Alive and well

Už je to hrozně dlouho, co jsem vydal nějaký článek.

Už je to hrozně dlouho, co mám rozepsáno několik věcí, ale nedostal jsem se k jejich publikaci.

A taky to jsou už dva měsíce, co jsem dostudoval. A zatím můžu říct, že život po škole je určitě lepší než na škole. :)

Abych byl upřímný, během školy jsem trochu ztratil zájem psát, pak ho zase našel a potom většinou zase něco přišlo. Nejspíš bych se už vůbec neozval, ale napadlo mě se podívat na statistiky a k mému překvapení na blog chodí furt dost lidí! A tak se chci aspoň takhle ozvat (kromě mazání spamu v komentářích).

Rozepsané články, některé z nich v podstatě ihned publikovatelné, mají jednu vadu. Tím, že mám už školu za sebou, se na ně dívám jinak. A s některými částmi nesouhlasím. Je to dost podobné tomu, jako když jsem o zkoušce z biofyziky možná napsal, že byla těžká (a taky jsem se dozvěděl, že snad už má i lidštější podobu - ať žijí noví přednostové :)). 

Určitě se rozhodnu některé z rozepsaných článků dodělat a publikovat. Nechtělo se mi a nechce ani teď vypisovat něco ke každému předmětu, protože to mě nikdy nebavilo. Podmínky se mění, třeba během covidu, a tyhle informace se dají docela snadno zjistit online. Místo toho mám připravené trochu jiné věci. A to mě přivání k jednomu - je tu někdo, kdo tohle ještě čte a zajímá ho něco konkrétního, o čem bych měl napsat? Nechte prosím tipy v komentářích. 

Good luck!

Propedeutika vnitřního lékařství

Kupte si do třeťáku fonendoskop. Nikdo nám to neřekl, ale už na první praktikum ho máme mít. Přijďte tam v bílém oblečení, to už byste měli mít od praxe, šatna je v EC. Seminární místnost ve 3. patře v budově interních oborů, jsou na tom patře nástěnky. Výuka probíhá v nemocnici na klinikách s pacienty.

Tohle třeba mohlo studijní říct místo toho, že si mám v nemocnici prát prádlo. :-)

Vaše skupina se rozdělí na praktika do malých podskupinek (5-6 lidí) a v nich pak absolvuje výuku. Skupinky si tvoří sami studenti. :-) Kromě standardních praktik je tam i 2x praktikum se simulátorem - srdce a plíce. To je moc fajn, jelikož se tam dá nastavit určitý typ zvuku nebo rovnou nemoci a vy si tak můžete fonendoskopem poslechnout figurínu s danou nemocí a třeba to porovnat s něčím, co zní podobně. Za tohle patří určitě velké díky!

Cílem předmětu je naučit nás fyzikálně vyšetřovat a odebrat anamnézu. Ne všechny skupiny se to naučí stejně. Některé dělají jen anamnézu, některé jen vyšetřování, někde se dělá oboje, někde se dělá úplně něco jinýho. Je potřeba trochu vlastní iniciativy, jinak taky můžete celou dobu stát v koutě a nic se nenaučíte. Propedeutika nemá společný začátek pro celou skupinu. Každá skupinka se v 8 hodin dostaví za svým vyučujícím-doktorem a s ním pak chodí za pacienty. Od nich odebírá anamnézu, pak si pacienta vyšetří a nějak to spolu formulujete. My jsme viděli i dost zákroků. Když se zeptáte, tak vám vyučující určitě ukáže i nějaké zákroky.

Je to první kontakt s nemocničním prostředím z pozice "lékaře". Musím říct, že to bavilo asi každýho, koho znám. Zápočet se dostává za účast.

Předmět je zakončený zkouškou, která se skládá z testu a ústní části. Pro test je potřeba projet otázky z knihy a na ústní část umět vyšetřovat a správně to demonstrovat. Samozřejmě pak ovládat teorii. Myslel jsem si, že je dost nemožný nás naučit vyšetřit za půl roku času a myslím si to doteď. Je to pouze úvod. Nemůžete počítat s tím, že budete umět všechno. Na ústní části dostane každý od zkoušejícícho přiděleného interního pacienta, tomu odebere anamnézu a vyšetří ho. Na zkoušce dostanete formulář, kam to zapisujete. Nezapomeňte na takový věci jako teplota, tlak... A údaje si nějak strukturujte, většina zkoušejících se na to jen zběžně podívá, pak se ptá a chce něco vidět. Málokdo si to po vás prochází, takže je určitě dobře tomu dát nějaký formát.

Anamnéza je v podstatě soubor informací, který se snaží zdravotník od pacienta zjistit. Řeknou mu něco o minulosti, osobním životě, sociálním zázemí, prodělaných nemocech atp. U zápisu se pak používají zkratky, aby člověk nemusel vše psát. OA je osobní anamnéza (prodělané nemoci), RA je rodinná anamnéza (stav a nemoci rodinných příslušníků), FA je farmakologická (léky, ptát se aspoň 4x, protože většinou starší lidi vůbec netuší :-)), abusus je kouření, alkohol, drogy, AA je alergická anamnéza (jídlo, pyl, prach, kontrastní látka (!)...), PA je pracovní anamnéza a SA je sociální anamnéza (zázemí, bydlení atp.). Do těhle kolonek si můžete zapsat nejdůležitější informace, ze kterých se pak dá skládat další dílek. Nutno určitě podotknout, že se s pacientem mluví mile, srozumitelně a člověk by se neměl jen primárně zaměřovat na vyplnění kolonek, ale vnímat i to, jakým způsobem pacient mluví, jestli mu není něco nepříjemné nebo tak podobně. Zkuste si představit někoho z rodiny nebo sebe na místě pacienta a pak se taky podle toho chovat. :-)

Během praktik se toho člověk spoustu dozví a konečně si přijde, že opravdu nejspíš bude na medicíně. Konečně. :D

Zimní semestr ve 3. ročníku

Přemýšlel jsem, jestli psát ke každému předmětu samostatný článek. Některé by si to nejspíš zasloužily, ale u jiných by to byl prachsprostý pokus o zvyšování návštěvnosti, takže se to pokusím formovat nějak dohromady. :)

Musím říct, že jsem ze třeťáku měl docela respekt. Říká se, že po anatomii je to další mezník. Zatímco pro letní semestr to asi platit bude, tak zimák je pravým opakem. Byl to zatím nejpohodlnější a nejvolnější semestr, jaký jsem kdy zažil, no možná kromě zimáku ve druháku. :)

Celý říjen po vás nikdo nic nechce, to byla naprosto nečekaná změna! :D Stačí tedy přijít na praktikum ráno a zbytek dne můžete dělat opravdu, co chcete. Samozřejmě se můžete i připravovat do školy. :) Volného času je fakt hodně. Od listopadu se pak píše jednou za čas test z patologické fyziologie a to celkem asi 4 nebo 5. Žádný jiný předmět průběžné testování nemá, testy z propedeutiky vnitřního lékařství se zrušily. Tak co, už se těšíte do třeťáku? :)

Popíšu ještě jednotlivé předměty a seřadím je od nejnáročnějšího po nejlehčí. Je to samozřejmě jen můj pohled na věc.

Mikrobiologie II je určitě nejtěžší předmět z tohohle semestru. Prostě breberky. Výuka probíhá úplně jinak než v letňáku. Přednášek je asi 7, snažil jsem se tam někdy objevit. Praktika jsou jednou týdně, už nefunguje ten systém z letňáku, kdy byly jednou za 14 dní dvě. Na prakticích se rozebírají kazuistiky, tj. případy onemocnění vždycky za jeden celek. Jsou to třeba alimentární nákazy, sexuální nemoci, nemoci dýchacího ústrojí, nemoci CNS... Je to vcelku zajímavý a rádoby klinický, na to se těšit můžete. Je fajn si to dopředu trochu připravit, jinak nebudete vůbec vědět, která bije, až budete doplňovat informace: pacient XY přišel na ambulanci s těma a těma problémama, udělali jsme tyhle vyšetření s těmahle výsledkama. Vy potom zapisujete do protokolu, co by to mohlo být, kam byste ho poslali, co byste mu dali za lék a tak. Zápočet byl letos za předložení protokolů, max 1 absenci, splnění zápočtovýho testu a praktickou zkoušku. Test byl na PC, to se udělat dá. Praktická zkouška se dá naučit z wikiskript nebo toho zeleného knihosešitu, který jsem dřív nikdy neotevřel. Není třeba se toho nějak obávat. Pokud neuspějete, test se opravuje esejí a praktická má opravný termín. Zkouška je pak už samostatně teoretická ústní. Tahají se 3 otázky - obecná mikra, bakterie a pak takový blok viry, houby a právě ty kazuistiky. Myslim si, že optimální jsou 2 - 3 týdny podle přípravy přes semestr. Přece jen je to asi 150 otázek, i když redukovat by se to určitě dalo. Zkouší doc. Žemličková a není vůbec pravda to, co se o ní povídá. Byla vcelku fajn. Já se učil z Bednáře, přednášek a pak různě online. V knize totiž ještě není třeba hexavakcína a některé léky volby jsou už zastaralé. Ačkoli se některé věci odvodit dají, tak většinu se musíte naučit zpaměti. A buďte si jistí tím, že to budete neustále zapomínat a nadávat na to. :D Navíc asi začnete trochu víc přemýšlet o svém okolí. Najednou si vyměníte kartáček, odmítnete některé jídlo, budete se cítit paranoidně. :D

Propedeutika vnitřního lékařství byla fajn. Je to první předmět v nemocnici, který vás vážně učí lékařské věci - pacienta vyzpovídat a vyšetřit. K tomu napíšu vlastní článek, určitě si to zaslouží.

Patologická fyziologie I je na rozdíl od fyziologie jednak lepší a jednak i aplikovatelnější. Učíte se, jak to v těle nefunguje. Výuka je vcelku kvalitní. Dostanete i papír se zkouškovýma otázkama, těch je 99. Přednášky jsou fajn, praktika vesměs taky. Dopředu vždy víte, co se na daný test máte naučit. Ten se píše na velké posluchárně před přednáškou a termíny všech víte snad už od začátku semestru. Jsou tam moc hodní, takže se můžete kdykoli ptát. Test má trochu neobvyklé hodnocení. Začínáte s plným počtem bodů. Za správnou odpověď máte bodů 0, za nezodpovězení -1 bod a za špatnou odpověď -2 body. Zní to možná děsivě, ale já jsem všechny testy napsal na první pokus a vcelku slušně, stejně jako většina ročníku - a to jsem se toho taky bál, protože jsem slyšel, jak strašný to je. Není. Test je navíc vcelku rychle vyhodnocený. Pokusů na opravu je hodně, prof. Kuba říká, že chce, abychom to uměli. Kromě těhle asi 4 testů je i test z EKG. To bylo taky vysvětleno vcelku dobře. Dostatene i EKG sešit, kde si můžete zkusit vyhodnocovat jednotlivé patologické křivky. Tady je asi fajn oprášit trochu EKG z fyziologie, ale k tomu stačí jeden článek na wikiskriptech. :) Na každý test stačí tak 2, max. 3 dny učení, někdy i míň. Některá praktika jsou na vlastní vyšetřování, takže si můžete odebrat a zhodnotit svoje EKG, udělat spirometrii, změřit si výkonnost. Rozdíl oproti fyziologii je takový, že tady vám to opravdu pomůže někdo zhodnotit. Prof. Kuba jednou říkal, že ostatní předměty, pokud se tvářily zajímavě, tak určitě zmiňovaly něco z patfyzu. A asi měl i pravdu. Patfyz je zajimavý předmět.

Patologická anatomie I je v zimáku vcelku pohoda. Praktika jednou týdně, přednášky jsou 2x do týdne. Jelikož valná většina práce patologů je koukání do mikroskopu, probíhají tak i praktika. Je to taková histola v. 2, kde ale nemáte poznat 1 ledvinu ale 8 různejch ledvin různě poškozenejch. Skupina se může jít podívat na patologickou pitvu, je to jiné než na anatomii. Probírá se obecná patologie a nádory. Zápočet je za poznání dvou preparátů + teorie k nim. Preparáty jsou i online, takže se dá připravovat odkudkoli. Doporučoval bych si psát poznámky, protože vyučující se většinou ptá na věci, který sám říká. Prezentace jsou ale na moodlu. Takže se každý může učit dle svého. Celkově mi to přijde strašně nevyužitelné. Teorie je dobrá, vidět makroskopicky orgány a na nich patologie je fajn, ale celý to mikroskopování mi přijde postavený na hlavu. Je to totiž naprosto nevyužitelný, pokud nebudete patologem. Chybět můžete jednou bez udání důvodu, případně si praktikum nahradit s jinou skupinou.

Základy lékařské imunologie byl takový rychlokurz. Moc fajn rychlokurz. Dřív to bývalo na dva semestry. Zkoušející jsou velmi milí, praktika/semináře jsou vcelku fajn. Na zkoušku se dá učit z přednášek a pak si pár věcí dohledat, ale hlavní je vědět, jak to dohromady funguje. Skvělá je kniha Základy imunologie, kterou dostanete z knihovny. Čte se sama. Na zkoušku pro střelce stačí pár dní. Předmět mi to přišel zajímavý, je to úplně na jinym levelu než imunologie ve fyziole. Navíc se ty znalosti vcelku hodí. Skvělý seminář měla primářka, která to brala z klinicky využitelného hlediska. Prezence se na praktikách dělá, ale ve finále je asi každýmu jedno, jestli tam jste. Zápočet dostanete na zkoušce, podmínky k němu jsou teoreticky účast na seminářích. Celkově hodnotím určitě pozitivně, míra úmrtnosti je snad nulová. :-)

Odborný anglický jazyk I je předmět dedikovaný k tomu nás naučit něco z odborné terminologie (tj. slovíčka). Zní to sice honosně, ale... Angličtina probíhá po odpoledních pondělí-čtvrtek ve skupinách, do kterých jsme byli rozřazeni testem, který se psal ještě v červnu ve druháku. No, co bych k tomu řekl. Účast na seminářích není nijak moc vyžadována, někteří tam nechodí. Polovina semináře je s Američanem, druhá s Čechem. Nedá se nijak nahrazovat, ani chodit s jinou skupinou. Nechtějí to. Stejně tak pak probíhá zkouška - termíny jsou vypsané pro dané vytvořené skupiny. V dnešní době mi to přijde jako přežitek. Výuka je vesměs středoškolská a pro lidi, kteří anglicky umí a vědí, jak se naučit slovíčka, většinou ztráta času. Skrze ročník panuje názor na určitou zbytečnost tohohle předmětu. Zubaři ho mají na jeden semestr. Nevím, proč není třeba 2x týdně a na jeden semestr nebo nepovinný. Což se asi změní. Zápočet dostanete za napsání testu, jehož obtížnost se liší podle skupin (divný, co?) a krátký verbální projev.

Stomatologie je ještě větší rychlokurz než imunologie. :-) Když si spočítáme, že zubaři studují 5 let a my máme asi 10 přednášek a 2 seminátře, tak je nám jasné, že vůbec nevíme, která bije. Probírají se takové základy jako kaz, sliznice, nádory... Ukazují se věci, se kterými se setkáme spíš než zubaři, protože pacienti u nás nejsou zvyklí jít za zubařem kromě bolavýho zubu. Kvalita přednášek byla proměnlivá. Semináře se postupem let zredukovaly na přednášky. Dřív probíhaly na stom. klinice a zahrnovaly praktický nácvik správného čištění zubů nebo jste si mohli zkusit, jaké to je vrtat do zubu. Tyhle časy jsou pryč, i tak jsou ale semináře fajn. Zápočet se nijak moc neřeší. Zkouška je písemný test, udělatelný. Jen jednotky lidí ho opakují. Zápočet pak dostanete do indexu spolu se známkou.

Zimní semestr byl dle mého velmi fajn. Měli jsme předtermíny na všechny zkoušky, takže kdo chtěl, mohl mít měsíc volna. Všichni si přijdou tak nějak otrkanější a nálada je vcelku uvolněná. Na propedeutice se už cítíte jako na medicíně, zbytek předmětů k tomu takový teoretický a většinou využitelný backup, pokud ho nezapomenete.

Co je a není medicína?

Nedávno jsem se dal do řeči s jedním bývalým studentem, který skončil v prvním ročníku, a dost mě překvapilo to, jak o studiu mluvil. Faktem je, že my starší máme tendenci zapomínat, jaké to na těch začátcích bylo, a vesměs všichni teď máme úsměv na tváři. To se o prváku říct nedá.

Proč to ale píšu? Daný jedinec mluvil o tom, jak byla škola strašná a strašně náročná a neměl na nic čas. Proto od studia odráží další lidi. Na tohle tvrzení se už samozřejmě jako třeťák dívám jinak, protože si aktuálně myslím, že tohle studium je docela sranda. :)

Dospěl jsem k názoru, že první dva roky nejsou medicína. Proč? Teprve teď do toho začíná každý studentík trochu pronikat a je to čím dál tím víc zajímavější. Proto pokud tápete a nejste si jistí, zkuste vydržet a třeba svůj názor taky přehodnotíte. Já jsem první dva roky dost přemýšlel o tom, jestli jsem se rozhodl správně. Nebyl jsem si vůbec jistý tím, zdali tu chci studovat a chci být doktor. Celá ta představa se mi zdála strašně abstraktní a vzdálená pod všema anatomickejma názvama, histologickejma preparátama, biochemickejma vzorečkama a fyziologickejma hodnotama. Z tohohle hlediska se výše zmíněné odrazování od studia dá pochopit.

Jenže najednou něco kliklo. Zjistíte totiž, že ty znalosti z prvních dvou let můžete a měli byste aplikovat. Ve třeťáku máme propedeutiku interny (kde se máte naučit vyšetřit pacienta), internu, imunologii, patologii... zkrátka jsou tam klinické předměty. Četl jsem asi před rokem článek snad od prof. Zimy (znovuzvolený rektor UK, lékař) o tom, v jaké fázi studenti medicíny rozkvétají. Jedna možnost takového rozkvětu právě přišla s přechodem do 3. ročníku.

Teď mě to tu baví a mám představy o svojí budoucnosti. Řekl bych, že je to kombinace více faktorů: zajímavější a aplikovatelnější poznatky/předměty, zdravějšího a dospělejšího přístupu ke studiu a v neposlední řadě taky fajn lidi.

Bohužel jsem se setkal i s odrazujícimi komentáři od několika doktorů s tím, že stále můžu tu školu změnit. Těžko soudit jejich situaci, ale já se odradit už určitě nenechám. Možná to byli doktoři, které jejich práce nebo obor nebaví, medicínu nikdy studovat nechtěli, nebo prostě stále neví, co se životem. Pravda může být samozřejmě i jinde, ale obrázek si o studiu a praxi musí opravdu udělat každý sám.

Mám rozepsané články na třeťácké předměty a taky pár zajímavostí. Coming soon!

Prázdninová praxe - péče o nemocné

Na fakultě máme předmět, který se věnuje ošetřovatelství. Částečně se mu věnuje i ZPL, kde má ošetřovatelství jednu ze dvou zkouškových otázek.

Co může zajímat hlavně současné druháky, je to, že po změně kurikula na naší fakultě končí výuka, snad až na jedno praktikum z biologie, v zimním semestru PŘED Vánocema. To znamená, že je tam prostor leden + únor na zkoušky a případně i kus praxe! :-) Oficiálně si máte podat žádost proděkance skrze studijní oddělení, kterou vám potvrdí, pokud splníte všechny předměty zimáku. Žádost se snad ale dala podat jen do prosince. Neoficiálně si to pak můžete udělat kdykoli, pokud vám vyjde čas. Jelikož je praxe třítýdenní, což je dost času, tak aspoň jeden týden doporučuji. Praxi lze absolvovat ve dvou možných typech - smluvních a nesmluvních nemocnicích. Jediný rozdíl je v počtu papírů, který musíte vyřídit.

Já jsem praxi dělal ve smluvní nemocnici, to znamená, že fakulta s tou danou nemocnicí má uzavřenou smlouvu o spolupráci a vy tedy nemusíte už nic extra zařizovat. Jen se domluvíte v nemocnici na daném oddělení/klinice nebo přes oddělení pro vzdělávání, pokud ho nemocnice má. Ta záhadná smlouva není nic jiného než pojištění. Některé nesmluvní nemocnice vám dokonce řeknou, že mají pojištění i pro vás tak nějak automaticky, takže to v některých případech ani není třeba řešit. Jistota je ale jistota. Smlouvu uzavírá teoreticky děkan a nemocnice, je to papír-formulář, který stáhnete z webu fakulty. Informace vám snad přijdou i nějaký od studijního. Seznam smluvních nemocnic je po přihlášení k nahlédnutí zde. Jde to dělat i ve FNHK.

Jak jsem zmínil, tak praxe je celkem na 3 týdny. Vytisknete si papíry, po jejichž předložení Mgr. Vachkové nebo Mgr. Gigalové dostanete zápočet. V papírech je, pokud mi paměť ještě neselhala, první lejstro vaše identifikace, jméno nemocnice a seznam výkonů, které jste udělali. Pak je tam hodnocení daného oddělení (tj. oddělení (sestra) hodnotí vás, ne naopak :D), razítko a podpis. Co se směn týče, je to jedno, na které půjdete, žádná není povinná, někde jsou dokonce noční pro studenty zakázané. Důležité je splnit (nebo to tam tak mít napsané) 3x 40h. Přikládá se ještě i nějaká ošetřovatelská anamnéza, vzory najdete na cédé. Tu anamnézu jsem řešil i s jednou vrchní sestrou a některý věci nechápala ani ona. Určitě vám tam s tím poradí. Ve skutečnosti se jen podívají, jestli tam je razítko, a zeptají se, jaký to bylo. Známky jsou k ničemu. Seznam výkonů se dle mého plný splnit nedá, některý věci má správně dělat jen doktor, k některým se za ten týden nedostanete. Na praxi běžně v bílém (boty, kalhoty, triko). V kapsách je mít fajn náhrádní pár rukavic - vězte, bude se hodit. :D

Týden na interním oddělení, týden na chirurgickým oddělení a týden na ošetřovatelství. Ptal jsem se snad 5x, co to ošetřovatelství má vlastně znamenat. Interní obory najdete tady, u chirurgických se řeže (chirurgie, oční, orl, gynda, ortopedie, ...) a poslední má být něco jako domov důchodců, domov pro děti a tak.

Jestli se něco nedá moc popsat, tak je to tahle praxe. Jelikož byl každý někde jinde, personál na odděleních se střídal, vy jste tam byli jen týden. K tomu samozřejmě patří, že nevíte, která bije. :D Po chvíli si zvyknete, ale to už jdete pryč. Každý proto máme jiné zážitky, jiné zkušenosti, někdo nemohl dělat skoro nic, někdo zase všechno.

Krátce moje zkušenosti:

Chirurgie - chladnější personál, občas výjimky, na sál jsem se nedostal, ale někteří tam byli. Nejsem moc chirurgický typ. Na druhou stranu jsme tam měli většinu prazvláštních pacientů. Setkal jsem se tam taky prvně s někým, kdo měl psych. diagnózu. 

Interna - moc fajn personál, pacienti tak nějak lepší, celkově moc dobrá zkušenost. Atmosféra se nesla pohodově, za chvíli jsem si začal tykat skoro se všema a nebyl s ničím problém. Několikrát jsem se fakt hodně moc zasmál. Byl jsem i na ambulanci - to je fakt moc lepší.

Oš. - tohohle jsem se docela bál, ale nakonec to snad i trochu předčilo internu - nebát se! A to jsem dělal de facto sanitáře. Staří lidé toho ale mají co povědět, to budete koukat. Akorát je taky možný, že vám něco budou řikat 4 hodiny a vás pak personál prohlásí za nezvěstnýho. Ale pak jsem se našel. :)

Praxe se většinou zajištujě přes hlavní/vrchní sestru. Někde vás pustí ke všemu, někde vám nedovolí nic. Jelikož ale většinou nic neumíte, tak s váma minimálně na začátku sestra chodí. Já jsem většinou rozdával léky, dělal sesterský příjmy, měřil tlak, chodil na zavolání, dával injekce, občas jsem se podíval i jinam. Jako první nemocniční zkušenost to hodnotím pozitivně, i když se mi ty tři týdny zdají dost jako dlouhá doba. Pokud si chcete něco zkusit nebo někam jít, tak se nebojte zeptat. Já se podle nálady taky občas vetřel, kam mohl, takže jsem viděl i dost zajímavých věcí. Doktoři vám většinou budou řikat doktore. Mně tak říkali i někteří pacienti, ale to už je tak. Jakmile vidí chlapa v bílým, tak je to pro ně doktor, ženská zase sestra. Snad se generačně tenhle předsudek odbourá. :-)

Pro většinu mediků je to první kontakt s nemocnicí ze druhé strany. Užijte si to a nebojte se. Uvidíte pacienty, poznáte příběhy, zkusíte si nějaký zákroky. Zjistíte, jak vypadá pacient na začátku nemoci, v průběhu nemoci nebo na jejím konci - a to jak uzdravení, tak i smrti. Jsem rád, že jsem zažil i tohle už brzo při studiu, aspoň mě to tak nezaskočí později. 

Směrem do třeťáku

Mám letos premiéru v tom, že mám splněno na konci června. Ještě tam je praxe, ale to už je takový detail. Na to volno se fakt těším!
_____

Jak můžete vidět, byl jsem vcelku šťastný druhák, když jsem rozepsal první větu. :D Chci se trochu omluvit za nevydávání článků, mám jich rozepsaných dost, titulky jsou např: jak se učit ve druháku, prázdninová praxe a další. :)

Směrem do třeťáku vlastně znamená ukončení druháku. Celý ten ročník byl mnohem víc fajn než prvák, na ten ale vlastně už taky vzpomínám v dobrym, protože si ho zas tak nepamatuju. :D Je docela vtipný, že máe předmět fyziologii, ale zkouška z ní začíná v 7 hodin ráno, přičemž se tam učíte, že člověk je psychicky nejvýkonnější okolo desáté hodiny dopolední. Stejně tak třeba zápis předmětů od 0:00 - podmínky na LF nejsou zrovna 2x fyziologické. :-)

Upřímně nevěřím moc tomu, že si zapisuju do indexu předměty jako Vnitřní lékařství I, Základy chirurgie nebo Farmakologie I. Vždyť to mají přeci ti medici v těch vysokejch ročníkách a to já nejsem! :D Přijde mi, že strašně stárnu, jsem to fakt já ve třeťáku? Asi jo.

Uběhlo pár prvních týdnů a já můžu říct upřímně, že to je zatím to nejlepší, co jsem tu na škole zažil. Po těch 2 letech se konečně dostáváte k pacientům, komunikujete s nima, nějak se je snažíte vyšetřit, učíte se dost nových super věcí - to je interní propedeutika. I když vám to nikdo neřekne, kupte si prosím fonendoskop a na 1. praktikum ho mějte s sebou, přijďte v bílém oblečení a přezuti, převlíká se v EC. Nikdo se neobtěžoval nás informovat. :D Patologie a patfyz znějí taky vcelku zajímavě, mikra a řešení kazuistik na praktikách jsou určitě lepší než minulý semestr. :D Posledním povinným předmětem ve třeťáku je angličtina, což je něco jako první pomoc v prváku nebo psychologie ve druháku. :-)

Vypadá to, že moje studium konečně nabírá směr, který jsem si vybral podáním přihlášky na LF a můžu vám všem říct, že ty 2 roky za to určitě stály! A to jsem teprve ve 3. týdnu tohohle semestru. :D Je možný, že jsem teď vcelku hodně nadšenej z novejch věcí a časem se mi to omrzí, ale zatím to vypadá strašně skvěle. :-)

Na fakultě máme už jen patfyz, zbytek v nemocnici, angličtina je v knihovně, nějak skrytě a plíživě se změnily místa naší výuky a já si to ani neuvědomil. Fakt se asi stala nějaká změna, i když sami víte, že se nijak jinak nevnímáte (jako třeba po dosažení plnoletosti, po maturitě, po přijímačkách atd.), tak navenek jste se fakt posunuli dál! :)

Takže pokud to teď čte někdo, koho to nebaví nebo kdo by chtěl ukončit studium, věřte mi, že se vyplatí vydržet a okusit trochu z tý medicíny na začátku třeťáku. Můžete jít na interní propedeutiku se strachem, že vás to třeba nebude vůbec bavit, ale myslim si, že odejdete nadšení! :-)

Taky je moc super, jak se klinici-učitelé chovají jinak. Nikdo neřeší 30 kanálků v temporálce a ani žádný takový detaily a fyziologický vzorečky - máte základ a ten využíváte. Celý je to takový víc v pohodě a člověk má čas na žití. :-)

Volitelné předměty 2. ročníku

Dnes přináším krátký přehled o volitelných předmětech ze druháku.V jaký den se předměty vyučují, je možné zjistit ze studijních plánu pro daný ak. rok.

Ošetřovatelská péče u hromadných neštěstí a katastrof (teď už I a II) Tohle dřív byly 2 kredity dost zadarmo, stačilo přijít 3x v pátek na seminář v jednom semestru. Je to předmět určený primárně pro sestry na dálkovém studiu, ale místa pro zapsání bylo víc než dost. Od příštího roku (17/18) ale existují I a II, změnil se navíc garant předmětu. Ten I je za 2 kredity, II je za 1. Požadavky se ale změnily a tak mírné nejsou. Jinak obsah byl zajímavý, ale většina lidí odešla co nejdřív. To mi přišlo dost blbý, když dostanu 2 kredity za to, že tam přijdu, tak tam aspoň zůstanu a neodejdu uprostřed výkladu jako polovina posluchárny. Můžete si tam totiž dělat, co chcete - koukat na film, učit se nebo třeba poslouchat přednášejícího.

Obecná pedagogika

Předmět za 1 kredit. Tuším, že je nutné tam dojít 2x nebo 3x, bývalo to taky snad v pátek nebo ve čtvrtek odpoledne. Vyučuje to externí člověk u UHK, ale prý to bylo fajn. Je to taky primárně určené pro sestry. Zápočet je za prezenci a seminární práci délky A4, je možno si vybrat témata. 

Vybrané kapitoly z topografické anatomie

Tohle je předmět jen pro pár lidí. Zapsat si ho může celkem 15 studentů a jsou za něj 2 kredity. Hájek z anatomie to vede a vlastně si i ,,vybírá", kdo tam půjde. Pitváte si tam nějakej kus těla a dostanete za to kredity. Mně to docela stačilo v prváku, takže jsem o tom ani neuvažoval (ne, že by si mě taky někdy vybral :D).

Tělesná výchova

Tělák je od příštího roku (17/18) jen jednosemestrální předmět, takže existuje I, II, III atd. Každý semestr je nově za 1 kredit, což dřív nebylo, býval dvousemestrální. Na výběr máte spoustu sportů a časů, kdy tam chodit. Tuším, že je nutné mít 13 prezencí, ale to je určitě fajn si ještě zkontrolovat s vyučujícím.

Studentská vědecká odborná činnost – SVOČ I*

Kdo má ambice a zalíbil se na nějakym ústavu nebo ústav jemu, tak může zkusit i tenhle předmět. Je za dva kredity. Zápočet je za publikování práce nebo přednesení v EC. Je na to vyhrazený jeden den, kde prezentují všichni svočkaři.

Kmenové buňky a regenerativní medicína

Předmět za 2 kredity, kam musíte přijít snad 10x nebo i víckrát. Nezapsal jsem si ho, protože kromě prezence musíte pro zápočet taky udělat i prezentaci na nějaké téma. Vyučující se střídají mezi Soukupem a Mokrým. Většinou se ale končí dřív, případně to jsou pouze 2 hodiny, ne 3 za sebou.

Klinické aplikace molekulární biologie

Předmět za 1 kredit, garantem je děkan. Bylo to zajímavé, jde se tam 5x. Nic víc pro zápočet není třeba. Tak nějak jsem od toho ale očekával trochu víc. Jednou přednášející kvůli počasí nedorazil, jednou jsem využil povolenou absenci, takže jsem vlastně slyšel jen 3 přednášky. Myslím, že se většinou končilo o něco dřív. Nejzajímavější je určitě ta poslední.

Klinická anatomie

Předmět za 1 kredit, podmínkou je 5x přijít a na každé přednášce napsat minitest a na konci test složený z těch minulých = to je prezence. Traduje se, že to nikdo nečte, ale doc. Slížová dost důrazně varovala, že kdo nebude mít aspoň 1 správnou odpověď, tak si pro zápočet půjde osobně k ní. :D

Musím říct, že tenhle předmět byl takovou krásnou vzpomínkou na prvák. Vidíte zase doc. Slížovou, ta už mluví tak, že se jen zeptá, jestli si tu věc z prváku pamatujeme, což je u ní do té doby naprosto nepředstavitelná věta. :D Zároveň tam přednášel i dr. Krs, kterého jsme měli loni na pitvy a byl taky moc fajn. Asi nejvíc sentimentu ze všech předmětů. Do Velké posluchárny nejdřív příjde jeden člověk z anatomie a druhou část má nějaký klinik. Pár hodin je dost zajímavých, u ortopedie jsem snad usnul.

Fyzikální principy medicínských zobrazovacích metod

Dva kredity za kurzy na moodlu a 2x prezenci. No, neberte to. :-) Zvládne se to udělat za jeden večer a pak si přijít pro zápočet. Sice jsem říkal, že na ten ústav už nikdy nepříjdu, ale tohle za to stojí. I když vlastně po někom můžu ten index jen poslat... :-)

+ vše z prváku, co nemáte splněno - psychologie medika, dějiny lékařství, seminář z biofyziky a 2 předměty z chemie v letňáku (jeden velmi krátký za 1 kredit, jeden delší za 2 kredity), taky existuje 

Základní letní sportovní kurz a Základní zimní sportovní kurz - obojí je za 1 kredit.

Obecně platí, že si můžete zapsat předmět i z nižšího ročníku, stačí mít splněnou prerekvizitu. Tu najdete ve studijních plánech. Taky je nepsaným pravidlem, že se zápočet uděluje na posledním praktiku/semináři/přednášce.

A jak to vypadá s volitelnýma předmětama ve třeťáku? No, mohlo by to být lepší. O dost lepší. Zvlášť když si představíte, že na jiných fakultách jsou volitelné předměty klidně za 6 kreditů. :-) Pokud to ale stihnete do zápisu a najdete si vhodný předmět z jiné fakulty, tak si ho můžete přes SIS zapsat taky.

Učení se přes léto

Tenhle článek vydávám o rok později, než jsem plánoval. Rozepsal jsem ho v době, kdy jsem věděl, že nestihnu udělat histologii v prváku do konce června.

Tak prvně:
Nebuďte smutní!
Já vím, že ten pohled na ostatní, kteří mají navíc často ještě strašně velkou tendenci se se vším chlubit na 10 sociálních sítích, není uplně skvělý, když vám něco chybí. To, že se vám něco nepovedlo na první pokus, není nic hrozného. Stalo se to už tolika lidem. A stane se to i tolika dalším. Nemusí vám sednout otázka, zkoušející, můžete být nervózní, nejste extra naučení nebo máte nějaké osobní trable. A i to je v pohodě. Však proto máte 3 pokusy, takže hlavu vzhůru!

Nebuďte vyplašení!
Zvlášť v případě, že je to první věc, která se vám nepovedla. Naopak zkuste pojmenovat tu příčinu trochu objektivně s malým odstupem času, poučte se a nedejte se. Jestli tu školu studovat chcete, tak to zvládnete.

Nebudu mít volno!
Stop. Volno mít budete. Stačí si ho udělat. Jestliže je konec června a vám něco chybí, tak termín bude nejspíš vypsaný na konci srpna nebo v září. Do té doby je času dost. Navíc jste se to už jednou učili, takže to půjde rychleji a znalosti se vám budou prohlubovat, pochopíte zase něco navíc, co ostatní už číst nebudou. Volno si můžete dopřát třeba na týden, dva, tři. Podle toho, kdy se zapíšete na opravu. Sami pak budete mít nutkání začíst něco číst. :D

Ale ostatní to mají!
No a? Jde přece o vás! :) Navíc termíny jsou normálně vypsané i v září. Neúspěch k téhle škole patří úplně stejně jako úspěch. Vážně. Hlavu vám nikdo neutrhne. Takže hlavně klid, svět se nepřestane točit, letadla nezačnou padat, Jolanda neztratí svůj dar. Navíc vězte, že existuje určité procento lidí, které něco opakuje každý rok. Je důležité si uvědomit, že semestr končí až v září. Nejsme na střední škole, na splnění požadavků máte čas až do konce září. A proto ho můžete s klidem využít.

Jedinou nepříjemností může být zápis volitelných předmětů. Ale to už jste fakt detailisti. Od 1. 7. se otevírá zápis pro ty, kteří mají všechno hotové. Tohle ale není záležitost, kvůli které byste se měli hroutit. Já dělal poslední zkoušku loni 31. 8. a vyšlo na mě místo všude, kam jsem chtěl.

Jak financovat studium? Dá se při medicíně pracovat?

Dá se pracovat při medicíně? Dá. Znám mediky, kteří to ale považují za sprosté slovo.
Patří finanční stránka k tématům medicíny? Patří.
Na studium bychom měli začít pohlížet trochu více reálně a méně sluníčkově. Není to jen o tom, že se hezky učíme na zkoušky. Musíme někde bydlet, nějak fungovat a to něco stojí. Studium navíc není zdarma - to je jen taková představa. V ČR ale máme to štěstí, že ten pokus zdarma máme. :-)

Nebudu odhalovat veškeré svoje triky, které mám v rukávu, ale jedno je jisté. Jde to. Minimálně v prváku a druháku - to jsou zatím moje zkušenosti. Chce to jen získat přehled o svých možnostech. A být ochotný tomu něco obětovat.

Během studia se setkáte s lidmi, kteří říkají, že se souběžně s medicínou prostě pracovat nedá. Někteří se tomu dokonce smějí. :D Hodně učení. Je to všechno moc náročný. A taky ještě jste moc unavení, blablabla. V prváku to opravdu těžší je, ale i tam se to dá zvládnout. Já sám znám dalších několik mediků, momentálně si vzpomenu na 5, kteří nějak pracují nebo mají dlouhodobou brigádu při škole a stíhají to, většinou bez problému. Prvním krokem je tedy překonat imaginární bariéru ,,já jsem medik - nemám čas/energii" a pustit se do toho.

Zkuste si načrtnout na papír poctivě a upřímně, co uděláte za 1 všední den. Navíc tu pak máte víkendy - nemusíte jen odpočívat, bavit se nebo se učit. Takový ten opravdový svět není. :-) Určitě si najdete hodinu, dvě, během kterých se koukáte na seriál, jste někde venku, jdete pít nebo děláte něco jiného. Započítal bych do toho i sportování, protože se práci musí prostě něco obětovat. Je pak jen na vás, jestli dáte přednost tomu, že budete sami chtít mít svoje peníze, nebo zvolíte pohodlnější způsob a zůstanete v komfortu rodičů nebo někoho jiného. Jsem ale dospělý, a pokud si tohle uvědomím, tak to s nějakou, byť krátkodobou brigádou, zvládnu. Nemusíte vydělávat zrovna tisíce, i pár stovek se hodí. Když teda občas minimálně vyměníte nějaký svůj koníček nebo pití za jiné aktivity, vydělávat možné je.

Asi je fajn si taky říct, že přijdete o většinu přednášek. Já na ně stejně nechodím, takže mi to ani nevadí. Podívejte se pak do rozvrhu a sečtěte si počet hodin praktik, není to tak strašné. Večery budete mít většinou volno, učení je samozřejmě třeba, ale i to se dá někde kombinovat. Celkově s učením můžete mít mírný problém, ale:
- vše se prostě nenaučí nikdo.
- dostatek na testy během roku jste schopní se naučit.
- stejně to vše pochopíte až při učení se na zkoušku (nebo třeba nikdy).
- máte tři pokusy.
- ak. rok nekončí v červnu, ale v září!
Můžete si tedy dovolit nějaký předmět trochu zanedbávat, určit si priority a věnovat se třeba něčemu méně. Není to žádná ostuda, naopak. Pokud se naučíte některé věci trochu upozadit a stanovíte si svoje priority, tak se vám to bude ještě v budoucnu dost hodit!

Jaké jsou tedy možnosti?

Něco krátkodobého.
Můžete začít odpovídat na nabídky, které jsou nárazové. Jedná se například o noční inventury v supermarketech, dotazníková šetření (jo, fakt vám za to zaplatí) nebo když potřebuje někdo něco někam pomoct odnést a různé takové příležitosti. Hledejte na facebookových skupinách svého studijního města a určitě najdete takové jednorázové příležitosti. Týká se to i výpomocí při festivalech, dnech něčeho a takových akcích. Stačí jen hledat nabídky, které jsou placené. Máte internet a vlastní hlavu - používejte je!

Něco dlouhodobého.
- S tím mám zkušenosti já. Tady je potřeba už něco trochu umět. Zamyslete se, co vám jde, v čem jste dobří, čemu jste se hodně věnovali před medicínou. Baví vás jazyky? Můžete zkusit doučovat. Umíte hrát na hudební nástroj nebo programovat? Můžete zase někoho doučovat. Rozumné ceny za 1 hodinu se pohybují od 200 Kč do vaší kapsy. Tady ale pozor, musíte to OPRAVDU umět. A chce to taky trochu učitelského citu. :-) Několikrát do týdne pak můžete svoje znalosti sdílet s někým, kdo vám za to zaplatí. V opačném případě si toho člověka poštvete proti sobě, uděláte si špatné jméno a s učením asi bude konec.
- Znám také lidi, kteří v létě vyjíždějí do zahraničí na dost dobře placené brigády. Ať už dělají plavčíky, au-pair, sbírají papriky, jahody nebo borůvky, tak si většinou vydělají dost peněz, minimálně 20 tisíc za měsíc. Pokud tam strávíte 2 měsíce a budete bydlet na kolejích, kde se platí cca 2600 Kč měsíčně, tak když si jednu výplatu ušetříte, už máte zaplacené bydlení na téměř celý akademický rok. Těch zmíněných 20 tisíc je opravdu minimální částka, takže se dá vydělát hodně! Trochu tomu nepřeje momentálně posilující koruna, ale i tak je to zajímavá možnost.
- Další dlouhodobější možnosti jsou v různých podnicích po městě - kavárny, recepce, bistra, restaurace, knihovny, bary, kina, administrativní věci. Tady všude se dá zkusit zeptat a něco si domluvit. Nemusí to být 20 hodin týdně. A běhěm některých se můžete i učit. :-)
- Já osobně jsem během roku učil a věnuji se i dalším věcem, které jsou možné. Dost píšu, v češtině i ostatních jazycích. Pokud to umíte, tak je po tom docela poptávka. :-) Existuje spousta nabídek práce, které můžete dělat z domova. Stačí něco umět, umět to prodat, taky umět hledat a mít štěstí. Zkuste třeba startupjobs. Hlavně pokud umíte s grafikou nebo programovat.

Rád bych tímto článkem povzbudil ty, kteří třeba o studiu medicíny uvažují, ale obávají se nákladů. Prvně vám pomůže sama škola. Každý bez jakýchkoli podmínek si může zažádat o ubytovací stipendium. Pokud nemáte trvalé bydliště v okresu Hradce Králové, tak to dělalo nyní každý měsíc 690 Kč, které se vyplácí jednou za 3 měsíce. Žádá se tuším do listopadu toho ak. roku přes webapps cuni. Přijde to před Vánoci, na konci března, června a jednou 690 za září. Červenec a srpen se nepočítají. Dalším příjmem může být přídavek na dítě, momentálně 700 Kč, se kterým můžete požádat i o sociální stipendium UK. Pro někoho ta představa může být nehezká, ale škola sama opravdu chce mít dobré studenty a ráda jim pomůže, pokud takovou pomoc potřebují. Sociální stipendia pak dosahují několik tisíc a vyplácí se společně s ubytovacími. Když si k tomu přidáte třeba i jen malou podporu rodiny a nějaký přivýdělek, tak se to studium zvládnout dá. Neházejte proto prosím flintu do žita jen kvůli financím.

Výdaje se dají smrsknout na cca 2500 za ubytování, 3500 na zbytek (jídlo a někdy zábava). Okolo poloviny by vám mohla zaplatit už stipendia a přídavky. :-) Jezdit MHD v Hradci je uplně zbytečné, všude jste za chvíli pěšky a ještě rychleji na kole.

Dalším způsobem, i když o něm moc nevím, je možnost individuálního studijního plánu. Rozvrh se dá nacpat do 2 - 3 dnů a zbytek byste mohli teoreticky pracovat, pokud by to bylo nutné. O tom se více dozvíte na studijním nebo u doc. Stoklasové.

V ,,nejhorším" a nejpohodlnějším existují i studentské půjčky s možností odložení splátek a rozložení spatné doby. Nabízí je třeba KB, ČSOB nebo Česká spořitelna. To jsem já třeba v aktivní paměti neměl, i když jsem o tom slyšel. Jako doktoři to pak splatíte a máte vyhráno. :) Částky na půjčky jdou klidně do půl milionu.

Tento článek si nekladl za cíl najít každému uchazeči brigádu při studiu. Mým cílem bylo ukázat pár směrů, kterými se lze vydat. Je to o možnostech a o obzorech. Žijeme v době internetu, proto by nemělo být těžké něco si najít jak na webu, tak se třeba zeptat právě ve vedlejším bistru. Stačí jen chtít, nebát se, zkusit to a mít štěstí. Vyjít to nemusí hned, ale získané zkušenosti se budou hodit. Zvládnout se to dá. To mi věřte.

Fyziologie II

Tak, a je to. :-)

Fyziologie je předmět, který je dost zajímavý. Letos to učení stálo za to. Nenechte se ale zmýlit - mluvím jen obsahově, nikoli o ústavu.

Zkušenosti s tímhle ústavem jsou asi takovéto:
- přednášející profesor je schopný vás zjebat za to, že si vyfotíte slide jeho prezentace. Tak to mu asi nepůjde moc o to, aby to někoho naučil, ale spíš o to, aby si prohodil, co je potřeba umět, ale zároveň si něco dokázal?
- praktika až na hematologii a pár dalších věcí byly dost o ničem. Většina lidí se na ně přestala jakkoli připravovat, protože to bylo zbytečné. Když třeba nebylo EKG nebo spirometrie, dýchačák, kde jsme si to všichni mohli zkusit, ale něco, kde všechno vyřídili dva - tři lidi, a zbytek koukal, tak to je fakt o ničem. Neznám žádný jiný předmět, o kterém bych mohl říct, že mi vzal tolik času. Na praktika si občas nebojte vzít třeba noviny. :D
- neznám nikoho, kdo by udělal zkoušku, a řekl by, že by se na ten ústav rád ještě vrátil. Já jsem teda sakra rád, že tam už nemusím nikdy vejít. Ale je mi jasné, že jsou lidi, kteří to tam zbožňovali, i když nevím proč, já to nebyl.
- systém testů je divný. Máte abcd možnosti, musíte zakroužit všechno správné. Správně můžou být všechny čtyři nebo taky nic. Jenže problém je v tom, že se musíte trefit do toho, jak autor otázky myslel. Jestli se nemýlím, tak z nás plný počet bodů za celý rok měli tak 3 lidi jednou? Proč to říkám? Při odevzdávání toho testu jsem si vždycky říkal, že doufám, že se tam aspoň těch 10 bodů najde. Je to ale jednoduché, testy opraví paní laborantka podle klíče a není s tím práce. Jenže...
- zkoušející jsou kapitola pro sebe. Nechci, aby to vyznělo nějak negativně, jsou to informace zprostředkované. Zkouška se může nést v klidném duchu, ale taky v duchu úplně opačném. Zvlášť, pokud prokážete zásadní neznalost něčeho, o čem jste třeba nikdy vůbec ani neslyšeli. :D
- z čeho se mám učit? Na první přednášce řekla prof. Červinková, že Trojan ke zkoušce stačí teda asi jako jo. Chválila Ganonga, Guytona a mluvila i o atlasech. K učení se ještě dostanu, ale asi v samostatném článku, protože už tohle bude dlouhý.

Hádám, že po těhle slovech si budete řikat, že tam fakt nechcete. :D Nechci nijak odrazovat, jen zprostředkovávám svoje osobní pocity. Zní to možná apokalypticky, ale neberte cizí názory vždy za své. :)

Letní semestr tohoto předmětu se skládal obsahově z kardiovaskulárního (kvs), dýchacího (dýchačák) systému, endokrino(logie), git (trávicí systém a metabolismy), ledvin a smyslů. Ze smyslů se ale už nic nepsalo. Testy se napsat dají, ale jak jsem umínil, občas je dost problém pochopit, co po vás chtějí a co už ne. Opravné testy se napsat dají. Máte 2 opravné pokusy a 3. je komisionální zkoušení, kterému podle mě nedošlo u nikoho. Máte tedy celkem na každý test 4 pokusy a z pokusu vám stačí 10/20 bod. Jenže jak jsem psal, musíte označit vždy všechny správné odpovědi v otázce. Půlbody neexistují.

Na praktika jsme během roku měli všechny, kteří je vyučují. S doc. Kučerou byla sranda, dr. Ferenčíková umí věci strašně moc dobře vysvětlit, doc. Halka až moc často zaběhne někam uplně jinam, a dr. Rychtrmoc nedokáže odpovědět na otázku jednou větou. Nejlepší asi byla dr. Ferenčíková. Zdůrazní i věci, které se hodí ke zkoušce. Často se ptá, jestli všichni chápou, a je ochotná vám to vysvětlovat opravdu tak dlouho, dokud to nepochopíte. :-)

Pro zápočet musíte klasicky napsat testy a mít docházku. A užijte si paní laborantku Moniku. Sice vás bude jebat za to, že sedíte, nebo stojíte, nebo že nic neděláte, nebo že něco děláte, ale nakonec je to dost velký element legrace a mezi vyššími ročníky je dost známá. TÁKŽE - SE STOPKAMA SE DĚLÁ TAKHLE, DEJ TO SEM. AHA, TAKHLE NE. KOUKEJTE!!! TICHO!!! Íííahahááá, chudáci koně. :D

Když máte hotový zápočet, tak můžete=musíte jít na praktickou zkoušku. Ta je dost vtipná. Přišlo mi, že i když nám o tom řikali asi 3x, tak stejně nikdo netušil, co vlastně po nás chtějí. Není to typická zkouška. Dělá se v den posledního praktika, ale časy jsou rozepsané po 1,5 h pro každou skupinu, takže někdo jde v 7 ráno a někdo v 9:30. Je na to 33 otázek, skládá se to z toho, co jsme dělali během roku na praktikách, ale není tam všechno. Přijdete, vytáhnete si třeba funkční zkoušky ledvin nebo ekg nebo zrakovou ostrost. Jdete na stanoviště, kde jsou nějaký pomůcky k té dané věci. Něco se dělá praktiky, něco zase ne. Takže praktická zkouška zrovna u mě byla teoretická. Čtete ten oxymoron? U hemačky první člověk i bere krev, pokud se vytáhne nějaká blbost jako počítání leukocytů. Protože to určitě budete dělat v praxi denně. Jo. Jsou tam věci, který se už nedělají nebo se prostě nedělají. :D Z té zkoušky dostanete známku, ale ta nic moc neznamená. Dokonce to nemusíte ani udělat a při hodnocení u teoretické zkoušky na to snad ani nikdo nepřihlížel. Zkoušet vás může každý vyučující, aglutinují se tam.

Samotná zkouška je trochu los. Pokud teda neumíte všechno naprosto dokonale a neměli jste na to měsíc času. Já jsem si prošel otázky všechny. Jak jsem psal, o učení bude ještě samostatný článek. Mrzelo by mě, kdybych si vytáhnul něco, o čem nic nevím, a kvůli tomu šel domů, navíc tak vyhodil všechen ten čas, který jsem tomu věnoval. Na zkoušce si taháte 4, slovy čtyři! otázky. První je z kombinace hematologie, imunologie, dýchačák, druhá z kardia ledvin, třetí z GIT, metabolismu a endokrina a poslední je obecná neurofyziologie+myologie+cns+smysly+letecká fyziologie. Co jsem slyšel, tak ta letecká se moc neřeší. Moje otázky byly dost fajn. Ale vězte, že se Vás stejně budou ptát i na věci s tím nesouvisející. Zkouška je od 7 a nejdřív se píše test - 40 otázek a zase abcd. Času je až moc a test se mi zdál jednodušší než normálně. Na ústní pak můžete být 20 minut nebo 1,5 hodiny. :-) Jen se mi moc nelíbí, že zkoušející je jednou velmi milý a druhý den na někoho fakt vyloženě nasraný. Statisticky to vypadá, že vyhodí snad i každého čtvrtého. Termíny jsou ale společné pro české všeoby a zubaře i zahraniční studenty.

Fyziologie je zajímavá a důležitá. Pojetí toho ústavu na mě ale moc nezapůsobilo.