Co může zajímat hlavně současné druháky, je to, že po změně kurikula na naší fakultě končí výuka, snad až na jedno praktikum z biologie, v zimním semestru PŘED Vánocema. To znamená, že je tam prostor leden + únor na zkoušky a případně i kus praxe! :-) Oficiálně si máte podat žádost proděkance skrze studijní oddělení, kterou vám potvrdí, pokud splníte všechny předměty zimáku. Žádost se snad ale dala podat jen do prosince. Neoficiálně si to pak můžete udělat kdykoli, pokud vám vyjde čas. Jelikož je praxe třítýdenní, což je dost času, tak aspoň jeden týden doporučuji. Praxi lze absolvovat ve dvou možných typech - smluvních a nesmluvních nemocnicích. Jediný rozdíl je v počtu papírů, který musíte vyřídit.
Já jsem praxi dělal ve smluvní nemocnici, to znamená, že fakulta s tou danou nemocnicí má uzavřenou smlouvu o spolupráci a vy tedy nemusíte už nic extra zařizovat. Jen se domluvíte v nemocnici na daném oddělení/klinice nebo přes oddělení pro vzdělávání, pokud ho nemocnice má. Ta záhadná smlouva není nic jiného než pojištění. Některé nesmluvní nemocnice vám dokonce řeknou, že mají pojištění i pro vás tak nějak automaticky, takže to v některých případech ani není třeba řešit. Jistota je ale jistota. Smlouvu uzavírá teoreticky děkan a nemocnice, je to papír-formulář, který stáhnete z webu fakulty. Informace vám snad přijdou i nějaký od studijního. Seznam smluvních nemocnic je po přihlášení k nahlédnutí zde. Jde to dělat i ve FNHK.
Jak jsem zmínil, tak praxe je celkem na 3 týdny. Vytisknete si papíry, po jejichž předložení Mgr. Vachkové nebo Mgr. Gigalové dostanete zápočet. V papírech je, pokud mi paměť ještě neselhala, první lejstro vaše identifikace, jméno nemocnice a seznam výkonů, které jste udělali. Pak je tam hodnocení daného oddělení (tj. oddělení (sestra) hodnotí vás, ne naopak :D), razítko a podpis. Co se směn týče, je to jedno, na které půjdete, žádná není povinná, někde jsou dokonce noční pro studenty zakázané. Důležité je splnit (nebo to tam tak mít napsané) 3x 40h. Přikládá se ještě i nějaká ošetřovatelská anamnéza, vzory najdete na cédé. Tu anamnézu jsem řešil i s jednou vrchní sestrou a některý věci nechápala ani ona. Určitě vám tam s tím poradí. Ve skutečnosti se jen podívají, jestli tam je razítko, a zeptají se, jaký to bylo. Známky jsou k ničemu. Seznam výkonů se dle mého plný splnit nedá, některý věci má správně dělat jen doktor, k některým se za ten týden nedostanete. Na praxi běžně v bílém (boty, kalhoty, triko). V kapsách je mít fajn náhrádní pár rukavic - vězte, bude se hodit. :D
Týden na interním oddělení, týden na chirurgickým oddělení a týden na ošetřovatelství. Ptal jsem se snad 5x, co to ošetřovatelství má vlastně znamenat. Interní obory najdete tady, u chirurgických se řeže (chirurgie, oční, orl, gynda, ortopedie, ...) a poslední má být něco jako domov důchodců, domov pro děti a tak.
Jestli se něco nedá moc popsat, tak je to tahle praxe. Jelikož byl každý někde jinde, personál na odděleních se střídal, vy jste tam byli jen týden. K tomu samozřejmě patří, že nevíte, která bije. :D Po chvíli si zvyknete, ale to už jdete pryč. Každý proto máme jiné zážitky, jiné zkušenosti, někdo nemohl dělat skoro nic, někdo zase všechno.
Krátce moje zkušenosti:
Chirurgie - chladnější personál, občas výjimky, na sál jsem se nedostal, ale někteří tam byli. Nejsem moc chirurgický typ. Na druhou stranu jsme tam měli většinu prazvláštních pacientů. Setkal jsem se tam taky prvně s někým, kdo měl psych. diagnózu.
Interna - moc fajn personál, pacienti tak nějak lepší, celkově moc dobrá zkušenost. Atmosféra se nesla pohodově, za chvíli jsem si začal tykat skoro se všema a nebyl s ničím problém. Několikrát jsem se fakt hodně moc zasmál. Byl jsem i na ambulanci - to je fakt moc lepší.
Oš. - tohohle jsem se docela bál, ale nakonec to snad i trochu předčilo internu - nebát se! A to jsem dělal de facto sanitáře. Staří lidé toho ale mají co povědět, to budete koukat. Akorát je taky možný, že vám něco budou řikat 4 hodiny a vás pak personál prohlásí za nezvěstnýho. Ale pak jsem se našel. :)
Praxe se většinou zajištujě přes hlavní/vrchní sestru. Někde vás pustí ke všemu, někde vám nedovolí nic. Jelikož ale většinou nic neumíte, tak s váma minimálně na začátku sestra chodí. Já jsem většinou rozdával léky, dělal sesterský příjmy, měřil tlak, chodil na zavolání, dával injekce, občas jsem se podíval i jinam. Jako první nemocniční zkušenost to hodnotím pozitivně, i když se mi ty tři týdny zdají dost jako dlouhá doba. Pokud si chcete něco zkusit nebo někam jít, tak se nebojte zeptat. Já se podle nálady taky občas vetřel, kam mohl, takže jsem viděl i dost zajímavých věcí. Doktoři vám většinou budou řikat doktore. Mně tak říkali i někteří pacienti, ale to už je tak. Jakmile vidí chlapa v bílým, tak je to pro ně doktor, ženská zase sestra. Snad se generačně tenhle předsudek odbourá. :-)
Pro většinu mediků je to první kontakt s nemocnicí ze druhé strany. Užijte si to a nebojte se. Uvidíte pacienty, poznáte příběhy, zkusíte si nějaký zákroky. Zjistíte, jak vypadá pacient na začátku nemoci, v průběhu nemoci nebo na jejím konci - a to jak uzdravení, tak i smrti. Jsem rád, že jsem zažil i tohle už brzo při studiu, aspoň mě to tak nezaskočí později.
