Výuka na fakultě probíhá, teda pokud je mi alespoň známo, v povinných předmětech následujícím způsobem.
Přednáška
Přednáška je hodina, která trvá od 2 do 4 hodin (45 minut). Je určena pro celý ročník, takže bývá ve velké posluchárně jako je třeba Velká posluchárna. Jejím cílem je výklad kapitoly, její návaznosti a neméně často také klinické poznámky nebo vtípky. Některé přednášky jsou určitě přínosné, záleží i na tématu. Z anatomie mi teď z pozdějšího pohledu přijdou zbytečné přednášky na svaly nebo kosti, i když ten začátek s vámi někdo probrat musí. Naučit se ale jednotlivé svaly musíte prostě sami. Pojmů je tam navíc tolik, že si s přednášky stejně nic valného kromě asi výslovnosti svalů neodnesete. Naproti tomu takové GITko (orgány), tam se chodit vyplatí. Je to zajímavé, přednášející říkají i různé klinické poznámky (jako diagnozu některých nemocí, jak jsou časté, co je třeba důležité, co se učit nemáme (segmenty plic), nebo co se dává do mikrotestů). Výhodou je, že se během přednášky můžete zeptat na něco, čemu ve výkladu nerozumíte. Já tedy osobně radím přijít tam, zkusit si, jak vám přednášky vyhovují a podle toho se zařídit. Já jsem nebyl řádově tak na 10 - 15 přednáškách. Co se letního semestru týče, tak hodlám akorát vynechávat nějakou histologii. Také to dost záleží na tom, kdo přednáší. Přednášky z anatomie doc. Slížové určitě stojí za návštěvu.
Přednášky jako takové nejsou povinné. Z Anatomie ano, ale nikdo to moc nekontroluje. Jedna kontrola prezence byla před Vánoci, ale není to tak, že by vás to nějak diskreditovalo.
Praktikum
Praktikum je na rozdíl od přednášky povinné. Většinou se píše test (anatomie, tam se může i zkoušet, histologie, částečně fyzika), nebo se jen probírá látka (latina), případně z ní ještě nějaký protokol (biologie). Na tuhle část se musíte připravovat, nejlépe pravidelně. :-)
Seminář
Žádný jsem ještě neměl a tuším ani mít nebudu. Je nejspíš součástí volitelného předmětu z chemie, ale ten jsem si nezapsal. Mělo by se jednat o nějakou diskuzi na zadané téma.
Volitelné předměty také probíhají formou buď přednáška-praktikum, jen praktikum nebo jen přednáška. Výjimkou je asi jen tělocvik, kde se prostě chodí cvičit. :-)
pátek 19. února 2016
úterý 16. února 2016
Jak se učit?
S nástupem na LF je určitě třeba si najít nějaký způsob učení. Z (většinou) gymplů je spousta lidí zvyklá na to, že se nějak extrémně neučí, pamatují si věci z hodin, maximálně si je přečtou. Tady je tomu ale jinak. Na přednáškách (u anatomie na 100 %) platí většinou to, že vás jen do tématu uvedou, ale detaily si musíte nastudovat sami. Otázkou pak pro některé studenty je, jestli na přednášky vůbec chodit a neučit se rovnou z knihy.
Pokud si zapíšete předmět Psychologie medika, tak v jedné z přednášek (asi 3) se dozvíte mimo jiné to, jak se nejefektivněji učit. Problém je v tom, že to musíte sami vyzkoušet, což zabere čas, který nemáte, protože se musíte furt něco učit. Uslyšíte, že si máte věci přepisovat, nahlas přeříkávat a tak podobně. Opravdu záleží na každém člověku. Já jsem si na začátku věci přepisoval, ale to mě přešlo, protože to prostě nejde - je to strašně časově náročné. Takže jsem si věci četl xkrát dokola, případně udělal nějaké body, abych se od nich mohl odpíchnout dál. Faktem je, když jednu věc čtete třeba už 7x, tak si to začnete pamatovat. Určitě je dobré si v anatomii kreslit, i když ne u všech témat to asi je k něčemu.
Ačkoli existují třeba kartičky na slovíčka, různé způsoby střídání přestávek a učení (na výše zmíněném předmětu vám třeba poradí se 20 minut učit a 20 mít přestávku, ale osobně si myslím, že by to bylo k ničemu vzhledem ke kvantu učiva, co musíte obsáhnout), učení ve skupinkách, tak moje vlastní technika je ...
prostě se učit. Musíte si sednout s tou knihou a číst, učit se. Je asi jedno, jaký konkrétní způsob zvolíte, ale musíte u toho opravdu sedět a učit se. Žádný internet, facebook, rozptylování. Pokud vám vyhovuje klidná hudba jako pozadí, tak proč ne. Problém je v tom, že se musíte tu látku naučit sami za sebe, takže vám nikdo nebude úplně vysvětlovat, jak na to, musíte na to přijít sami. A během toho se nezbláznit, stíhat se připravovat na všechny praktika a testy. Není to úplně procházka růžovou zahradou, ale časem se do toho dostanete. Je fajn (u anatomie), když se sejde téma na přednášce, které máte velmi brzo na praktiku. Kvůli přednáškovému týdnu na začátku se totiž nahromadí spousta informací naráz a pak v tom máte strašnej guláš. Když je ale právě přednáška, vy tam jste, děláte si poznámky, pak si to přečtete, čtete si Čiháka, napíšete si nějaký body, něco nakreslíte, tak si tu látku fakt dobře zapamatujete celou. Takových ,,náhod" se ale za semestr poštěstí tak 3. Takže bohužel nezbývá nic jiného než si sednout a učit se.
Pokud si zapíšete předmět Psychologie medika, tak v jedné z přednášek (asi 3) se dozvíte mimo jiné to, jak se nejefektivněji učit. Problém je v tom, že to musíte sami vyzkoušet, což zabere čas, který nemáte, protože se musíte furt něco učit. Uslyšíte, že si máte věci přepisovat, nahlas přeříkávat a tak podobně. Opravdu záleží na každém člověku. Já jsem si na začátku věci přepisoval, ale to mě přešlo, protože to prostě nejde - je to strašně časově náročné. Takže jsem si věci četl xkrát dokola, případně udělal nějaké body, abych se od nich mohl odpíchnout dál. Faktem je, když jednu věc čtete třeba už 7x, tak si to začnete pamatovat. Určitě je dobré si v anatomii kreslit, i když ne u všech témat to asi je k něčemu.
Ačkoli existují třeba kartičky na slovíčka, různé způsoby střídání přestávek a učení (na výše zmíněném předmětu vám třeba poradí se 20 minut učit a 20 mít přestávku, ale osobně si myslím, že by to bylo k ničemu vzhledem ke kvantu učiva, co musíte obsáhnout), učení ve skupinkách, tak moje vlastní technika je ...
prostě se učit. Musíte si sednout s tou knihou a číst, učit se. Je asi jedno, jaký konkrétní způsob zvolíte, ale musíte u toho opravdu sedět a učit se. Žádný internet, facebook, rozptylování. Pokud vám vyhovuje klidná hudba jako pozadí, tak proč ne. Problém je v tom, že se musíte tu látku naučit sami za sebe, takže vám nikdo nebude úplně vysvětlovat, jak na to, musíte na to přijít sami. A během toho se nezbláznit, stíhat se připravovat na všechny praktika a testy. Není to úplně procházka růžovou zahradou, ale časem se do toho dostanete. Je fajn (u anatomie), když se sejde téma na přednášce, které máte velmi brzo na praktiku. Kvůli přednáškovému týdnu na začátku se totiž nahromadí spousta informací naráz a pak v tom máte strašnej guláš. Když je ale právě přednáška, vy tam jste, děláte si poznámky, pak si to přečtete, čtete si Čiháka, napíšete si nějaký body, něco nakreslíte, tak si tu látku fakt dobře zapamatujete celou. Takových ,,náhod" se ale za semestr poštěstí tak 3. Takže bohužel nezbývá nic jiného než si sednout a učit se.
pondělí 15. února 2016
Začátek nové éry?
Znáte to. Každý nový rok si řeknete, že něco změníte k lepšímu. Budete cvičit, na něco hrát, něčemu se více věnovat.
I takové pocity nastávají, když se přechází na další semestr. Plánoval jsem v letňáku nevynechávat ani to málo přednášek, co jsem vynechal v ZS. Nicméně během dnešního prvního dne přednáškového týdne jsem zas tak vycucanej z energie, že se na to můžu vykašlat. Určitě nejzajímavější bude biologie.
Anatomie je klasika a histola mě nějak přestává míň a míň bavit.
O pár dní později ale musím konstatovat, že jsem nadšený z první pomoci. Uvědomil jsem si totiž, že jsem vážně na LF. Vypadá to zajímavě a první přednáška byla skvělá.
Přednáškový týden vám taky dovolí tak nějak dohnat to, co jste nestihli v ZS. Jelikož jsou přednášky nepovinné (až na anatomii, ale to není zas takové haló), tak vám to dává dost prostoru. Můžete tak třeba dělat zápočet z histologie nebo opravovat anatomii.
Zároveň jsem vcelku nadšený z těch sice zatím málo nových informací tenhle týden, zato velmi zajímavých. Medicína má opravdu hodně odvětví, kterým se můžete věnovat, ať už jde o kliniku, nebo výzkum. Když si myslím, že mám nějakou představu o tom, co bych chtěl dělat, tak se najdou tací přednášející, kteří vám nějaké téma podají tak dobře a zajímavě, že úplně toužíte po tom přijít na koleje, otevřít si tu knihu a přečíst si více. Zatím se tedy mírně boří mé představy o tom, jakému oboru bych se chtěl věnovat. Vzhledem k tomu, že klinika se ale dělá až v té druhé polovině studia, tak se můžou všechny moje názory změnit. I tak jsem ale vážně rád, že na LF jsem. I když už vidím, jak se pomalu kupí spousta informací, kterou se musím naučit, už to není tak zabijácký. Přijde mi, že zimní semestr opravdu byl jen o tom, komu ty nervy rupnou. Teď už v tom umíte trochu chodit a není to zas tak strašné. Určitě je třeba si zkusit celý ten prvák a nevzdat to v polovině. Znám takové případy. Nicméně po tom, co dáte biofyziku, už prostě není nic tak strašnýho. :-D Takže se nenechám vyhodit po tom, co jsem se musel naučit všechny ty *&|@£$! :-D
I takové pocity nastávají, když se přechází na další semestr. Plánoval jsem v letňáku nevynechávat ani to málo přednášek, co jsem vynechal v ZS. Nicméně během dnešního prvního dne přednáškového týdne jsem zas tak vycucanej z energie, že se na to můžu vykašlat. Určitě nejzajímavější bude biologie.
Anatomie je klasika a histola mě nějak přestává míň a míň bavit.
O pár dní později ale musím konstatovat, že jsem nadšený z první pomoci. Uvědomil jsem si totiž, že jsem vážně na LF. Vypadá to zajímavě a první přednáška byla skvělá.
Přednáškový týden vám taky dovolí tak nějak dohnat to, co jste nestihli v ZS. Jelikož jsou přednášky nepovinné (až na anatomii, ale to není zas takové haló), tak vám to dává dost prostoru. Můžete tak třeba dělat zápočet z histologie nebo opravovat anatomii.
Zároveň jsem vcelku nadšený z těch sice zatím málo nových informací tenhle týden, zato velmi zajímavých. Medicína má opravdu hodně odvětví, kterým se můžete věnovat, ať už jde o kliniku, nebo výzkum. Když si myslím, že mám nějakou představu o tom, co bych chtěl dělat, tak se najdou tací přednášející, kteří vám nějaké téma podají tak dobře a zajímavě, že úplně toužíte po tom přijít na koleje, otevřít si tu knihu a přečíst si více. Zatím se tedy mírně boří mé představy o tom, jakému oboru bych se chtěl věnovat. Vzhledem k tomu, že klinika se ale dělá až v té druhé polovině studia, tak se můžou všechny moje názory změnit. I tak jsem ale vážně rád, že na LF jsem. I když už vidím, jak se pomalu kupí spousta informací, kterou se musím naučit, už to není tak zabijácký. Přijde mi, že zimní semestr opravdu byl jen o tom, komu ty nervy rupnou. Teď už v tom umíte trochu chodit a není to zas tak strašné. Určitě je třeba si zkusit celý ten prvák a nevzdat to v polovině. Znám takové případy. Nicméně po tom, co dáte biofyziku, už prostě není nic tak strašnýho. :-D Takže se nenechám vyhodit po tom, co jsem se musel naučit všechny ty *&|@£$! :-D
čtvrtek 11. února 2016
Ubytování
Tohle sice až tak nesouvisí s medicínou, ale určitě to je téma, které stojí za zmínku. Pokud nejste přímo z Hradce nebo z okolí jako já (zdravím Krkonoše), tak se určitě budete muset poohlédnout po bydlení. Máte vlastně dvě až tři možnosti - bydlet u příbuzného, bydlet na bytě, bydlet na koleji.
Já jsem chtěl původně bydlet na bytě. Jelikož mi to ale jednou nějak nedopadlo a už mě nebavilo hledat inzeráty, jezdit sem, prohlížet si to a tak dále, tak jsem šel na kolej. Máte dvě možnosti - Palachovy koleje nebo Na Kotli. Já jsem zvolil druhou možnost.
Máte tu většinou pokoj po dvou lidech. Když se dva znáte, tak si můžete zažádat o to, aby vás dali spolu. Můj spolubydlící je taky prvák, takže to je v pohodě. Koupelnu sdílí celý patro, stejně tak i kuchyň. Dá se tu i prát. Ale asi to je jen o zvyku, už mi to ani nepřijde divný. Tou výhodou asi je, že tu máte spoustu lidí i ze starších ročníků, kterých se můžete kdykoli na něco zeptat nebo vám třeba vypráví příběhy z praxí, takže vás to docela namotivuje se učit dál, protože vás přece nějaká anatomie nezastaví.
V neposlední řadě tu je ASM, Asociace studentů medicíny, což je takový spolek, který nabízí třeba kopírování, tisknutí, posilovnu, výlety atp. Hodí se to, když potřebujete něco vytisknout, nemáte vlastní tiskárnu a nemusíte letět do města. Taky je tu menza, i když já jsem tam nikdy nebyl, věřím, že to pro někoho bude další plus.
Já jsem chtěl původně bydlet na bytě. Jelikož mi to ale jednou nějak nedopadlo a už mě nebavilo hledat inzeráty, jezdit sem, prohlížet si to a tak dále, tak jsem šel na kolej. Máte dvě možnosti - Palachovy koleje nebo Na Kotli. Já jsem zvolil druhou možnost.
Máte tu většinou pokoj po dvou lidech. Když se dva znáte, tak si můžete zažádat o to, aby vás dali spolu. Můj spolubydlící je taky prvák, takže to je v pohodě. Koupelnu sdílí celý patro, stejně tak i kuchyň. Dá se tu i prát. Ale asi to je jen o zvyku, už mi to ani nepřijde divný. Tou výhodou asi je, že tu máte spoustu lidí i ze starších ročníků, kterých se můžete kdykoli na něco zeptat nebo vám třeba vypráví příběhy z praxí, takže vás to docela namotivuje se učit dál, protože vás přece nějaká anatomie nezastaví.
V neposlední řadě tu je ASM, Asociace studentů medicíny, což je takový spolek, který nabízí třeba kopírování, tisknutí, posilovnu, výlety atp. Hodí se to, když potřebujete něco vytisknout, nemáte vlastní tiskárnu a nemusíte letět do města. Taky je tu menza, i když já jsem tam nikdy nebyl, věřím, že to pro někoho bude další plus.
Histologie a embryologie I
V ZS se jedná pouze o histologii, i když ke konci budete mít i přednášky na embryolu.
První přednáška je fakt krutá. Probraná 4hodinová cytologie tempem zrychlenýho přehrávání v DVD rekordéru. Na konci se ještě dozvíte, že si máte udělat nějakej e-kurz? Ta první přednáška je prostě šílená. Uvidíte nějaký grafy, vyslechnete si nějaký rady a začnete.
Histologie je předmět, který se dělí tak nějak na dvě části - teoretickou a praktickou. Teoretická spočívá ve znalostech cytologie, obecné histologie a části speciální histologie. Obecka je: epitely, pojiva, svaly, nervy. A ano, vím, že to jsou tkáně nebo tkáň. Speciální histologie zahrnuje kardiovaskulár, dýchací a imunitní systém. Praktická část je pak dívání se do mikroskopu a určení dané struktury, což je občas trochu problém. Praktika i přednáška je jednou týdně. Na praktiku se píše test, obdobně jako u anatomie. Pokud máte někoho jiného než dr. Mráze, tak musíte mít průměr do 3 ze všeho. Dr. Mráz má svůj speciální systém plusek a mínusek a roztodivných známek. Mně se ale vcelku líbil. Plus a mínus je pro vaši orientaci a nehraje nějakou roli, pokud to tedy není zápočtový test. Takže když se vám pak sejde třeba latina, fyzika a anatomie, tak můžete tu histolu pro jednou bez výčitek vynechat.
Vzhledem k tomu, že vám většinu času zabere anatomie, tak na tenhle předmět vám moc času nezbyde. Je ale vcelku fajn. Dělat diagnostiku tkání (tj. určit,co to za růžovou skvrnu vlastně je) je sranda.
K zápočtu budete potřebovat splnit test z histologických technik. Píše se na moodlu, určitě si projděte tak 25x ten zkušební test na moodlu a máte to v kapse. Dalšími podmínkami jsou zápočtové testy a preparátové testy minimálně za tři a pak i ten průměr do 3. Zápočtové testy jsou v podstatě 4 - první test z obecné histologie a cytologie je teoretický a praktický, to samé speciální histola.
Ačkoli mě baví, tak jsem se jí nevěnoval až zas tak moc. Pokud nemáte zápočet (zvlášť u dr. Mráze), tak to nevadí. Já ho taky nemám, protože jsem nestíhal jít na opravu. Nedělejte si z toho ale nic, je to normální.
O dr. Mrázovi se kolují různé zvěsti. Určitě jim nevěřte. Je milý, všechno důležité vám řekne během praktika, test píšete až na konci, takže ty informace ještě uslyšíte. Hodně toho ví, sám říká, že je to o cviku - on tam ty věci vidí, protože na ty mikroskopy kouká o pár (desítek) let déle než my. Nebojte se ho. Pokud od něj pak získáte zápočty, tak zkoušku uděláte bez problému.
*Doplněk: Zápočet z histologie jsem dostal na začátku července. Bylo třeba se naučit přednášky, cytologii z knihy a opravdu umět materiály na praktika, které kolují mezi studenty. Dejte si ale pozor, jsou tam chyby.
První přednáška je fakt krutá. Probraná 4hodinová cytologie tempem zrychlenýho přehrávání v DVD rekordéru. Na konci se ještě dozvíte, že si máte udělat nějakej e-kurz? Ta první přednáška je prostě šílená. Uvidíte nějaký grafy, vyslechnete si nějaký rady a začnete.
Histologie je předmět, který se dělí tak nějak na dvě části - teoretickou a praktickou. Teoretická spočívá ve znalostech cytologie, obecné histologie a části speciální histologie. Obecka je: epitely, pojiva, svaly, nervy. A ano, vím, že to jsou tkáně nebo tkáň. Speciální histologie zahrnuje kardiovaskulár, dýchací a imunitní systém. Praktická část je pak dívání se do mikroskopu a určení dané struktury, což je občas trochu problém. Praktika i přednáška je jednou týdně. Na praktiku se píše test, obdobně jako u anatomie. Pokud máte někoho jiného než dr. Mráze, tak musíte mít průměr do 3 ze všeho. Dr. Mráz má svůj speciální systém plusek a mínusek a roztodivných známek. Mně se ale vcelku líbil. Plus a mínus je pro vaši orientaci a nehraje nějakou roli, pokud to tedy není zápočtový test. Takže když se vám pak sejde třeba latina, fyzika a anatomie, tak můžete tu histolu pro jednou bez výčitek vynechat.
Vzhledem k tomu, že vám většinu času zabere anatomie, tak na tenhle předmět vám moc času nezbyde. Je ale vcelku fajn. Dělat diagnostiku tkání (tj. určit,co to za růžovou skvrnu vlastně je) je sranda.
K zápočtu budete potřebovat splnit test z histologických technik. Píše se na moodlu, určitě si projděte tak 25x ten zkušební test na moodlu a máte to v kapse. Dalšími podmínkami jsou zápočtové testy a preparátové testy minimálně za tři a pak i ten průměr do 3. Zápočtové testy jsou v podstatě 4 - první test z obecné histologie a cytologie je teoretický a praktický, to samé speciální histola.
Ačkoli mě baví, tak jsem se jí nevěnoval až zas tak moc. Pokud nemáte zápočet (zvlášť u dr. Mráze), tak to nevadí. Já ho taky nemám, protože jsem nestíhal jít na opravu. Nedělejte si z toho ale nic, je to normální.
O dr. Mrázovi se kolují různé zvěsti. Určitě jim nevěřte. Je milý, všechno důležité vám řekne během praktika, test píšete až na konci, takže ty informace ještě uslyšíte. Hodně toho ví, sám říká, že je to o cviku - on tam ty věci vidí, protože na ty mikroskopy kouká o pár (desítek) let déle než my. Nebojte se ho. Pokud od něj pak získáte zápočty, tak zkoušku uděláte bez problému.
*Doplněk: Zápočet z histologie jsem dostal na začátku července. Bylo třeba se naučit přednášky, cytologii z knihy a opravdu umět materiály na praktika, které kolují mezi studenty. Dejte si ale pozor, jsou tam chyby.
Prvák: ZS - Zimní semestr
Zimní semestr je jen o jedné věci, což ostatně poznamenala i doc. Slížová - hlavně se z toho nezbláznit. Zimák je prostě o tom, komu ujedou nervy a vykašle se na to. Když si vzpomenu, jak jsem chtěl po prvním zápočtovým testu, který jsem nenapsal (statistika), odejít, tak se tomu teď směju, když mám zkoušku z fyziky (a to jsem si myslel, že jí nikdy udělat nemůžu). ZS je prostě o tom, že objevujete, že jste najednou schopní se naučit 400 stran na zápočtový test nebo vypočítáte nejšílenější příklady, co jste kdy viděli. Za ten semestr se tak rozjedete, že na konci nebudete věřit tomu, že jste to fakt zvládli. Ale jde to. :-)
Začíná se přednáškovým týdnem, potom jsou klasické týdny s praktiky a končí se zkouškovým obdobím, které trvalo měsíc.
Rozhodně vám pomůžou i vaši starší spolužáci. To je na fakultě fajn a já jim tímto chci vážně poděkovat za rady, podporu a materiály. :-)
Časově na tom budete ze začátku hodně špatně. Hlavně si z toho nic nedělejte a neodcházejte. Ano, nepůjde vám to a ty testy nebudete třeba dávat, nebudete se stíhat učit, ale důležité je nepřestat, jak podotknul dr. Mráz. Já osobně jsem se o víkendech většinou věnoval jiným věcem než škole a taky to docela šlo. Pokud byl ale nějaký větší test, tak jsem se samozřejmě učil i přes víkend. Ono to pak půjde, akorát se vám pak sejde víc velkých testů na jeden týden, to je docela nepříjemné. I kdybyste nějaký nedali, tak si to můžete zase opravit. Na všechno jsou tři pokusy.
Bude to probíhat asi tak, že budete ve škole, přijdete ze školy a budete se učit. Moc se nevyspíte. Četl jsem na jiných blozích, že se máte o zkouškovém rozmazlovat - já jsem se teda stejně blbě vyspal i během části zkouškovýho. Naučíte se taky spát i přes den, za světla, kdekoli a s hlukem.
Důležité je si ale najít i rozptýlení. Já kromě jiného rád vařím, takže prostě když už na to nemam energii, tak si jdu uvařit, nebo dělám jiné povinnosti, které mám. :-) Medicína vám zabere hodně času, ale nesmíte zapomenout na to, že musíte občas i odpočívat a dělat něco jiného. Jo, nemám jedničky, myslel jsem si, že budu takový ten student, co bude všechno umět, ale není to v mých možnostech vzhledem k tomu, že mám i jiné povinnosti. I tak jsem ale vcelku spokojený, protože na známku se vás opravdu nikdo ptát nebude. Navíc otázky v testech jsou docela i o štěstí.
Během semestru to je tedy takové nabité. K Vánocům asi budete mít nějaké opakovací testy - nepodcenit. Vánoce si pak užijte. Já jsem o nich neudělal nic a myslím si, že jsem zdaleka nebyl sám a zas tak moc mě to neovlivnilo.
Zkouškové je pak plně ve vaší režii. Nezoufejte, pokud se vám třeba nepodařilo získat zápočty ze žádného předmětu. Během zkouškového to můžete dohnat, znám takové případy. Jinak je samotné zkouškové vyhrazené jen pro jednu zkoušku - fyziku. Tu jsem popsal samostatně.
Celý semestr uteče strašně rychle a vy si na jeho konci asi opravdu nebudete pamatovat to, co jste se naučili na začátku, ale to je stav naprosto normální. Hlavní je se z toho fakt nepodělat. Naučíte se totiž chodit v těch předmětech, otrkáte se, budete znát svoje schopnosti a možnosti. V LS, letním semestru, pak pokračují 3 předměty, takže je neuvidíte poprvé a nebudete z nich tak mimo (tj. anatomie, histologie a latina), nové budou biologie a první pomoc.
Můžete si také zapsat volitelné předměty. Potřebujete je celkem za 3 kredity. Máte na výběr tělocvik, psychologii medika (viz článek), seminář z biofyziky (viz článek) a historii (na tu jsem nešel). V LS pak ještě základy chemie.
Důležité je tedy naučit se učit, což většinou prostě bude znamenat sedět x hodin denně nad knihou a číst si to. U anatomie je potřeba kreslit, to tu píšu snad všude.
Když jsem byl ještě na střední, tak jsem nechápal, jak někdo nemůže znát jméno svého učitele. Teď si bohatě vystačím s příjmením a titulem. Nevím, jak se někteří jmenují jménem. A ani mě to nezajímá. Musíte se opravdu soustředit na důležité věci a nehrabat se v kravinách, i když to občas dělat budete. Důležité je také si neplánovat moc věcí dopředu. Učte se na vždycky na to, co máte před sebou jako první. Až to budete mít, tak se zabývejte dalším (testem, předmětem). Nepotřebujete informace o zkoušce z anatomie nebo takovéhle věci. Akorát se budete zbytečně stresovat. Taky jsem nevěřil, že někdy napíšu praporkáč, ale napsal. Musíte si věřit a opravdu se zbytečně nezatěžovat nepotřebnými informacemi.
Vydržte! :-)
Začíná se přednáškovým týdnem, potom jsou klasické týdny s praktiky a končí se zkouškovým obdobím, které trvalo měsíc.
Rozhodně vám pomůžou i vaši starší spolužáci. To je na fakultě fajn a já jim tímto chci vážně poděkovat za rady, podporu a materiály. :-)
Časově na tom budete ze začátku hodně špatně. Hlavně si z toho nic nedělejte a neodcházejte. Ano, nepůjde vám to a ty testy nebudete třeba dávat, nebudete se stíhat učit, ale důležité je nepřestat, jak podotknul dr. Mráz. Já osobně jsem se o víkendech většinou věnoval jiným věcem než škole a taky to docela šlo. Pokud byl ale nějaký větší test, tak jsem se samozřejmě učil i přes víkend. Ono to pak půjde, akorát se vám pak sejde víc velkých testů na jeden týden, to je docela nepříjemné. I kdybyste nějaký nedali, tak si to můžete zase opravit. Na všechno jsou tři pokusy.
Bude to probíhat asi tak, že budete ve škole, přijdete ze školy a budete se učit. Moc se nevyspíte. Četl jsem na jiných blozích, že se máte o zkouškovém rozmazlovat - já jsem se teda stejně blbě vyspal i během části zkouškovýho. Naučíte se taky spát i přes den, za světla, kdekoli a s hlukem.
Důležité je si ale najít i rozptýlení. Já kromě jiného rád vařím, takže prostě když už na to nemam energii, tak si jdu uvařit, nebo dělám jiné povinnosti, které mám. :-) Medicína vám zabere hodně času, ale nesmíte zapomenout na to, že musíte občas i odpočívat a dělat něco jiného. Jo, nemám jedničky, myslel jsem si, že budu takový ten student, co bude všechno umět, ale není to v mých možnostech vzhledem k tomu, že mám i jiné povinnosti. I tak jsem ale vcelku spokojený, protože na známku se vás opravdu nikdo ptát nebude. Navíc otázky v testech jsou docela i o štěstí.
Během semestru to je tedy takové nabité. K Vánocům asi budete mít nějaké opakovací testy - nepodcenit. Vánoce si pak užijte. Já jsem o nich neudělal nic a myslím si, že jsem zdaleka nebyl sám a zas tak moc mě to neovlivnilo.
Zkouškové je pak plně ve vaší režii. Nezoufejte, pokud se vám třeba nepodařilo získat zápočty ze žádného předmětu. Během zkouškového to můžete dohnat, znám takové případy. Jinak je samotné zkouškové vyhrazené jen pro jednu zkoušku - fyziku. Tu jsem popsal samostatně.
Celý semestr uteče strašně rychle a vy si na jeho konci asi opravdu nebudete pamatovat to, co jste se naučili na začátku, ale to je stav naprosto normální. Hlavní je se z toho fakt nepodělat. Naučíte se totiž chodit v těch předmětech, otrkáte se, budete znát svoje schopnosti a možnosti. V LS, letním semestru, pak pokračují 3 předměty, takže je neuvidíte poprvé a nebudete z nich tak mimo (tj. anatomie, histologie a latina), nové budou biologie a první pomoc.
Můžete si také zapsat volitelné předměty. Potřebujete je celkem za 3 kredity. Máte na výběr tělocvik, psychologii medika (viz článek), seminář z biofyziky (viz článek) a historii (na tu jsem nešel). V LS pak ještě základy chemie.
Důležité je tedy naučit se učit, což většinou prostě bude znamenat sedět x hodin denně nad knihou a číst si to. U anatomie je potřeba kreslit, to tu píšu snad všude.
Když jsem byl ještě na střední, tak jsem nechápal, jak někdo nemůže znát jméno svého učitele. Teď si bohatě vystačím s příjmením a titulem. Nevím, jak se někteří jmenují jménem. A ani mě to nezajímá. Musíte se opravdu soustředit na důležité věci a nehrabat se v kravinách, i když to občas dělat budete. Důležité je také si neplánovat moc věcí dopředu. Učte se na vždycky na to, co máte před sebou jako první. Až to budete mít, tak se zabývejte dalším (testem, předmětem). Nepotřebujete informace o zkoušce z anatomie nebo takovéhle věci. Akorát se budete zbytečně stresovat. Taky jsem nevěřil, že někdy napíšu praporkáč, ale napsal. Musíte si věřit a opravdu se zbytečně nezatěžovat nepotřebnými informacemi.
Vydržte! :-)
Biofyzika a biostatistika
Na začátku uslyšíte, že k tomu vlastně ještě patří bioinformatika, ale upřímně nějak nevím, jak se tam prolínala.
Biofyzika je předmět, na který jsem byl upozorňován od několika lidí. Ta pointa byla v tom, že je zbytečný. Ačkoli si myslím, že některé věci z toho jsou nevyužitelné a nikdy už je (naštěstí) neuvidím, byly tam i věci, které mě bavily a určitě se mi budou hodit i dál.
Ze studijního hlediska je to předmět, který ukončujete zápočtem a zkouškou, která je písemná a ústní.
První přednáška je úvodní a pak jsou dvě na statistiku, zbytek na fyziku a poslední je spešl od nějakého známého doc. Hanuše. Na přednášce ze statistiky asi budete mimo, to je normální, hlavně na psech a kočkách. Pokud vám budou přednášky vyhovovat, tak choďte. Já jsem vynechal asi jen 4, některé zase vynechal přednášející (zdravím prof. Stránského). Pochopíte tam pár věcí, něco si zapíšete a až se budete učit na zkoušku, tak mi věřte, že to oceníte.
Praktika jsou buď měření (dostanu se k tomu), nějaká statistika, opakování k testům, samotné testy a 3 na prezentace (viz níže). Blbé trochu je, že statistika ke zkoušce se dělá na začátku, kdy o ničem nemáte vůbec potuchy, řešíte anatomii, pak se dostanete ke zkoušce a co to sakra z tý statistiky chtěli... :-D Nebojte se ale, dá se to v pohodě zvládnout. Je to asi taky moment, kdy budete jako ročník docela spolupracovat, sdělovat si dojmy, radit a tak.
K zápočtu musíte:
1. Splnit docházku na měření (k tomu se dostanu) a pak nějaké procento klasický hodin, ale docházka byla kontrolována jen jednou, takže to asi moc lidí nezajímá.
2. Prezentaci ve skupince. Budete rozděleni do skupiny o 3-4 lidech, ve kterých budete zpracovávat prezentaci na nějaké téma spojené s fyzikou a medicínou (jako umělý pankreas, koronární stenty nebo třeba protonová terapie). Jedno praktikum je vyhrazené na jejich tvorbu a dvě na prezentaci. Není to nic strašného. Loni tohle tuším nebylo, vypracovávali se samostudia.
3. Měření + průběžné testy + protokoly. Během semestru budete mít 5 měření, spolupracujete v těch skupinkách. Jedná se o měření zraku a sluchu, ekg a tlaku, průtoku krve, krevních krvinek a CT. Měření mě bavila, je to takový první dotyk s medicínou. Co je ale na nic jsou krátké testy o 5 otázkách na začátku každého měření. Je potřeba se na to připravit a mít aspoň 2,5 bodu, tj. 50 %. To je u fyziky zase docela benevolentní, protože vám opravdu stačí 50 % na trojku, jinde to tak není. Musíte pak ještě vyplnit protokoly, které si stáhnete z moodlu. Dáváte tam vaše naměřené hodnoty a počítáte s tím. Někde je to v pohodě, někde míň v pohodě, ale dá se to. Můžete si pomáhat.
4. Test I a II - jedná se o test ze statistiky (I) a fyziky (II). Každý má 15 otázek. Ten první jsem dělal dvakrát, protože když máte v zadání hodnotu, tak si jí prosím opište správně. Dělá se to v takové hloupé učebně, kde střídáte pohled mezi počítačem, kde je zadání, kalkulačkou, kde je výpočet, a papírem, kam počítáte a píšete výsledky, který taky musíte zapsat do PC. Ale není to těžké. Na Moodlu je k tomu prezentace opakování k testu I, tak si ji projděte a máte to v kapse. Test II je o něco horší, ale musíte to prostě propočítat a pak nemáte problém. Doporučuju zapsat předmět Seminář z lékařské biofyziky, o kterém jsem už psal.
Pokud teda splníte všechny tyhle požadavky k zápočtu z předmětu, který v té medicíně nemá moc využití (až asi na radiologii a nukleární medicínu), tak se můžete přihlásit na zkoušku. Když napíšete test I a II na 90 % a víc (což znamená max 1 chybu, respektive ztrátu 1,5 bodu), tak máte zkoušku pouze ústní.
Zkouška je pak vcelku strašná. Máte 24 otázek, které padly během přednášek, potom 10 témat ze samostudií (jako třeba měření teploty, tlaku, stavbu hmoty, zdroje ionizujícího záření, ...) a pak jeden příklad ze statistiky. Kombo rigorózní test, který je těžší než test II, z testu I jsou příklady typově stejné, a 3 otázky je docela náročné. Je to vaše první zkouška, navíc ve většině případů jsou to vzdálenější témata, takže si na to budete muset vyhradit dost času. Myslím si, že jeden až dva týdny jsou optimální. Strašně důležité je naučit se na ten test, protože vás nepustí k ústní, pokud ho neuděláte - ztrácíte jeden pokus. Já jsem ten test poprvé nenapsal, protože jsem si pořádně nepřečetl zadání. Je to opravdu o každém slovíčku. Je taky třeba mít strategii - nejdřív teorii, pak statistiku, pak známé příklady a pak teprve to, co musíte vymýšlet. Pokud to tedy napíšete, tak můžete jít k ústnímu. Je tam relativně dost času mezi tim v závislosti na pořadí, ve kterém jdete, což si vyberete sami. Můžete si tak třeba zopakovat otázky, což doporučuju. Já jsem si udělal u každé otázky osnovu a případně si poznamenal nějaké složitější věci a pak si prošel jen tyhle osnovy.
Na potítku můžete být de facto jak dlouho potřebujete. Přijde jeden ze zkoušejících (Hanuš, Stránský, Mašín), vezme si váš index a začnete statistkou, kterou řešíte v excelu - všechno ale během semestru proberete, nebojte. Pak přichází zkoušení. Všichni tři vyhazovali, ale prof. Stránský má opravdu nevlídnou pověst. Mě zkoušel doc. Hanuš, za což jsem rád. Modlil jsem se do poslední chvíle, aby přišel a díky bohu za to. Než stihnul Stránský dozkoušet člověka přede mnou, tak přišel Hanuš a vzal si můj index! Vytáhnul jsem si Ochranu před ionizujícím zářením, Zdroje ionizujícího záření a atomový reaktor. Otázky to nejsou špatné, ale míra rýpání se ve věcech byla ten den opravdu vysoká. Nicméně se to dalo. Během zkoušení jsem si musel dost věcí spojit nebo vymyslet sám, občas mi něco vyskočilo ze střední nebo právě z přednášky, proto bych doporučoval je aspoň přijít poslechnout. Strávil jsem tam tuším něco přes 30 minut, ale nemůžu to říct přesně, protože čas bylo to poslední, čím jsem se zabýval. U fyziky mi po prvních 5 minutách bylo opravdu jedno, co budu mít za známku, takže lidovka a maximální štěstí a radost.
Stejně jako snad všechno i fyzika je hodně o štěstí - záleží na tom, jaké vám vyplivnou příklady a otázky. Pokud to ale dáte, tak získáte 10 kreditů a v sisu to vypadá hezky. :-D
K učení na zkoušku určitě budete používat i různé vypracované otázky, wikiskripta, google, youtube!!! a přednášky. Snažte se to pochopit a ne učit zpaměti, i když to občas jde hodně těžko. Na konci se vám to ale celé spojí a budete mít přehled.
Věci, které považuju za užitečné, jsou znalosti o diagnostických metodách (ultrazvuk, CT, magnetická rezonance, EKG). Věci, které byly asi zajímavé, jsou třeba membránový potenciál nebo oko a s ním spojená témata. Věci naprosto zbytečné, i když chápu, že rozšiřují přehled a nejsem uplně proti nim, nicméně jsou zbytečné (přece jenom studujeme medicínu a ne fyziku) jsou stavba hmoty a fundamentální částice (leptony, kvarky, bosony, hadrony a takovýhle), soustava dozimetrických veličin (jestli si to vytáhnete, tak bůh s vámi), speciální mikroskopické metody nebo třeba milion otázek na ionizující záření a ty nesmyslný příklady.
Fyzika je prostě fyzika, no. Pokud jí ale zvládnete, tak je to skvělý pocit. Zbytek předmětů v prváku se jeví pak skutečně důležitými pro medicínu - anča, histola, latina, biola, první pomoc - krása. :-)
Biofyzika je předmět, na který jsem byl upozorňován od několika lidí. Ta pointa byla v tom, že je zbytečný. Ačkoli si myslím, že některé věci z toho jsou nevyužitelné a nikdy už je (naštěstí) neuvidím, byly tam i věci, které mě bavily a určitě se mi budou hodit i dál.
Ze studijního hlediska je to předmět, který ukončujete zápočtem a zkouškou, která je písemná a ústní.
První přednáška je úvodní a pak jsou dvě na statistiku, zbytek na fyziku a poslední je spešl od nějakého známého doc. Hanuše. Na přednášce ze statistiky asi budete mimo, to je normální, hlavně na psech a kočkách. Pokud vám budou přednášky vyhovovat, tak choďte. Já jsem vynechal asi jen 4, některé zase vynechal přednášející (zdravím prof. Stránského). Pochopíte tam pár věcí, něco si zapíšete a až se budete učit na zkoušku, tak mi věřte, že to oceníte.
Praktika jsou buď měření (dostanu se k tomu), nějaká statistika, opakování k testům, samotné testy a 3 na prezentace (viz níže). Blbé trochu je, že statistika ke zkoušce se dělá na začátku, kdy o ničem nemáte vůbec potuchy, řešíte anatomii, pak se dostanete ke zkoušce a co to sakra z tý statistiky chtěli... :-D Nebojte se ale, dá se to v pohodě zvládnout. Je to asi taky moment, kdy budete jako ročník docela spolupracovat, sdělovat si dojmy, radit a tak.
K zápočtu musíte:
1. Splnit docházku na měření (k tomu se dostanu) a pak nějaké procento klasický hodin, ale docházka byla kontrolována jen jednou, takže to asi moc lidí nezajímá.
2. Prezentaci ve skupince. Budete rozděleni do skupiny o 3-4 lidech, ve kterých budete zpracovávat prezentaci na nějaké téma spojené s fyzikou a medicínou (jako umělý pankreas, koronární stenty nebo třeba protonová terapie). Jedno praktikum je vyhrazené na jejich tvorbu a dvě na prezentaci. Není to nic strašného. Loni tohle tuším nebylo, vypracovávali se samostudia.
3. Měření + průběžné testy + protokoly. Během semestru budete mít 5 měření, spolupracujete v těch skupinkách. Jedná se o měření zraku a sluchu, ekg a tlaku, průtoku krve, krevních krvinek a CT. Měření mě bavila, je to takový první dotyk s medicínou. Co je ale na nic jsou krátké testy o 5 otázkách na začátku každého měření. Je potřeba se na to připravit a mít aspoň 2,5 bodu, tj. 50 %. To je u fyziky zase docela benevolentní, protože vám opravdu stačí 50 % na trojku, jinde to tak není. Musíte pak ještě vyplnit protokoly, které si stáhnete z moodlu. Dáváte tam vaše naměřené hodnoty a počítáte s tím. Někde je to v pohodě, někde míň v pohodě, ale dá se to. Můžete si pomáhat.
4. Test I a II - jedná se o test ze statistiky (I) a fyziky (II). Každý má 15 otázek. Ten první jsem dělal dvakrát, protože když máte v zadání hodnotu, tak si jí prosím opište správně. Dělá se to v takové hloupé učebně, kde střídáte pohled mezi počítačem, kde je zadání, kalkulačkou, kde je výpočet, a papírem, kam počítáte a píšete výsledky, který taky musíte zapsat do PC. Ale není to těžké. Na Moodlu je k tomu prezentace opakování k testu I, tak si ji projděte a máte to v kapse. Test II je o něco horší, ale musíte to prostě propočítat a pak nemáte problém. Doporučuju zapsat předmět Seminář z lékařské biofyziky, o kterém jsem už psal.
Pokud teda splníte všechny tyhle požadavky k zápočtu z předmětu, který v té medicíně nemá moc využití (až asi na radiologii a nukleární medicínu), tak se můžete přihlásit na zkoušku. Když napíšete test I a II na 90 % a víc (což znamená max 1 chybu, respektive ztrátu 1,5 bodu), tak máte zkoušku pouze ústní.
Zkouška je pak vcelku strašná. Máte 24 otázek, které padly během přednášek, potom 10 témat ze samostudií (jako třeba měření teploty, tlaku, stavbu hmoty, zdroje ionizujícího záření, ...) a pak jeden příklad ze statistiky. Kombo rigorózní test, který je těžší než test II, z testu I jsou příklady typově stejné, a 3 otázky je docela náročné. Je to vaše první zkouška, navíc ve většině případů jsou to vzdálenější témata, takže si na to budete muset vyhradit dost času. Myslím si, že jeden až dva týdny jsou optimální. Strašně důležité je naučit se na ten test, protože vás nepustí k ústní, pokud ho neuděláte - ztrácíte jeden pokus. Já jsem ten test poprvé nenapsal, protože jsem si pořádně nepřečetl zadání. Je to opravdu o každém slovíčku. Je taky třeba mít strategii - nejdřív teorii, pak statistiku, pak známé příklady a pak teprve to, co musíte vymýšlet. Pokud to tedy napíšete, tak můžete jít k ústnímu. Je tam relativně dost času mezi tim v závislosti na pořadí, ve kterém jdete, což si vyberete sami. Můžete si tak třeba zopakovat otázky, což doporučuju. Já jsem si udělal u každé otázky osnovu a případně si poznamenal nějaké složitější věci a pak si prošel jen tyhle osnovy.
Na potítku můžete být de facto jak dlouho potřebujete. Přijde jeden ze zkoušejících (Hanuš, Stránský, Mašín), vezme si váš index a začnete statistkou, kterou řešíte v excelu - všechno ale během semestru proberete, nebojte. Pak přichází zkoušení. Všichni tři vyhazovali, ale prof. Stránský má opravdu nevlídnou pověst. Mě zkoušel doc. Hanuš, za což jsem rád. Modlil jsem se do poslední chvíle, aby přišel a díky bohu za to. Než stihnul Stránský dozkoušet člověka přede mnou, tak přišel Hanuš a vzal si můj index! Vytáhnul jsem si Ochranu před ionizujícím zářením, Zdroje ionizujícího záření a atomový reaktor. Otázky to nejsou špatné, ale míra rýpání se ve věcech byla ten den opravdu vysoká. Nicméně se to dalo. Během zkoušení jsem si musel dost věcí spojit nebo vymyslet sám, občas mi něco vyskočilo ze střední nebo právě z přednášky, proto bych doporučoval je aspoň přijít poslechnout. Strávil jsem tam tuším něco přes 30 minut, ale nemůžu to říct přesně, protože čas bylo to poslední, čím jsem se zabýval. U fyziky mi po prvních 5 minutách bylo opravdu jedno, co budu mít za známku, takže lidovka a maximální štěstí a radost.
Stejně jako snad všechno i fyzika je hodně o štěstí - záleží na tom, jaké vám vyplivnou příklady a otázky. Pokud to ale dáte, tak získáte 10 kreditů a v sisu to vypadá hezky. :-D
K učení na zkoušku určitě budete používat i různé vypracované otázky, wikiskripta, google, youtube!!! a přednášky. Snažte se to pochopit a ne učit zpaměti, i když to občas jde hodně těžko. Na konci se vám to ale celé spojí a budete mít přehled.
Věci, které považuju za užitečné, jsou znalosti o diagnostických metodách (ultrazvuk, CT, magnetická rezonance, EKG). Věci, které byly asi zajímavé, jsou třeba membránový potenciál nebo oko a s ním spojená témata. Věci naprosto zbytečné, i když chápu, že rozšiřují přehled a nejsem uplně proti nim, nicméně jsou zbytečné (přece jenom studujeme medicínu a ne fyziku) jsou stavba hmoty a fundamentální částice (leptony, kvarky, bosony, hadrony a takovýhle), soustava dozimetrických veličin (jestli si to vytáhnete, tak bůh s vámi), speciální mikroskopické metody nebo třeba milion otázek na ionizující záření a ty nesmyslný příklady.
Fyzika je prostě fyzika, no. Pokud jí ale zvládnete, tak je to skvělý pocit. Zbytek předmětů v prváku se jeví pak skutečně důležitými pro medicínu - anča, histola, latina, biola, první pomoc - krása. :-)
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)