Propedeutika vnitřního lékařství

Kupte si do třeťáku fonendoskop. Nikdo nám to neřekl, ale už na první praktikum ho máme mít. Přijďte tam v bílém oblečení, to už byste měli mít od praxe, šatna je v EC. Seminární místnost ve 3. patře v budově interních oborů, jsou na tom patře nástěnky. Výuka probíhá v nemocnici na klinikách s pacienty.

Tohle třeba mohlo studijní říct místo toho, že si mám v nemocnici prát prádlo. :-)

Vaše skupina se rozdělí na praktika do malých podskupinek (5-6 lidí) a v nich pak absolvuje výuku. Skupinky si tvoří sami studenti. :-) Kromě standardních praktik je tam i 2x praktikum se simulátorem - srdce a plíce. To je moc fajn, jelikož se tam dá nastavit určitý typ zvuku nebo rovnou nemoci a vy si tak můžete fonendoskopem poslechnout figurínu s danou nemocí a třeba to porovnat s něčím, co zní podobně. Za tohle patří určitě velké díky!

Cílem předmětu je naučit nás fyzikálně vyšetřovat a odebrat anamnézu. Ne všechny skupiny se to naučí stejně. Některé dělají jen anamnézu, některé jen vyšetřování, někde se dělá oboje, někde se dělá úplně něco jinýho. Je potřeba trochu vlastní iniciativy, jinak taky můžete celou dobu stát v koutě a nic se nenaučíte. Propedeutika nemá společný začátek pro celou skupinu. Každá skupinka se v 8 hodin dostaví za svým vyučujícím-doktorem a s ním pak chodí za pacienty. Od nich odebírá anamnézu, pak si pacienta vyšetří a nějak to spolu formulujete. My jsme viděli i dost zákroků. Když se zeptáte, tak vám vyučující určitě ukáže i nějaké zákroky.

Je to první kontakt s nemocničním prostředím z pozice "lékaře". Musím říct, že to bavilo asi každýho, koho znám. Zápočet se dostává za účast.

Předmět je zakončený zkouškou, která se skládá z testu a ústní části. Pro test je potřeba projet otázky z knihy a na ústní část umět vyšetřovat a správně to demonstrovat. Samozřejmě pak ovládat teorii. Myslel jsem si, že je dost nemožný nás naučit vyšetřit za půl roku času a myslím si to doteď. Je to pouze úvod. Nemůžete počítat s tím, že budete umět všechno. Na ústní části dostane každý od zkoušejícícho přiděleného interního pacienta, tomu odebere anamnézu a vyšetří ho. Na zkoušce dostanete formulář, kam to zapisujete. Nezapomeňte na takový věci jako teplota, tlak... A údaje si nějak strukturujte, většina zkoušejících se na to jen zběžně podívá, pak se ptá a chce něco vidět. Málokdo si to po vás prochází, takže je určitě dobře tomu dát nějaký formát.

Anamnéza je v podstatě soubor informací, který se snaží zdravotník od pacienta zjistit. Řeknou mu něco o minulosti, osobním životě, sociálním zázemí, prodělaných nemocech atp. U zápisu se pak používají zkratky, aby člověk nemusel vše psát. OA je osobní anamnéza (prodělané nemoci), RA je rodinná anamnéza (stav a nemoci rodinných příslušníků), FA je farmakologická (léky, ptát se aspoň 4x, protože většinou starší lidi vůbec netuší :-)), abusus je kouření, alkohol, drogy, AA je alergická anamnéza (jídlo, pyl, prach, kontrastní látka (!)...), PA je pracovní anamnéza a SA je sociální anamnéza (zázemí, bydlení atp.). Do těhle kolonek si můžete zapsat nejdůležitější informace, ze kterých se pak dá skládat další dílek. Nutno určitě podotknout, že se s pacientem mluví mile, srozumitelně a člověk by se neměl jen primárně zaměřovat na vyplnění kolonek, ale vnímat i to, jakým způsobem pacient mluví, jestli mu není něco nepříjemné nebo tak podobně. Zkuste si představit někoho z rodiny nebo sebe na místě pacienta a pak se taky podle toho chovat. :-)

Během praktik se toho člověk spoustu dozví a konečně si přijde, že opravdu nejspíš bude na medicíně. Konečně. :D