pocit. Zbytek předmětů v prváku se jeví pak skutečně důležitými pro medicínu - anča, histola, latina, biola, první pomoc - krása. :-)
Biofyzika je předmět, na který jsem byl upozorňován od několika lidí. Ta pointa byla v tom, že je zbytečný. Ačkoli si myslím, že některé věci z toho jsou nevyužitelné a nikdy už je (naštěstí) neuvidím, byly tam i věci, které mě bavily a určitě se mi budou hodit i dál.
Ze studijního hlediska je to předmět, který ukončujete zápočtem a zkouškou, která je písemná a ústní.
První přednáška je úvodní a pak jsou dvě na statistiku, zbytek na fyziku a poslední je spešl od nějakého známého doc. Hanuše. Na přednášce ze statistiky asi budete mimo, to je normální, hlavně na psech a kočkách. Pokud vám budou přednášky vyhovovat, tak choďte. Já jsem vynechal asi jen 4, některé zase vynechal přednášející (zdravím prof. Stránského). Pochopíte tam pár věcí, něco si zapíšete a až se budete učit na zkoušku, tak mi věřte, že to oceníte.
Praktika jsou buď měření (dostanu se k tomu), nějaká statistika, opakování k testům, samotné testy a 3 na prezentace (viz níže). Blbé trochu je, že statistika ke zkoušce se dělá na začátku, kdy o ničem nemáte vůbec potuchy, řešíte anatomii, pak se dostanete ke zkoušce a co to sakra z tý statistiky chtěli... :-D Nebojte se ale, dá se to v pohodě zvládnout. Je to asi taky moment, kdy budete jako ročník docela spolupracovat, sdělovat si dojmy, radit a tak.
K zápočtu musíte:
1. Splnit docházku na měření (k tomu se dostanu) a pak nějaké procento klasický hodin, ale docházka byla kontrolována jen jednou, takže to asi moc lidí nezajímá.
2. Prezentaci ve skupince. Budete rozděleni do skupiny o 3-4 lidech, ve kterých budete zpracovávat prezentaci na nějaké téma spojené s fyzikou a medicínou (jako umělý pankreas, koronární stenty nebo třeba protonová terapie). Jedno praktikum je vyhrazené na jejich tvorbu a dvě na prezentaci. Není to nic strašného. Loni tohle tuším nebylo, vypracovávali se samostudia.
3. Měření + průběžné testy + protokoly. Během semestru budete mít 5 měření, spolupracujete v těch skupinkách. Jedná se o měření zraku a sluchu, ekg a tlaku, průtoku krve, krevních krvinek a CT. Měření mě bavila, je to takový první dotyk s medicínou. Co je ale na nic jsou krátké testy o 5 otázkách na začátku každého měření. Je potřeba se na to připravit a mít aspoň 2,5 bodu, tj. 50 %. To je u fyziky zase docela benevolentní, protože vám opravdu stačí 50 % na trojku, jinde to tak není. Musíte pak ještě vyplnit protokoly, které si stáhnete z moodlu. Dáváte tam vaše naměřené hodnoty a počítáte s tím. Někde je to v pohodě, někde míň v pohodě, ale dá se to. Můžete si pomáhat.
4. Test I a II - jedná se o test ze statistiky (I) a fyziky (II). Každý má 15 otázek. Ten první jsem dělal dvakrát, protože když máte v zadání hodnotu, tak si jí prosím opište správně. Dělá se to v takové hloupé učebně, kde střídáte pohled mezi počítačem, kde je zadání, kalkulačkou, kde je výpočet, a papírem, kam počítáte a píšete výsledky, který taky musíte zapsat do PC. Ale není to těžké. Na Moodlu je k tomu prezentace opakování k testu I, tak si ji projděte a máte to v kapse. Test II je o něco horší, ale musíte to prostě propočítat a pak nemáte problém. Doporučuju zapsat předmět Seminář z lékařské biofyziky, o kterém jsem už psal.
Pokud teda splníte všechny tyhle požadavky k zápočtu z předmětu, který v té medicíně nemá moc využití (až asi na radiologii a nukleární medicínu), tak se můžete přihlásit na zkoušku. Když napíšete test I a II na 90 % a víc (což znamená max 1 chybu, respektive ztrátu 1,5 bodu), tak máte zkoušku pouze ústní.
Zkouška je pak vcelku strašná. Máte 24 otázek, které padly během přednášek, potom 10 témat ze samostudií (jako třeba měření teploty, tlaku, stavbu hmoty, zdroje ionizujícího záření, ...) a pak jeden příklad ze statistiky. Kombo rigorózní test, který je těžší než test II, z testu I jsou příklady typově stejné, a 3 otázky je docela náročné. Je to vaše první zkouška, navíc ve většině případů jsou to vzdálenější témata, takže si na to budete muset vyhradit dost času. Myslím si, že jeden až dva týdny jsou optimální. Strašně důležité je naučit se na ten test, protože vás nepustí k ústní, pokud ho neuděláte - ztrácíte jeden pokus. Já jsem ten test poprvé nenapsal, protože jsem si pořádně nepřečetl zadání. Je to opravdu o každém slovíčku. Je taky třeba mít strategii - nejdřív teorii, pak statistiku, pak známé příklady a pak teprve to, co musíte vymýšlet. Pokud to tedy napíšete, tak můžete jít k ústnímu. Je tam relativně dost času mezi tim v závislosti na pořadí, ve kterém jdete, což si vyberete sami. Můžete si tak třeba zopakovat otázky, což doporučuju. Já jsem si udělal u každé otázky osnovu a případně si poznamenal nějaké složitější věci a pak si prošel jen tyhle osnovy.
Na potítku můžete být de facto jak dlouho potřebujete. Přijde jeden ze zkoušejících (Hanuš, Stránský, Mašín), vezme si váš index a začnete statistkou, kterou řešíte v excelu - všechno ale během semestru proberete, nebojte. Pak přichází zkoušení. Všichni tři vyhazovali, ale prof. Stránský má opravdu nevlídnou pověst. Mě zkoušel doc. Hanuš, za což jsem rád. Modlil jsem se do poslední chvíle, aby přišel a díky bohu za to. Než stihnul Stránský dozkoušet člověka přede mnou, tak přišel Hanuš a vzal si můj index! Vytáhnul jsem si Ochranu před ionizujícím zářením, Zdroje ionizujícího záření a atomový reaktor. Otázky to nejsou špatné, ale míra rýpání se ve věcech byla ten den opravdu vysoká. Nicméně se to dalo. Během zkoušení jsem si musel dost věcí spojit nebo vymyslet sám, občas mi něco vyskočilo ze střední nebo právě z přednášky, proto bych doporučoval je aspoň přijít poslechnout. Strávil jsem tam tuším něco přes 30 minut, ale nemůžu to říct přesně, protože čas bylo to poslední, čím jsem se zabýval. U fyziky mi po prvních 5 minutách bylo opravdu jedno, co budu mít za známku, takže lidovka a maximální štěstí a radost.
Stejně jako snad všechno i fyzika je hodně o štěstí - záleží na tom, jaké vám vyplivnou příklady a otázky. Pokud to ale dáte, tak získáte 10 kreditů a v sisu to vypadá hezky. :-D
K učení na zkoušku určitě budete používat i různé vypracované otázky, wikiskripta, google, youtube!!! a přednášky. Snažte se to pochopit a ne učit zpaměti, i když to občas jde hodně těžko. Na konci se vám to ale celé spojí a budete mít přehled.
Věci, které považuju za užitečné, jsou znalosti o diagnostických metodách (ultrazvuk, CT, magnetická rezonance, EKG). Věci, které byly asi zajímavé, jsou třeba membránový potenciál nebo oko a s ním spojená témata. Věci naprosto zbytečné, i když chápu, že rozšiřují přehled a nejsem uplně proti nim, nicméně jsou zbytečné (přece jenom studujeme medicínu a ne fyziku) jsou stavba hmoty a fundamentální částice (leptony, kvarky, bosony, hadrony a takovýhle), soustava dozimetrických veličin (jestli si to vytáhnete, tak bůh s vámi), speciální mikroskopické metody nebo třeba milion otázek na ionizující záření a ty nesmyslný příklady.
Fyzika je prostě fyzika, no. Pokud jí ale zvládnete, tak je to skvělý pocit. Zbytek předmětů v prváku se jeví pak skutečně důležitými pro medicínu - anča, histola, latina, biola, první pomoc - krása. :-)
pondělí 18. ledna 2016
Latinská lékařská terminologie I
... nebo prostě jenom latina.
Latina mě bavila. Sice jsem neměl díky anatomii čas řešit nějaké domácí úkoly, ale byl to jeden z těch prvních kontaktů ,,s pravou medicínou". Strašně mě bavilo překládat diagnózy a učit se ji, teda dokud jsem nezjistil, kolik slovíček se musím naučit na zápočtový test...
Latina je předmět, který je jako každý jiný jazyk založený na slovní zásobě. Bez ní nedáte nic, proto se učte slovíčka. Naše latina, možná proto se už nejmenuje latina, je dosti osekaná. Berou se jen takové věci, se kterými se jako budoucí lékaři budeme setkávat. Budete se učit jen 1., 2., 4. a 6. pád. Další gramatika je také omezená. U ní platí to, že jí musíte pochopit, takže se ptejte, pokud něčemu nerozumíte.
Předmět jako takový je to vcelku příjemný. Je jen jednou za týden, píšou se dva průběžné testy a jeden zápočtový. Pravdou je, že na konci se vám to seběhne tak nějak všechno dohromady, takže to je fakt nepříjemné. Proto se vyplatí se na tu latinu občas podívat a slovíčka se učit průběžně, což jsem samozřejmě neudělal. Naštěstí mi nedělá problém se naučit během krátké doby hodně slovíček a jazyky mě obecně baví.
Doporučuju vytisknout skripta a slovíčka se učit přímo z nich. Stačí si zakrýt českou/latinskou stranu a jen po slovíčku. Tam, kde váháte, nebo nevíte, si uděláte barvou tečku. Až projedete lekci, budete vědět, k čemu se vrátit. Taky mi pomohlo si ta hůře zapamatovatelná slovíčka následně i přepsat na papír.
Je to sice předmět jen za 2 kredity, i tak ho prosím nepodceňujte. Chcete přece umět napsat správnou diagnózu. Pravý ohyb krku? - pochopíte.
Latina mě bavila. Sice jsem neměl díky anatomii čas řešit nějaké domácí úkoly, ale byl to jeden z těch prvních kontaktů ,,s pravou medicínou". Strašně mě bavilo překládat diagnózy a učit se ji, teda dokud jsem nezjistil, kolik slovíček se musím naučit na zápočtový test...
Latina je předmět, který je jako každý jiný jazyk založený na slovní zásobě. Bez ní nedáte nic, proto se učte slovíčka. Naše latina, možná proto se už nejmenuje latina, je dosti osekaná. Berou se jen takové věci, se kterými se jako budoucí lékaři budeme setkávat. Budete se učit jen 1., 2., 4. a 6. pád. Další gramatika je také omezená. U ní platí to, že jí musíte pochopit, takže se ptejte, pokud něčemu nerozumíte.
Předmět jako takový je to vcelku příjemný. Je jen jednou za týden, píšou se dva průběžné testy a jeden zápočtový. Pravdou je, že na konci se vám to seběhne tak nějak všechno dohromady, takže to je fakt nepříjemné. Proto se vyplatí se na tu latinu občas podívat a slovíčka se učit průběžně, což jsem samozřejmě neudělal. Naštěstí mi nedělá problém se naučit během krátké doby hodně slovíček a jazyky mě obecně baví.
Doporučuju vytisknout skripta a slovíčka se učit přímo z nich. Stačí si zakrýt českou/latinskou stranu a jen po slovíčku. Tam, kde váháte, nebo nevíte, si uděláte barvou tečku. Až projedete lekci, budete vědět, k čemu se vrátit. Taky mi pomohlo si ta hůře zapamatovatelná slovíčka následně i přepsat na papír.
Je to sice předmět jen za 2 kredity, i tak ho prosím nepodceňujte. Chcete přece umět napsat správnou diagnózu. Pravý ohyb krku? - pochopíte.
Seminář z lékařské biofyziky
Jedná se o jeden z volitelných předmětů, který vám bude nabídnut pro zápis v prvním ročníku. Většina ročníku si ho zapsala.
Pro jeho splnění je potřeba
- přijít na všechny tři semináře
My je měli v pátek odpoledne, takže asi chápete, jaké to bylo. Nikdo tam účast nekontroloval
- vypočítat příklady v Moodlu.
Moodle je vcelku šikovná věcička. Předmět tam má svoje místo, kde jsou materiály pro studenty, v případě tohoto předmětu tam jsou příklady s vysvětlením. Určitě je potřeba k příkladům mít otevřenou i teorii, přednášku, internet, cokoli. Stane se, že na vás vyskočí zcela jiný příklad než ten, který byste vzhledem k ukázkovým úlohám čekali. Inu, fyzika.
S jejich výpočtem vám ale v případě nouze pomůže někdo ze stejného nebo staršího ročníku, takže se nemáte čeho bát.
Je potřeba splnit požadavky do konce zimního semestru a během něj si můžete zajít pro zápočet, pokud všechna témata spočítáte. Je jich tuším 9. Každý test má 5 příkladů, musíte vypočítat 3 (Vidíte tu analogii s anatomií? Vtipné je, že v požadavcích je alespoň 50 %, nicméně 2,5 příkladu prostě nespočítáte.)
Za splnění dostane 2 kredity. V prváku máte z povinných předmětů 57 kreditů a potřebujete jich celkem 60.
Pro jeho splnění je potřeba
- přijít na všechny tři semináře
My je měli v pátek odpoledne, takže asi chápete, jaké to bylo. Nikdo tam účast nekontroloval
- vypočítat příklady v Moodlu.
Moodle je vcelku šikovná věcička. Předmět tam má svoje místo, kde jsou materiály pro studenty, v případě tohoto předmětu tam jsou příklady s vysvětlením. Určitě je potřeba k příkladům mít otevřenou i teorii, přednášku, internet, cokoli. Stane se, že na vás vyskočí zcela jiný příklad než ten, který byste vzhledem k ukázkovým úlohám čekali. Inu, fyzika.
S jejich výpočtem vám ale v případě nouze pomůže někdo ze stejného nebo staršího ročníku, takže se nemáte čeho bát.
Je potřeba splnit požadavky do konce zimního semestru a během něj si můžete zajít pro zápočet, pokud všechna témata spočítáte. Je jich tuším 9. Každý test má 5 příkladů, musíte vypočítat 3 (Vidíte tu analogii s anatomií? Vtipné je, že v požadavcích je alespoň 50 %, nicméně 2,5 příkladu prostě nespočítáte.)
Za splnění dostane 2 kredity. V prváku máte z povinných předmětů 57 kreditů a potřebujete jich celkem 60.
Psychologie medika
Psychologie medika je jeden z volitelných předmětů, které vám budou nabídnuty. Je oceněn jedním kreditem a byl to můj první kredit. Jsem na něj proto náležitě hrdý! V prváku máte z povinných předmětů 57 kreditů a potřebujete jich celkem 60. Možná uslyšíte od starších ročníků, že je to ,,kravina". Mně to tak ani nepřišlo. :-)
Je to předmět, kde jsou povinné semináře, které se konaly ve Velké posluchárně, stejně jako přednášky, které nejsou povinné.
Já jsem byl na všech přednáškách i seminářích. Jejich obsahem je vám sdělit, že je normální, že nic nestíháte, že je divná škola, ne vy. Je to takový odpočinkový předmět, ale pokud vás zajímá, jak se lépe učit (jakože vás to bude zajímat), nebo chcete prostě dělat i něco jiného než anatomii, tak si ho zapište.
Zápočet (tj. ukončení předmětu) byl za docházku na semináře.
Je to předmět, kde jsou povinné semináře, které se konaly ve Velké posluchárně, stejně jako přednášky, které nejsou povinné.
Já jsem byl na všech přednáškách i seminářích. Jejich obsahem je vám sdělit, že je normální, že nic nestíháte, že je divná škola, ne vy. Je to takový odpočinkový předmět, ale pokud vás zajímá, jak se lépe učit (jakože vás to bude zajímat), nebo chcete prostě dělat i něco jiného než anatomii, tak si ho zapište.
Zápočet (tj. ukončení předmětu) byl za docházku na semináře.
Anatomie I
Anatomie, anča, později známá jako já to neumim, to nejde, proč jsem to dělal nebo i hůř.
Nikdy jsem anatomii nechtěl říkat anča, ale vydrželo mi to pár týdnů. Je to prostě moc dlouhé a nepraktické jméno. Navíc jsem nechápal, co se jako chtějí na té anatomii rok učit. Pak jsem ale pochopil... :-D
Pořiďte si bílý plášť... STOP. Možná vás to nadchne, že budete chodit v bílém, ale opravdu ho nesmíte zapomenout doma. Přezouvat se tu nemusíte.
Co je třeba ke splnění?
Anatomii doporučuji věnovat tak nějak skoro všechen čas, nic jiného vám ani nezbyde. Počkejte, až se rozjede týdenní kombinace 2x anča, 1x histola a 1x fyzika. Těch testů přes týden bude hodně. Je důležité si prostě sednout/lehnout a učit se. Já vím, že to fakt nejde, ale když vydržíte, tak už to pak půjde lépe. Je to o zvyku. Na začátku jsem se kosti horní končetiny (tj. ne ruky) učil strašně dlouho a vůbec mi to nešlo. Teď se tomu akorát zasměju. :-D
Samozřejmě se mi ale stává, že si po pár dnech třeba nepamatuju, co jsem se učil na minule. Hltáte totiž kvanta informací a nějak není čas si je opakovat. Takže se vám stane, že se při opakování přistihnete, jak do Čiháka (povinná literatura: Čihák 1, 2 a 3) koukáte a prostě nevíte. Holt, stane se.
Je jasné, že budete chtít díky anatomii několikrát skončit, zabít se a tak. A když už si budete myslet, že je v pohodě, tak vás zase dostane. Prostě anča. Ano, je toho hodně, ano, možná se vám nebude dařit, ale jak řekla moje kamarádka ze staršího ročníku - tahle škola je o tom, co vydržíš. A pokud to vydržíte, tak jste fakt dobrý.
Navíc anatomie je elementární předmět. Bez znalosti anatomie nemůžete být lékař. Snažte si ji nějak zpříjemnit.
!!!!!!!!!!!!!!!!!*
tepny a žíly - tady víc než kde jinde platí, že musíte kreslit! A tím mám na mysli konkrétně schémata větvení. Z Čiháka jsem to nechápal ani poxtý, ale pokud si to nakreslíte (viz Memorix anatomie), tak si to velmi rychle a velmi snadno zapamatujete.
Nikdy jsem anatomii nechtěl říkat anča, ale vydrželo mi to pár týdnů. Je to prostě moc dlouhé a nepraktické jméno. Navíc jsem nechápal, co se jako chtějí na té anatomii rok učit. Pak jsem ale pochopil... :-D
Pořiďte si bílý plášť... STOP. Možná vás to nadchne, že budete chodit v bílém, ale opravdu ho nesmíte zapomenout doma. Přezouvat se tu nemusíte.
Co je třeba ke splnění?
- 100% docházka - není se čeho až zas tak bát. Pokud jste nemocní, tak si stačí u lékaře nechat napsat omluvenku a tu pak ukázat asistentovi na dalším praktiku.
- Prospěch - tady už to je trochu horší. Musíte mít 60 % (nebo samozřejmě více) známek 3 a lepší. Upozorňuji, že známka 5 tu není, takže 4 = neprospěl. :-). Na každém praktiku se na začátku píše test na cca 5 minut. Je tam 5 otázek = 5 bodů. 5 je jednička, 4 jsou dvojka, 3 jsou trojka, ale pozor 2,5 je 3-! A to znamená stále prospěl. Špatné na tom je, že se absence (nemoc) započítávají ,,jako 4", takže se snižuje váš počet známek (z původních asi 22, 23 nebo 24) na nižší počet, na což si určitě musíte dát pozor. Do tohoto bodu spadá i zkoušení. Asistent vás buď vyzkouší dobrovolně, nebo nedobrovolně. I když to vypadá, že toho je na začátku strašně moc, doporučuju se to naučit dobře a nechat se vyzkoušet. Platí totiž, že vám toto zkoušení rozšíří (jak by řekl fyzikář) množinu známek ke zprůměrování. Pokud nesplníte průměr, musíte napsat test shrnující všechna témata ZS, který má jednu otázku z každého tématu. Jak moc je to příjemné, nevím, prospěch jsem splnil.
- Praporkáč - jeden ze zápočtových testů. Bude to vaše první zkouška ohněm. Určitě doporučuji práci s vizuálními materiály. Učte se to poznat podle zraku a nějakou teorii (úpony, funkce) pro tuto chvíli zapomeňte. Kosti, vazy, klouby, svaly - to je náplň testu. Budete muset ty věci poznat na těle nebo na RTG (kosti, klouby). Pokud se zaměříte čistě na tu vizuální stránku, tak se to dá.
- GIT - druhý ze zápočtových testů. Je písemný, má 30 otázek a skládá se z oběhové (srdce, tepny!!!!!!!!!!!!*, žíly!!!!!!!!!!!!*, mízní) soustavy, dýchací a trávicí soustavy. Pokud se naučíte Čiháka, tak máte vyhráno.
Anatomii doporučuji věnovat tak nějak skoro všechen čas, nic jiného vám ani nezbyde. Počkejte, až se rozjede týdenní kombinace 2x anča, 1x histola a 1x fyzika. Těch testů přes týden bude hodně. Je důležité si prostě sednout/lehnout a učit se. Já vím, že to fakt nejde, ale když vydržíte, tak už to pak půjde lépe. Je to o zvyku. Na začátku jsem se kosti horní končetiny (tj. ne ruky) učil strašně dlouho a vůbec mi to nešlo. Teď se tomu akorát zasměju. :-D
Samozřejmě se mi ale stává, že si po pár dnech třeba nepamatuju, co jsem se učil na minule. Hltáte totiž kvanta informací a nějak není čas si je opakovat. Takže se vám stane, že se při opakování přistihnete, jak do Čiháka (povinná literatura: Čihák 1, 2 a 3) koukáte a prostě nevíte. Holt, stane se.
Je jasné, že budete chtít díky anatomii několikrát skončit, zabít se a tak. A když už si budete myslet, že je v pohodě, tak vás zase dostane. Prostě anča. Ano, je toho hodně, ano, možná se vám nebude dařit, ale jak řekla moje kamarádka ze staršího ročníku - tahle škola je o tom, co vydržíš. A pokud to vydržíte, tak jste fakt dobrý.
Navíc anatomie je elementární předmět. Bez znalosti anatomie nemůžete být lékař. Snažte si ji nějak zpříjemnit.
!!!!!!!!!!!!!!!!!*
tepny a žíly - tady víc než kde jinde platí, že musíte kreslit! A tím mám na mysli konkrétně schémata větvení. Z Čiháka jsem to nechápal ani poxtý, ale pokud si to nakreslíte (viz Memorix anatomie), tak si to velmi rychle a velmi snadno zapamatujete.
Jak na LFHK?
Jako první bych určitě měl zmínit, jak se vlastně na naši fakultu dostat a jak a proč jsem se sem dostal já.
Chodil jsem na osmiletý gympl a v oktávě jsem váhal mezi snad všemi možnými i nemožnými obory a prostě jsem si nemohl vybrat. Nakonec mě jak některé osobní motivace, tak i další věci motivovaly k tomu, abych se vydal směrem zdravotnickým. Co to pro vás znamená? Nemusíte se od malička chtít stát doktorem a připravovat se od útlého věku procvičováním anatomické nomenklatury a patologických jevů. Díky za to!
Sepsal jsem si navíc pár bodů k motivaci na učení jak na přijímačky, tak i na samotné LF. To samé doporučuju i vám.
Na gymplu jsem maturoval profilově z biologie a chemie. Přijde mi to nejrozumnější, protože v přijímačkách je jak biologie, tak chemie. Třetím oborem je somatologie a iluminátský trojboj nezničí nikdo jiný než fyzika. Samozřejmě máme v ročníku i lidi, kteří maturovali z něčeho jiného nebo byli na jiných školách, ale očividně to zvládli taky.
K přijímačkám:
Skládají se ze 4 samostatných testů. Konají se různě po Hradci, já je dělal na Střelnici. Dostanete zadání, tužku, přinesete si s sebou kalkulačku, občanku a maturitní vysvědčení (a možná ještě něco dalšího, aktuální informace najdete vždy na lfhk.cuni.cz). Určitě se tam vyplatí podívat. Jsou tam testy z minula, ukázkové testy a seznam doporučené literatury. Pořídil jsem si všechny knihy ze seznamu až na fyziku.
BIOLOGIE
Hlavní je buňka a genetika.
SOMATOLOGIE
Biologie II. - byla ale docela podrobná.
CHEMIE
Čekal jsem hodně biochemie, ale myslím, že jí tam moc nebylo.
FYZIKA
Tak tu jsem úplně ignoroval. Mrkněte se na počet bodů, které jsou potřeba k přijetí. Celkem můžete získat 80 bodů. Bez fyziky to je 60 a to je skoro 2x víc, než bude potřeba. Myslím, že u mě to bylo něco kolem 35 bodů.
Hlavní je si uvědomit, že pokud se opravdu pečlivě připravujete, ale i tak jsou zkoušky/otázky těžké, musí být zákonitě těžké i pro ostatní! Takže to nevzdávejte.
Na přijímačky jsem se čistě učil okolo 10 dní až po maturitě. Nicméně spoustu informací jsem už k maturitě věděl, bavila mě biologie, genetika i somatologie.
Úvodem
Vítejte u prvního článku!
Jsem medik na LF HK v 1. ročníku. Nastoupil jsem v roce 2015/2016. Podle doc. Stoklasové jsme ,,slavný ročník", který nastoupil na 70. výročí založení fakulty. Motivovalo mě to asi první den. :-D
Touto formou se chystám sdílet různé náhledy na školu a předměty.
STAY TUNED!
(P.S.: Mám zkouškové a chci si odpočinout od fyziky. :-D)
Už před přijímačkama jsem si říkal, že bych chtěl psát blog. Sám jsem si spoustu blogů procházel a dost mě bavilo je číst. Řekl jsem si proto, že i já přidám trochu svých zkušeností a třeba někoho i povzbudím, nebo odradím. Kdo ví.
Grafickou stránku blogu jsem zvolil velmi uklidňující. To abyste se po čas učení na maturitu nebo už na LF rádi vraceli. :-D
P.S.2: Dřív jsem miloval gramatiku a vyžíval se v její aplikaci. Těch (zatím) pár měsíců na LF mi ale dalo zabrat na tolik, že nemám ani čas, ani náladu, ani nic přemýšlet nad tím, jestli je můj text dostatečně koherentní. Mějte se mnou proto prosím slitování.
(I moje písmo dostalo ještě signifikantnější ráz. Přijde mi takové... více lékařské. :-D)
Pokud máte nějaké otázky, tak se určitě zeptejte v komentářích. :-)
Jsem medik na LF HK v 1. ročníku. Nastoupil jsem v roce 2015/2016. Podle doc. Stoklasové jsme ,,slavný ročník", který nastoupil na 70. výročí založení fakulty. Motivovalo mě to asi první den. :-D
Touto formou se chystám sdílet různé náhledy na školu a předměty.
STAY TUNED!
(P.S.: Mám zkouškové a chci si odpočinout od fyziky. :-D)
Už před přijímačkama jsem si říkal, že bych chtěl psát blog. Sám jsem si spoustu blogů procházel a dost mě bavilo je číst. Řekl jsem si proto, že i já přidám trochu svých zkušeností a třeba někoho i povzbudím, nebo odradím. Kdo ví.
Grafickou stránku blogu jsem zvolil velmi uklidňující. To abyste se po čas učení na maturitu nebo už na LF rádi vraceli. :-D
P.S.2: Dřív jsem miloval gramatiku a vyžíval se v její aplikaci. Těch (zatím) pár měsíců na LF mi ale dalo zabrat na tolik, že nemám ani čas, ani náladu, ani nic přemýšlet nad tím, jestli je můj text dostatečně koherentní. Mějte se mnou proto prosím slitování.
(I moje písmo dostalo ještě signifikantnější ráz. Přijde mi takové... více lékařské. :-D)
Pokud máte nějaké otázky, tak se určitě zeptejte v komentářích. :-)
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)