Mám letos premiéru v tom, že mám splněno na konci června. Ještě tam je praxe, ale to už je takový detail. Na to volno se fakt těším!
_____
Jak můžete vidět, byl jsem vcelku šťastný druhák, když jsem rozepsal první větu. :D Chci se trochu omluvit za nevydávání článků, mám jich rozepsaných dost, titulky jsou např: jak se učit ve druháku, prázdninová praxe a další. :)
Směrem do třeťáku vlastně znamená ukončení druháku. Celý ten ročník byl mnohem víc fajn než prvák, na ten ale vlastně už taky vzpomínám v dobrym, protože si ho zas tak nepamatuju. :D Je docela vtipný, že máe předmět fyziologii, ale zkouška z ní začíná v 7 hodin ráno, přičemž se tam učíte, že člověk je psychicky nejvýkonnější okolo desáté hodiny dopolední. Stejně tak třeba zápis předmětů od 0:00 - podmínky na LF nejsou zrovna 2x fyziologické. :-)
Upřímně nevěřím moc tomu, že si zapisuju do indexu předměty jako Vnitřní lékařství I, Základy chirurgie nebo Farmakologie I. Vždyť to mají přeci ti medici v těch vysokejch ročníkách a to já nejsem! :D Přijde mi, že strašně stárnu, jsem to fakt já ve třeťáku? Asi jo.
Uběhlo pár prvních týdnů a já můžu říct upřímně, že to je zatím to nejlepší, co jsem tu na škole zažil. Po těch 2 letech se konečně dostáváte k pacientům, komunikujete s nima, nějak se je snažíte vyšetřit, učíte se dost nových super věcí - to je interní propedeutika. I když vám to nikdo neřekne, kupte si prosím fonendoskop a na 1. praktikum ho mějte s sebou, přijďte v bílém oblečení a přezuti, převlíká se v EC. Nikdo se neobtěžoval nás informovat. :D Patologie a patfyz znějí taky vcelku zajímavě, mikra a řešení kazuistik na praktikách jsou určitě lepší než minulý semestr. :D Posledním povinným předmětem ve třeťáku je angličtina, což je něco jako první pomoc v prváku nebo psychologie ve druháku. :-)
Vypadá to, že moje studium konečně nabírá směr, který jsem si vybral podáním přihlášky na LF a můžu vám všem říct, že ty 2 roky za to určitě stály! A to jsem teprve ve 3. týdnu tohohle semestru. :D Je možný, že jsem teď vcelku hodně nadšenej z novejch věcí a časem se mi to omrzí, ale zatím to vypadá strašně skvěle. :-)
Na fakultě máme už jen patfyz, zbytek v nemocnici, angličtina je v knihovně, nějak skrytě a plíživě se změnily místa naší výuky a já si to ani neuvědomil. Fakt se asi stala nějaká změna, i když sami víte, že se nijak jinak nevnímáte (jako třeba po dosažení plnoletosti, po maturitě, po přijímačkách atd.), tak navenek jste se fakt posunuli dál! :)
Takže pokud to teď čte někdo, koho to nebaví nebo kdo by chtěl ukončit studium, věřte mi, že se vyplatí vydržet a okusit trochu z tý medicíny na začátku třeťáku. Můžete jít na interní propedeutiku se strachem, že vás to třeba nebude vůbec bavit, ale myslim si, že odejdete nadšení! :-)
Taky je moc super, jak se klinici-učitelé chovají jinak. Nikdo neřeší 30 kanálků v temporálce a ani žádný takový detaily a fyziologický vzorečky - máte základ a ten využíváte. Celý je to takový víc v pohodě a člověk má čas na žití. :-)
úterý 17. října 2017
pondělí 14. srpna 2017
Volitelné předměty 2. ročníku
Dnes přináším krátký přehled o volitelných předmětech ze druháku.V jaký den se předměty vyučují, je možné zjistit ze studijních plánu pro daný ak. rok.
Ošetřovatelská péče u hromadných neštěstí a katastrof (teď už I a II) Tohle dřív byly 2 kredity dost zadarmo, stačilo přijít 3x v pátek na seminář v jednom semestru. Je to předmět určený primárně pro sestry na dálkovém studiu, ale místa pro zapsání bylo víc než dost. Od příštího roku (17/18) ale existují I a II, změnil se navíc garant předmětu. Ten I je za 2 kredity, II je za 1. Požadavky se ale změnily a tak mírné nejsou. Jinak obsah byl zajímavý, ale většina lidí odešla co nejdřív. To mi přišlo dost blbý, když dostanu 2 kredity za to, že tam přijdu, tak tam aspoň zůstanu a neodejdu uprostřed výkladu jako polovina posluchárny. Můžete si tam totiž dělat, co chcete - koukat na film, učit se nebo třeba poslouchat přednášejícího. |
Vybrané kapitoly z topografické anatomie
|
Tělesná výchova
|
Musím říct, že tenhle předmět byl takovou krásnou vzpomínkou na prvák. Vidíte zase doc. Slížovou, ta už mluví tak, že se jen zeptá, jestli si tu věc z prváku pamatujeme, což je u ní do té doby naprosto nepředstavitelná věta. :D Zároveň tam přednášel i dr. Krs, kterého jsme měli loni na pitvy a byl taky moc fajn. Asi nejvíc sentimentu ze všech předmětů. Do Velké posluchárny nejdřív příjde jeden člověk z anatomie a druhou část má nějaký klinik. Pár hodin je dost zajímavých, u ortopedie jsem snad usnul.
+ vše z prváku, co nemáte splněno - psychologie medika, dějiny lékařství, seminář z biofyziky a 2 předměty z chemie v letňáku (jeden velmi krátký za 1 kredit, jeden delší za 2 kredity), taky existuje
Základní letní sportovní kurz a Základní zimní sportovní kurz - obojí je za 1 kredit.
|
A jak to vypadá s volitelnýma předmětama ve třeťáku? No, mohlo by to být lepší. O dost lepší. Zvlášť když si představíte, že na jiných fakultách jsou volitelné předměty klidně za 6 kreditů. :-) Pokud to ale stihnete do zápisu a najdete si vhodný předmět z jiné fakulty, tak si ho můžete přes SIS zapsat taky.
neděle 30. července 2017
Učení se přes léto
Tenhle článek vydávám o rok později, než jsem plánoval. Rozepsal jsem ho v době, kdy jsem věděl, že nestihnu udělat histologii v prváku do konce června.
Tak prvně:
Nebuďte smutní!
Já vím, že ten pohled na ostatní, kteří mají navíc často ještě strašně velkou tendenci se se vším chlubit na 10 sociálních sítích, není uplně skvělý, když vám něco chybí. To, že se vám něco nepovedlo na první pokus, není nic hrozného. Stalo se to už tolika lidem. A stane se to i tolika dalším. Nemusí vám sednout otázka, zkoušející, můžete být nervózní, nejste extra naučení nebo máte nějaké osobní trable. A i to je v pohodě. Však proto máte 3 pokusy, takže hlavu vzhůru!
Nebuďte vyplašení!
Zvlášť v případě, že je to první věc, která se vám nepovedla. Naopak zkuste pojmenovat tu příčinu trochu objektivně s malým odstupem času, poučte se a nedejte se. Jestli tu školu studovat chcete, tak to zvládnete.
Nebudu mít volno!
Stop. Volno mít budete. Stačí si ho udělat. Jestliže je konec června a vám něco chybí, tak termín bude nejspíš vypsaný na konci srpna nebo v září. Do té doby je času dost. Navíc jste se to už jednou učili, takže to půjde rychleji a znalosti se vám budou prohlubovat, pochopíte zase něco navíc, co ostatní už číst nebudou. Volno si můžete dopřát třeba na týden, dva, tři. Podle toho, kdy se zapíšete na opravu. Sami pak budete mít nutkání začíst něco číst. :D
Ale ostatní to mají!
No a? Jde přece o vás! :) Navíc termíny jsou normálně vypsané i v září. Neúspěch k téhle škole patří úplně stejně jako úspěch. Vážně. Hlavu vám nikdo neutrhne. Takže hlavně klid, svět se nepřestane točit, letadla nezačnou padat, Jolanda neztratí svůj dar. Navíc vězte, že existuje určité procento lidí, které něco opakuje každý rok. Je důležité si uvědomit, že semestr končí až v září. Nejsme na střední škole, na splnění požadavků máte čas až do konce září. A proto ho můžete s klidem využít.
Jedinou nepříjemností může být zápis volitelných předmětů. Ale to už jste fakt detailisti. Od 1. 7. se otevírá zápis pro ty, kteří mají všechno hotové. Tohle ale není záležitost, kvůli které byste se měli hroutit. Já dělal poslední zkoušku loni 31. 8. a vyšlo na mě místo všude, kam jsem chtěl.
pondělí 17. července 2017
Jak financovat studium? Dá se při medicíně pracovat?
Dá se pracovat při medicíně? Dá. Znám mediky, kteří to ale považují za sprosté slovo.
Patří finanční stránka k tématům medicíny? Patří.
Na studium bychom měli začít pohlížet trochu více reálně a méně sluníčkově. Není to jen o tom, že se hezky učíme na zkoušky. Musíme někde bydlet, nějak fungovat a to něco stojí. Studium navíc není zdarma - to je jen taková představa. V ČR ale máme to štěstí, že ten pokus zdarma máme. :-)
Nebudu odhalovat veškeré svoje triky, které mám v rukávu, ale jedno je jisté. Jde to. Minimálně v prváku a druháku - to jsou zatím moje zkušenosti. Chce to jen získat přehled o svých možnostech. A být ochotný tomu něco obětovat.
Během studia se setkáte s lidmi, kteří říkají, že se souběžně s medicínou prostě pracovat nedá. Někteří se tomu dokonce smějí. :D Hodně učení. Je to všechno moc náročný. A taky ještě jste moc unavení, blablabla. V prváku to opravdu těžší je, ale i tam se to dá zvládnout. Já sám znám dalších několik mediků, momentálně si vzpomenu na 5, kteří nějak pracují nebo mají dlouhodobou brigádu při škole a stíhají to, většinou bez problému. Prvním krokem je tedy překonat imaginární bariéru ,,já jsem medik - nemám čas/energii" a pustit se do toho.
Zkuste si načrtnout na papír poctivě a upřímně, co uděláte za 1 všední den. Navíc tu pak máte víkendy - nemusíte jen odpočívat, bavit se nebo se učit. Takový ten opravdový svět není. :-) Určitě si najdete hodinu, dvě, během kterých se koukáte na seriál, jste někde venku, jdete pít nebo děláte něco jiného. Započítal bych do toho i sportování, protože se práci musí prostě něco obětovat. Je pak jen na vás, jestli dáte přednost tomu, že budete sami chtít mít svoje peníze, nebo zvolíte pohodlnější způsob a zůstanete v komfortu rodičů nebo někoho jiného. Jsem ale dospělý, a pokud si tohle uvědomím, tak to s nějakou, byť krátkodobou brigádou, zvládnu. Nemusíte vydělávat zrovna tisíce, i pár stovek se hodí. Když teda občas minimálně vyměníte nějaký svůj koníček nebo pití za jiné aktivity, vydělávat možné je.
Asi je fajn si taky říct, že přijdete o většinu přednášek. Já na ně stejně nechodím, takže mi to ani nevadí. Podívejte se pak do rozvrhu a sečtěte si počet hodin praktik, není to tak strašné. Večery budete mít většinou volno, učení je samozřejmě třeba, ale i to se dá někde kombinovat. Celkově s učením můžete mít mírný problém, ale:
- vše se prostě nenaučí nikdo.
- dostatek na testy během roku jste schopní se naučit.
- stejně to vše pochopíte až při učení se na zkoušku (nebo třeba nikdy).
- máte tři pokusy.
- ak. rok nekončí v červnu, ale v září!
Můžete si tedy dovolit nějaký předmět trochu zanedbávat, určit si priority a věnovat se třeba něčemu méně. Není to žádná ostuda, naopak. Pokud se naučíte některé věci trochu upozadit a stanovíte si svoje priority, tak se vám to bude ještě v budoucnu dost hodit!
Jaké jsou tedy možnosti?
Něco krátkodobého.
Můžete začít odpovídat na nabídky, které jsou nárazové. Jedná se například o noční inventury v supermarketech, dotazníková šetření (jo, fakt vám za to zaplatí) nebo když potřebuje někdo něco někam pomoct odnést a různé takové příležitosti. Hledejte na facebookových skupinách svého studijního města a určitě najdete takové jednorázové příležitosti. Týká se to i výpomocí při festivalech, dnech něčeho a takových akcích. Stačí jen hledat nabídky, které jsou placené. Máte internet a vlastní hlavu - používejte je!
Něco dlouhodobého.
- S tím mám zkušenosti já. Tady je potřeba už něco trochu umět. Zamyslete se, co vám jde, v čem jste dobří, čemu jste se hodně věnovali před medicínou. Baví vás jazyky? Můžete zkusit doučovat. Umíte hrát na hudební nástroj nebo programovat? Můžete zase někoho doučovat. Rozumné ceny za 1 hodinu se pohybují od 200 Kč do vaší kapsy. Tady ale pozor, musíte to OPRAVDU umět. A chce to taky trochu učitelského citu. :-) Několikrát do týdne pak můžete svoje znalosti sdílet s někým, kdo vám za to zaplatí. V opačném případě si toho člověka poštvete proti sobě, uděláte si špatné jméno a s učením asi bude konec.
- Znám také lidi, kteří v létě vyjíždějí do zahraničí na dost dobře placené brigády. Ať už dělají plavčíky, au-pair, sbírají papriky, jahody nebo borůvky, tak si většinou vydělají dost peněz, minimálně 20 tisíc za měsíc. Pokud tam strávíte 2 měsíce a budete bydlet na kolejích, kde se platí cca 2600 Kč měsíčně, tak když si jednu výplatu ušetříte, už máte zaplacené bydlení na téměř celý akademický rok. Těch zmíněných 20 tisíc je opravdu minimální částka, takže se dá vydělát hodně! Trochu tomu nepřeje momentálně posilující koruna, ale i tak je to zajímavá možnost.
- Další dlouhodobější možnosti jsou v různých podnicích po městě - kavárny, recepce, bistra, restaurace, knihovny, bary, kina, administrativní věci. Tady všude se dá zkusit zeptat a něco si domluvit. Nemusí to být 20 hodin týdně. A běhěm některých se můžete i učit. :-)
- Já osobně jsem během roku učil a věnuji se i dalším věcem, které jsou možné. Dost píšu, v češtině i ostatních jazycích. Pokud to umíte, tak je po tom docela poptávka. :-) Existuje spousta nabídek práce, které můžete dělat z domova. Stačí něco umět, umět to prodat, taky umět hledat a mít štěstí. Zkuste třeba startupjobs. Hlavně pokud umíte s grafikou nebo programovat.
Rád bych tímto článkem povzbudil ty, kteří třeba o studiu medicíny uvažují, ale obávají se nákladů. Prvně vám pomůže sama škola. Každý bez jakýchkoli podmínek si může zažádat o ubytovací stipendium. Pokud nemáte trvalé bydliště v okresu Hradce Králové, tak to dělalo nyní každý měsíc 690 Kč, které se vyplácí jednou za 3 měsíce. Žádá se tuším do listopadu toho ak. roku přes webapps cuni. Přijde to před Vánoci, na konci března, června a jednou 690 za září. Červenec a srpen se nepočítají. Dalším příjmem může být přídavek na dítě, momentálně 700 Kč, se kterým můžete požádat i o sociální stipendium UK. Pro někoho ta představa může být nehezká, ale škola sama opravdu chce mít dobré studenty a ráda jim pomůže, pokud takovou pomoc potřebují. Sociální stipendia pak dosahují několik tisíc a vyplácí se společně s ubytovacími. Když si k tomu přidáte třeba i jen malou podporu rodiny a nějaký přivýdělek, tak se to studium zvládnout dá. Neházejte proto prosím flintu do žita jen kvůli financím.
Výdaje se dají smrsknout na cca 2500 za ubytování, 3500 na zbytek (jídlo a někdy zábava). Okolo poloviny by vám mohla zaplatit už stipendia a přídavky. :-) Jezdit MHD v Hradci je uplně zbytečné, všude jste za chvíli pěšky a ještě rychleji na kole.
Dalším způsobem, i když o něm moc nevím, je možnost individuálního studijního plánu. Rozvrh se dá nacpat do 2 - 3 dnů a zbytek byste mohli teoreticky pracovat, pokud by to bylo nutné. O tom se více dozvíte na studijním nebo u doc. Stoklasové.
V ,,nejhorším" a nejpohodlnějším existují i studentské půjčky s možností odložení splátek a rozložení spatné doby. Nabízí je třeba KB, ČSOB nebo Česká spořitelna. To jsem já třeba v aktivní paměti neměl, i když jsem o tom slyšel. Jako doktoři to pak splatíte a máte vyhráno. :) Částky na půjčky jdou klidně do půl milionu.
Tento článek si nekladl za cíl najít každému uchazeči brigádu při studiu. Mým cílem bylo ukázat pár směrů, kterými se lze vydat. Je to o možnostech a o obzorech. Žijeme v době internetu, proto by nemělo být těžké něco si najít jak na webu, tak se třeba zeptat právě ve vedlejším bistru. Stačí jen chtít, nebát se, zkusit to a mít štěstí. Vyjít to nemusí hned, ale získané zkušenosti se budou hodit. Zvládnout se to dá. To mi věřte.
Patří finanční stránka k tématům medicíny? Patří.
Na studium bychom měli začít pohlížet trochu více reálně a méně sluníčkově. Není to jen o tom, že se hezky učíme na zkoušky. Musíme někde bydlet, nějak fungovat a to něco stojí. Studium navíc není zdarma - to je jen taková představa. V ČR ale máme to štěstí, že ten pokus zdarma máme. :-)
Nebudu odhalovat veškeré svoje triky, které mám v rukávu, ale jedno je jisté. Jde to. Minimálně v prváku a druháku - to jsou zatím moje zkušenosti. Chce to jen získat přehled o svých možnostech. A být ochotný tomu něco obětovat.
Během studia se setkáte s lidmi, kteří říkají, že se souběžně s medicínou prostě pracovat nedá. Někteří se tomu dokonce smějí. :D Hodně učení. Je to všechno moc náročný. A taky ještě jste moc unavení, blablabla. V prváku to opravdu těžší je, ale i tam se to dá zvládnout. Já sám znám dalších několik mediků, momentálně si vzpomenu na 5, kteří nějak pracují nebo mají dlouhodobou brigádu při škole a stíhají to, většinou bez problému. Prvním krokem je tedy překonat imaginární bariéru ,,já jsem medik - nemám čas/energii" a pustit se do toho.
Zkuste si načrtnout na papír poctivě a upřímně, co uděláte za 1 všední den. Navíc tu pak máte víkendy - nemusíte jen odpočívat, bavit se nebo se učit. Takový ten opravdový svět není. :-) Určitě si najdete hodinu, dvě, během kterých se koukáte na seriál, jste někde venku, jdete pít nebo děláte něco jiného. Započítal bych do toho i sportování, protože se práci musí prostě něco obětovat. Je pak jen na vás, jestli dáte přednost tomu, že budete sami chtít mít svoje peníze, nebo zvolíte pohodlnější způsob a zůstanete v komfortu rodičů nebo někoho jiného. Jsem ale dospělý, a pokud si tohle uvědomím, tak to s nějakou, byť krátkodobou brigádou, zvládnu. Nemusíte vydělávat zrovna tisíce, i pár stovek se hodí. Když teda občas minimálně vyměníte nějaký svůj koníček nebo pití za jiné aktivity, vydělávat možné je.
Asi je fajn si taky říct, že přijdete o většinu přednášek. Já na ně stejně nechodím, takže mi to ani nevadí. Podívejte se pak do rozvrhu a sečtěte si počet hodin praktik, není to tak strašné. Večery budete mít většinou volno, učení je samozřejmě třeba, ale i to se dá někde kombinovat. Celkově s učením můžete mít mírný problém, ale:
- vše se prostě nenaučí nikdo.
- dostatek na testy během roku jste schopní se naučit.
- stejně to vše pochopíte až při učení se na zkoušku (nebo třeba nikdy).
- máte tři pokusy.
- ak. rok nekončí v červnu, ale v září!
Můžete si tedy dovolit nějaký předmět trochu zanedbávat, určit si priority a věnovat se třeba něčemu méně. Není to žádná ostuda, naopak. Pokud se naučíte některé věci trochu upozadit a stanovíte si svoje priority, tak se vám to bude ještě v budoucnu dost hodit!
Jaké jsou tedy možnosti?
Něco krátkodobého.
Můžete začít odpovídat na nabídky, které jsou nárazové. Jedná se například o noční inventury v supermarketech, dotazníková šetření (jo, fakt vám za to zaplatí) nebo když potřebuje někdo něco někam pomoct odnést a různé takové příležitosti. Hledejte na facebookových skupinách svého studijního města a určitě najdete takové jednorázové příležitosti. Týká se to i výpomocí při festivalech, dnech něčeho a takových akcích. Stačí jen hledat nabídky, které jsou placené. Máte internet a vlastní hlavu - používejte je!
Něco dlouhodobého.
- S tím mám zkušenosti já. Tady je potřeba už něco trochu umět. Zamyslete se, co vám jde, v čem jste dobří, čemu jste se hodně věnovali před medicínou. Baví vás jazyky? Můžete zkusit doučovat. Umíte hrát na hudební nástroj nebo programovat? Můžete zase někoho doučovat. Rozumné ceny za 1 hodinu se pohybují od 200 Kč do vaší kapsy. Tady ale pozor, musíte to OPRAVDU umět. A chce to taky trochu učitelského citu. :-) Několikrát do týdne pak můžete svoje znalosti sdílet s někým, kdo vám za to zaplatí. V opačném případě si toho člověka poštvete proti sobě, uděláte si špatné jméno a s učením asi bude konec.
- Znám také lidi, kteří v létě vyjíždějí do zahraničí na dost dobře placené brigády. Ať už dělají plavčíky, au-pair, sbírají papriky, jahody nebo borůvky, tak si většinou vydělají dost peněz, minimálně 20 tisíc za měsíc. Pokud tam strávíte 2 měsíce a budete bydlet na kolejích, kde se platí cca 2600 Kč měsíčně, tak když si jednu výplatu ušetříte, už máte zaplacené bydlení na téměř celý akademický rok. Těch zmíněných 20 tisíc je opravdu minimální částka, takže se dá vydělát hodně! Trochu tomu nepřeje momentálně posilující koruna, ale i tak je to zajímavá možnost.
- Další dlouhodobější možnosti jsou v různých podnicích po městě - kavárny, recepce, bistra, restaurace, knihovny, bary, kina, administrativní věci. Tady všude se dá zkusit zeptat a něco si domluvit. Nemusí to být 20 hodin týdně. A běhěm některých se můžete i učit. :-)
- Já osobně jsem během roku učil a věnuji se i dalším věcem, které jsou možné. Dost píšu, v češtině i ostatních jazycích. Pokud to umíte, tak je po tom docela poptávka. :-) Existuje spousta nabídek práce, které můžete dělat z domova. Stačí něco umět, umět to prodat, taky umět hledat a mít štěstí. Zkuste třeba startupjobs. Hlavně pokud umíte s grafikou nebo programovat.
Rád bych tímto článkem povzbudil ty, kteří třeba o studiu medicíny uvažují, ale obávají se nákladů. Prvně vám pomůže sama škola. Každý bez jakýchkoli podmínek si může zažádat o ubytovací stipendium. Pokud nemáte trvalé bydliště v okresu Hradce Králové, tak to dělalo nyní každý měsíc 690 Kč, které se vyplácí jednou za 3 měsíce. Žádá se tuším do listopadu toho ak. roku přes webapps cuni. Přijde to před Vánoci, na konci března, června a jednou 690 za září. Červenec a srpen se nepočítají. Dalším příjmem může být přídavek na dítě, momentálně 700 Kč, se kterým můžete požádat i o sociální stipendium UK. Pro někoho ta představa může být nehezká, ale škola sama opravdu chce mít dobré studenty a ráda jim pomůže, pokud takovou pomoc potřebují. Sociální stipendia pak dosahují několik tisíc a vyplácí se společně s ubytovacími. Když si k tomu přidáte třeba i jen malou podporu rodiny a nějaký přivýdělek, tak se to studium zvládnout dá. Neházejte proto prosím flintu do žita jen kvůli financím.
Výdaje se dají smrsknout na cca 2500 za ubytování, 3500 na zbytek (jídlo a někdy zábava). Okolo poloviny by vám mohla zaplatit už stipendia a přídavky. :-) Jezdit MHD v Hradci je uplně zbytečné, všude jste za chvíli pěšky a ještě rychleji na kole.
Dalším způsobem, i když o něm moc nevím, je možnost individuálního studijního plánu. Rozvrh se dá nacpat do 2 - 3 dnů a zbytek byste mohli teoreticky pracovat, pokud by to bylo nutné. O tom se více dozvíte na studijním nebo u doc. Stoklasové.
V ,,nejhorším" a nejpohodlnějším existují i studentské půjčky s možností odložení splátek a rozložení spatné doby. Nabízí je třeba KB, ČSOB nebo Česká spořitelna. To jsem já třeba v aktivní paměti neměl, i když jsem o tom slyšel. Jako doktoři to pak splatíte a máte vyhráno. :) Částky na půjčky jdou klidně do půl milionu.
Tento článek si nekladl za cíl najít každému uchazeči brigádu při studiu. Mým cílem bylo ukázat pár směrů, kterými se lze vydat. Je to o možnostech a o obzorech. Žijeme v době internetu, proto by nemělo být těžké něco si najít jak na webu, tak se třeba zeptat právě ve vedlejším bistru. Stačí jen chtít, nebát se, zkusit to a mít štěstí. Vyjít to nemusí hned, ale získané zkušenosti se budou hodit. Zvládnout se to dá. To mi věřte.
sobota 1. července 2017
Fyziologie II
Tak, a je to. :-)
Fyziologie je předmět, který je dost zajímavý. Letos to učení stálo za to. Nenechte se ale zmýlit - mluvím jen obsahově, nikoli o ústavu.
Zkušenosti s tímhle ústavem jsou asi takovéto:
- přednášející profesor je schopný vás zjebat za to, že si vyfotíte slide jeho prezentace. Tak to mu asi nepůjde moc o to, aby to někoho naučil, ale spíš o to, aby si prohodil, co je potřeba umět, ale zároveň si něco dokázal?
- praktika až na hematologii a pár dalších věcí byly dost o ničem. Většina lidí se na ně přestala jakkoli připravovat, protože to bylo zbytečné. Když třeba nebylo EKG nebo spirometrie, dýchačák, kde jsme si to všichni mohli zkusit, ale něco, kde všechno vyřídili dva - tři lidi, a zbytek koukal, tak to je fakt o ničem. Neznám žádný jiný předmět, o kterém bych mohl říct, že mi vzal tolik času. Na praktika si občas nebojte vzít třeba noviny. :D
- neznám nikoho, kdo by udělal zkoušku, a řekl by, že by se na ten ústav rád ještě vrátil. Já jsem teda sakra rád, že tam už nemusím nikdy vejít. Ale je mi jasné, že jsou lidi, kteří to tam zbožňovali, i když nevím proč, já to nebyl.
- systém testů je divný. Máte abcd možnosti, musíte zakroužit všechno správné. Správně můžou být všechny čtyři nebo taky nic. Jenže problém je v tom, že se musíte trefit do toho, jak autor otázky myslel. Jestli se nemýlím, tak z nás plný počet bodů za celý rok měli tak 3 lidi jednou? Proč to říkám? Při odevzdávání toho testu jsem si vždycky říkal, že doufám, že se tam aspoň těch 10 bodů najde. Je to ale jednoduché, testy opraví paní laborantka podle klíče a není s tím práce. Jenže...
- zkoušející jsou kapitola pro sebe. Nechci, aby to vyznělo nějak negativně, jsou to informace zprostředkované. Zkouška se může nést v klidném duchu, ale taky v duchu úplně opačném. Zvlášť, pokud prokážete zásadní neznalost něčeho, o čem jste třeba nikdy vůbec ani neslyšeli. :D
- z čeho se mám učit? Na první přednášce řekla prof. Červinková, že Trojan ke zkoušce stačí teda asi jako jo. Chválila Ganonga, Guytona a mluvila i o atlasech. K učení se ještě dostanu, ale asi v samostatném článku, protože už tohle bude dlouhý.
Hádám, že po těhle slovech si budete řikat, že tam fakt nechcete. :D Nechci nijak odrazovat, jen zprostředkovávám svoje osobní pocity. Zní to možná apokalypticky, ale neberte cizí názory vždy za své. :)
Letní semestr tohoto předmětu se skládal obsahově z kardiovaskulárního (kvs), dýchacího (dýchačák) systému, endokrino(logie), git (trávicí systém a metabolismy), ledvin a smyslů. Ze smyslů se ale už nic nepsalo. Testy se napsat dají, ale jak jsem umínil, občas je dost problém pochopit, co po vás chtějí a co už ne. Opravné testy se napsat dají. Máte 2 opravné pokusy a 3. je komisionální zkoušení, kterému podle mě nedošlo u nikoho. Máte tedy celkem na každý test 4 pokusy a z pokusu vám stačí 10/20 bod. Jenže jak jsem psal, musíte označit vždy všechny správné odpovědi v otázce. Půlbody neexistují.
Na praktika jsme během roku měli všechny, kteří je vyučují. S doc. Kučerou byla sranda, dr. Ferenčíková umí věci strašně moc dobře vysvětlit, doc. Halka až moc často zaběhne někam uplně jinam, a dr. Rychtrmoc nedokáže odpovědět na otázku jednou větou. Nejlepší asi byla dr. Ferenčíková. Zdůrazní i věci, které se hodí ke zkoušce. Často se ptá, jestli všichni chápou, a je ochotná vám to vysvětlovat opravdu tak dlouho, dokud to nepochopíte. :-)
Pro zápočet musíte klasicky napsat testy a mít docházku. A užijte si paní laborantku Moniku. Sice vás bude jebat za to, že sedíte, nebo stojíte, nebo že nic neděláte, nebo že něco děláte, ale nakonec je to dost velký element legrace a mezi vyššími ročníky je dost známá. TÁKŽE - SE STOPKAMA SE DĚLÁ TAKHLE, DEJ TO SEM. AHA, TAKHLE NE. KOUKEJTE!!! TICHO!!! Íííahahááá, chudáci koně. :D
Když máte hotový zápočet, tak můžete=musíte jít na praktickou zkoušku. Ta je dost vtipná. Přišlo mi, že i když nám o tom řikali asi 3x, tak stejně nikdo netušil, co vlastně po nás chtějí. Není to typická zkouška. Dělá se v den posledního praktika, ale časy jsou rozepsané po 1,5 h pro každou skupinu, takže někdo jde v 7 ráno a někdo v 9:30. Je na to 33 otázek, skládá se to z toho, co jsme dělali během roku na praktikách, ale není tam všechno. Přijdete, vytáhnete si třeba funkční zkoušky ledvin nebo ekg nebo zrakovou ostrost. Jdete na stanoviště, kde jsou nějaký pomůcky k té dané věci. Něco se dělá praktiky, něco zase ne. Takže praktická zkouška zrovna u mě byla teoretická. Čtete ten oxymoron? U hemačky první člověk i bere krev, pokud se vytáhne nějaká blbost jako počítání leukocytů. Protože to určitě budete dělat v praxi denně. Jo. Jsou tam věci, který se už nedělají nebo se prostě nedělají. :D Z té zkoušky dostanete známku, ale ta nic moc neznamená. Dokonce to nemusíte ani udělat a při hodnocení u teoretické zkoušky na to snad ani nikdo nepřihlížel. Zkoušet vás může každý vyučující, aglutinují se tam.
Samotná zkouška je trochu los. Pokud teda neumíte všechno naprosto dokonale a neměli jste na to měsíc času. Já jsem si prošel otázky všechny. Jak jsem psal, o učení bude ještě samostatný článek. Mrzelo by mě, kdybych si vytáhnul něco, o čem nic nevím, a kvůli tomu šel domů, navíc tak vyhodil všechen ten čas, který jsem tomu věnoval. Na zkoušce si taháte 4, slovy čtyři! otázky. První je z kombinace hematologie, imunologie, dýchačák, druhá z kardia ledvin, třetí z GIT, metabolismu a endokrina a poslední je obecná neurofyziologie+myologie+cns+smysly+letecká fyziologie. Co jsem slyšel, tak ta letecká se moc neřeší. Moje otázky byly dost fajn. Ale vězte, že se Vás stejně budou ptát i na věci s tím nesouvisející. Zkouška je od 7 a nejdřív se píše test - 40 otázek a zase abcd. Času je až moc a test se mi zdál jednodušší než normálně. Na ústní pak můžete být 20 minut nebo 1,5 hodiny. :-) Jen se mi moc nelíbí, že zkoušející je jednou velmi milý a druhý den na někoho fakt vyloženě nasraný. Statisticky to vypadá, že vyhodí snad i každého čtvrtého. Termíny jsou ale společné pro české všeoby a zubaře i zahraniční studenty.
Fyziologie je zajímavá a důležitá. Pojetí toho ústavu na mě ale moc nezapůsobilo.
Fyziologie je předmět, který je dost zajímavý. Letos to učení stálo za to. Nenechte se ale zmýlit - mluvím jen obsahově, nikoli o ústavu.
Zkušenosti s tímhle ústavem jsou asi takovéto:
- přednášející profesor je schopný vás zjebat za to, že si vyfotíte slide jeho prezentace. Tak to mu asi nepůjde moc o to, aby to někoho naučil, ale spíš o to, aby si prohodil, co je potřeba umět, ale zároveň si něco dokázal?
- praktika až na hematologii a pár dalších věcí byly dost o ničem. Většina lidí se na ně přestala jakkoli připravovat, protože to bylo zbytečné. Když třeba nebylo EKG nebo spirometrie, dýchačák, kde jsme si to všichni mohli zkusit, ale něco, kde všechno vyřídili dva - tři lidi, a zbytek koukal, tak to je fakt o ničem. Neznám žádný jiný předmět, o kterém bych mohl říct, že mi vzal tolik času. Na praktika si občas nebojte vzít třeba noviny. :D
- neznám nikoho, kdo by udělal zkoušku, a řekl by, že by se na ten ústav rád ještě vrátil. Já jsem teda sakra rád, že tam už nemusím nikdy vejít. Ale je mi jasné, že jsou lidi, kteří to tam zbožňovali, i když nevím proč, já to nebyl.
- systém testů je divný. Máte abcd možnosti, musíte zakroužit všechno správné. Správně můžou být všechny čtyři nebo taky nic. Jenže problém je v tom, že se musíte trefit do toho, jak autor otázky myslel. Jestli se nemýlím, tak z nás plný počet bodů za celý rok měli tak 3 lidi jednou? Proč to říkám? Při odevzdávání toho testu jsem si vždycky říkal, že doufám, že se tam aspoň těch 10 bodů najde. Je to ale jednoduché, testy opraví paní laborantka podle klíče a není s tím práce. Jenže...
- zkoušející jsou kapitola pro sebe. Nechci, aby to vyznělo nějak negativně, jsou to informace zprostředkované. Zkouška se může nést v klidném duchu, ale taky v duchu úplně opačném. Zvlášť, pokud prokážete zásadní neznalost něčeho, o čem jste třeba nikdy vůbec ani neslyšeli. :D
- z čeho se mám učit? Na první přednášce řekla prof. Červinková, že Trojan ke zkoušce stačí teda asi jako jo. Chválila Ganonga, Guytona a mluvila i o atlasech. K učení se ještě dostanu, ale asi v samostatném článku, protože už tohle bude dlouhý.
Hádám, že po těhle slovech si budete řikat, že tam fakt nechcete. :D Nechci nijak odrazovat, jen zprostředkovávám svoje osobní pocity. Zní to možná apokalypticky, ale neberte cizí názory vždy za své. :)
Letní semestr tohoto předmětu se skládal obsahově z kardiovaskulárního (kvs), dýchacího (dýchačák) systému, endokrino(logie), git (trávicí systém a metabolismy), ledvin a smyslů. Ze smyslů se ale už nic nepsalo. Testy se napsat dají, ale jak jsem umínil, občas je dost problém pochopit, co po vás chtějí a co už ne. Opravné testy se napsat dají. Máte 2 opravné pokusy a 3. je komisionální zkoušení, kterému podle mě nedošlo u nikoho. Máte tedy celkem na každý test 4 pokusy a z pokusu vám stačí 10/20 bod. Jenže jak jsem psal, musíte označit vždy všechny správné odpovědi v otázce. Půlbody neexistují.
Na praktika jsme během roku měli všechny, kteří je vyučují. S doc. Kučerou byla sranda, dr. Ferenčíková umí věci strašně moc dobře vysvětlit, doc. Halka až moc často zaběhne někam uplně jinam, a dr. Rychtrmoc nedokáže odpovědět na otázku jednou větou. Nejlepší asi byla dr. Ferenčíková. Zdůrazní i věci, které se hodí ke zkoušce. Často se ptá, jestli všichni chápou, a je ochotná vám to vysvětlovat opravdu tak dlouho, dokud to nepochopíte. :-)
Pro zápočet musíte klasicky napsat testy a mít docházku. A užijte si paní laborantku Moniku. Sice vás bude jebat za to, že sedíte, nebo stojíte, nebo že nic neděláte, nebo že něco děláte, ale nakonec je to dost velký element legrace a mezi vyššími ročníky je dost známá. TÁKŽE - SE STOPKAMA SE DĚLÁ TAKHLE, DEJ TO SEM. AHA, TAKHLE NE. KOUKEJTE!!! TICHO!!! Íííahahááá, chudáci koně. :D
Když máte hotový zápočet, tak můžete=musíte jít na praktickou zkoušku. Ta je dost vtipná. Přišlo mi, že i když nám o tom řikali asi 3x, tak stejně nikdo netušil, co vlastně po nás chtějí. Není to typická zkouška. Dělá se v den posledního praktika, ale časy jsou rozepsané po 1,5 h pro každou skupinu, takže někdo jde v 7 ráno a někdo v 9:30. Je na to 33 otázek, skládá se to z toho, co jsme dělali během roku na praktikách, ale není tam všechno. Přijdete, vytáhnete si třeba funkční zkoušky ledvin nebo ekg nebo zrakovou ostrost. Jdete na stanoviště, kde jsou nějaký pomůcky k té dané věci. Něco se dělá praktiky, něco zase ne. Takže praktická zkouška zrovna u mě byla teoretická. Čtete ten oxymoron? U hemačky první člověk i bere krev, pokud se vytáhne nějaká blbost jako počítání leukocytů. Protože to určitě budete dělat v praxi denně. Jo. Jsou tam věci, který se už nedělají nebo se prostě nedělají. :D Z té zkoušky dostanete známku, ale ta nic moc neznamená. Dokonce to nemusíte ani udělat a při hodnocení u teoretické zkoušky na to snad ani nikdo nepřihlížel. Zkoušet vás může každý vyučující, aglutinují se tam.
Samotná zkouška je trochu los. Pokud teda neumíte všechno naprosto dokonale a neměli jste na to měsíc času. Já jsem si prošel otázky všechny. Jak jsem psal, o učení bude ještě samostatný článek. Mrzelo by mě, kdybych si vytáhnul něco, o čem nic nevím, a kvůli tomu šel domů, navíc tak vyhodil všechen ten čas, který jsem tomu věnoval. Na zkoušce si taháte 4, slovy čtyři! otázky. První je z kombinace hematologie, imunologie, dýchačák, druhá z kardia ledvin, třetí z GIT, metabolismu a endokrina a poslední je obecná neurofyziologie+myologie+cns+smysly+letecká fyziologie. Co jsem slyšel, tak ta letecká se moc neřeší. Moje otázky byly dost fajn. Ale vězte, že se Vás stejně budou ptát i na věci s tím nesouvisející. Zkouška je od 7 a nejdřív se píše test - 40 otázek a zase abcd. Času je až moc a test se mi zdál jednodušší než normálně. Na ústní pak můžete být 20 minut nebo 1,5 hodiny. :-) Jen se mi moc nelíbí, že zkoušející je jednou velmi milý a druhý den na někoho fakt vyloženě nasraný. Statisticky to vypadá, že vyhodí snad i každého čtvrtého. Termíny jsou ale společné pro české všeoby a zubaře i zahraniční studenty.
Fyziologie je zajímavá a důležitá. Pojetí toho ústavu na mě ale moc nezapůsobilo.
čtvrtek 15. června 2017
Biochemie II
Zdravím čtenáře po čtvrt roce, :-)
možná mám trochu zpoždění, ale dle toho můžete posoudit, jak mám tenhle semestr všechno na háku! :D
Kdo stihl prolustrovat můj článek ze zimáku, tak určitě dospěl k tomu, že chemie je nejhorší věc na světě. Teď s odstupem můžu říct, že tomu tak ani není. Letní semestr je docela sranda. Probírají se metabolismy tkání a tak různě věci, který fakt k něčemu jsou. Píšou se testy a minitesty. Záležitosti k testu se dají pochytit během semináře na úspěšný napsání. Psaly se 4 minitesty, museli jsme napsat aspoň 3 - systém +/-. Nepřipomíná vám to něco? :D Když člověk nějaký nenapsal, tak se pak na konci semestru opravovaly. Hodnocení dělá asi všeho jako v zimáku doc. Stoklasová. Budete taky přednášet prezentaci, buď na praktiku, nebo na semináři. Seznam dostane celá skupina a kdo první příjde, si první vybere téma (elektronicky myšleno). Když k tomuhle přičtete docházku, protokoly a průměr do 3 z testů, tak hádám, že máte zápočet. O absencích se dá s doc. domluvit. :-)
Na 1. praktiku si odeberete krev a během semestru z ní pak děláte různý testy. Možná to děláte metodama, který už se fakticky nepoužívají, ale třeba vidět elektroforézu svých plazmatických bílkovin je docela pecka. Během praktik se samozřejmě naučíte opět 100x pipetovat. Dělají se testy jako glukóza v krvi, různé lipidy (pedant by řekl lipoproteiny), minerály. Na konci se pak ještě vyšetřovala třeba žaludeční šťáva nějakého pacienta - vzorek byl už v laboratoři nebo moč na přítomnost krve, cukru, ketolátek (to se dozvíte, co je) a tak podobně. Můžete si otestovat i svoji moč s papírkem, nikoli 3 hodinama metod. :D Taky se během testování pomocí proužku asi nemůžete polít nějakým roztokem jako já. A to se vyplatí. Na praktiku nám jednou houkal i alarm, takže se vyply kahany. Poplach ale k ukončení praktika nevedl. :(
Musím říct, že se během roku změnilo moje nazírání. Chemie mě začala fakt bavit a fyziologie začala být divná a otravná. Několikrát na chemii uslyšíte, že fyziologie jen kopíruje znalosti chemie a dle mého k tomu přidá trochu fyziky, tabulek, hodnot, aby se mělo co učit zpaměti a to je asi tak vše.
Jsem docela rád, když vám při učení na zkoušku začnou ty věci dávat smysl. A u chemie je to natolik hezké, že vám začne dávat smysl, jak fungují věci v těle. Bylo to asi nejzajímavější, co jsem se kdy na týhle škole učil.
Nevím o nikom, kdo by měl nějak moc veliký problém se zápočtem. V den zkoušky se píše ráno od 7! test na kampusu v přednáškové místnosti. Je na něj 40 minut a je nutno ho napsat nějak lépe než na polovinu, alespoň z mých letošních informací. A to se říkalo, že stačí nějakých 33 nebo i míň. Ono taky přijde na zkoušejícího. Jsou zkoušející, kteří se na ten test ani nepodívají, někteří vám jako výchozí známku na ústní dají tu z testu. A pokud jste testu moc nedali a půjdete k prof. Řezáčové, tak je dost pravděpodobné, že se v tom bude rýpat. Po testu nicméně čekáte docela dlouhou dobu až klidně hodinu, až se opraví testy. Pak se začnou volat lidi ke zkoušejícím. Letos zkoušeli prof. Řezáčová, doc. Stoklasová a Cerman a dr. Tomšík. Systém ještě funguje tak, že si studenti sami vylosují skupinku ze svých vlastních řad k určitému zkoušejícímu. Říká se, že na chemii jsou fajn. Já si myslím, že to docela platí. Zkoušela mě prof. Řezáčová. Jde z ní občas trochu strach, ale je fakt v pohodě. :-) Zkoušení probíhalo pohodově, nabídnou vám tam klidně i něco k pití, je to i vcelku rychlé. Tomšík je prý tutovka, Cerman je takový hodný dědeček - je fakt boží! :D, o Stokládě ví každý své. Nějak jsem si nedokázal představit, že tenhle předmět udělám, ale nakonec to bylo docela fajn.
Na zkoušku jsem se učil asi 14 dní ale tak polovinu času během výuky. Říká se, že optimální doba jsou dva týdny, myslím si, že za 10 dní se to stihnout dá taky. Důležitý je umět principy. A taky asi enzymy, v chemii je všechno o enzymech.
Chtěl bych poradit lidem, kteří by v tom trochu plavali, aby si udělali systém. Metabolismus aminokyselin není tak strašná věc, když zjistíte, že glycin je dost jednoduchá aminokyselina, přechází v serin, tam se mění jen hydroxymethyl, v threoninu je zas navíc jen uhlík. Co z nich vznikne tak nějak odvodíte, pokud znáte složky citrátového cyklu. A pak je to už fakt jednoduchý! Doufám, že jsem to teď nepopletl, přece jen se mi ty informace vytrácí každý den. :D Radil bych taky kreslit a dělat si poznámky. Jak na seminářích, tak třeba i z těch knih.
Letos jsme měli poprvé jiné otázky, to samé bylo i na biologii. Jsou tři bloky, první je lékařská diagnostika, druhý metabolismy a třetí funkční biochemie. V podstatě to znamená, že na první blok se učíte z návodů na praktika a přidáte pár dalších věcí, druhý je kniha č. 1 a třetí je tak nějak aplikované vše na různé orgány a systémy. Je to i dost právě fyziologie, akorát mi přijde, že tady člověk pochopí podstatu té věci. Učit se dá z přednášek, jsou fakt dobrý. V podstatě tedy nijak nepotřebujete znalosti ze zimního semestru. Je fajn ale tušit, co je ten aldehyd, protože pak nějak tušíte, co to má za vlastnosti a že se to ve skutečnosti vyskytuje v tom těle a jsou to i normální věci.
Na závěr bych uvědl třeba příklad s tím, jak poznáte, co je s játrama. Jak jsem už psal, v chemii je všechno o enzymech. V hepatocytu jsou v různých částech buňky různé enzymy. Asi jedna ze tří znalostí z biologie, které by vám mohly utknout v hlavě, je to, že když se ta buňka poškodí, poškodí se její membrána, dojde k nekróze (tj. žádný váčky, prostě se to rozbije), tak se vyplaví enzymy do oběhu a ty se dají stanovovat. Takže typické enzymy pro játra jsou ALT a AST, jsou to enzymy metabolismu aminikyselin, protože játra mají asi 130 funkcí a mezi nimi tohle. Tak to si stanovíte. Když je toho hodně, tak bude problém. Zmiňovanou elektroforézou taky zjistíte, jestli se něco děje. Játra syntetizují plazmatické bílkoviny (albumin, alfa a beta globuliny). Když vám pak vyjede křivka, kde je míň albuminů = míň se systetizují, ale víc třeba proteinů akutní fáze (známý je CRP, ale je jich mnohem, mnohem víc), tak víte, že se něco děje. A můžete zkoumat dál. To je aspoň moje představa, hádám, že na interně nebo kde se toho dozvím víc. :D
Chemii zdar, biochemii obzvlášť! Protože ta evidentně k něčemu je. A je všude.
P. S.: Mám rozepsaných několik článků, ale dokončit je momentálně pro mě představuje utrpení. Mějte trpělivost a dočtete se víc. :)
A taky se třeba dozvíte něco víc k upírům u porfyrií...
možná mám trochu zpoždění, ale dle toho můžete posoudit, jak mám tenhle semestr všechno na háku! :D
Kdo stihl prolustrovat můj článek ze zimáku, tak určitě dospěl k tomu, že chemie je nejhorší věc na světě. Teď s odstupem můžu říct, že tomu tak ani není. Letní semestr je docela sranda. Probírají se metabolismy tkání a tak různě věci, který fakt k něčemu jsou. Píšou se testy a minitesty. Záležitosti k testu se dají pochytit během semináře na úspěšný napsání. Psaly se 4 minitesty, museli jsme napsat aspoň 3 - systém +/-. Nepřipomíná vám to něco? :D Když člověk nějaký nenapsal, tak se pak na konci semestru opravovaly. Hodnocení dělá asi všeho jako v zimáku doc. Stoklasová. Budete taky přednášet prezentaci, buď na praktiku, nebo na semináři. Seznam dostane celá skupina a kdo první příjde, si první vybere téma (elektronicky myšleno). Když k tomuhle přičtete docházku, protokoly a průměr do 3 z testů, tak hádám, že máte zápočet. O absencích se dá s doc. domluvit. :-)
Na 1. praktiku si odeberete krev a během semestru z ní pak děláte různý testy. Možná to děláte metodama, který už se fakticky nepoužívají, ale třeba vidět elektroforézu svých plazmatických bílkovin je docela pecka. Během praktik se samozřejmě naučíte opět 100x pipetovat. Dělají se testy jako glukóza v krvi, různé lipidy (pedant by řekl lipoproteiny), minerály. Na konci se pak ještě vyšetřovala třeba žaludeční šťáva nějakého pacienta - vzorek byl už v laboratoři nebo moč na přítomnost krve, cukru, ketolátek (to se dozvíte, co je) a tak podobně. Můžete si otestovat i svoji moč s papírkem, nikoli 3 hodinama metod. :D Taky se během testování pomocí proužku asi nemůžete polít nějakým roztokem jako já. A to se vyplatí. Na praktiku nám jednou houkal i alarm, takže se vyply kahany. Poplach ale k ukončení praktika nevedl. :(
Musím říct, že se během roku změnilo moje nazírání. Chemie mě začala fakt bavit a fyziologie začala být divná a otravná. Několikrát na chemii uslyšíte, že fyziologie jen kopíruje znalosti chemie a dle mého k tomu přidá trochu fyziky, tabulek, hodnot, aby se mělo co učit zpaměti a to je asi tak vše.
Jsem docela rád, když vám při učení na zkoušku začnou ty věci dávat smysl. A u chemie je to natolik hezké, že vám začne dávat smysl, jak fungují věci v těle. Bylo to asi nejzajímavější, co jsem se kdy na týhle škole učil.
Nevím o nikom, kdo by měl nějak moc veliký problém se zápočtem. V den zkoušky se píše ráno od 7! test na kampusu v přednáškové místnosti. Je na něj 40 minut a je nutno ho napsat nějak lépe než na polovinu, alespoň z mých letošních informací. A to se říkalo, že stačí nějakých 33 nebo i míň. Ono taky přijde na zkoušejícího. Jsou zkoušející, kteří se na ten test ani nepodívají, někteří vám jako výchozí známku na ústní dají tu z testu. A pokud jste testu moc nedali a půjdete k prof. Řezáčové, tak je dost pravděpodobné, že se v tom bude rýpat. Po testu nicméně čekáte docela dlouhou dobu až klidně hodinu, až se opraví testy. Pak se začnou volat lidi ke zkoušejícím. Letos zkoušeli prof. Řezáčová, doc. Stoklasová a Cerman a dr. Tomšík. Systém ještě funguje tak, že si studenti sami vylosují skupinku ze svých vlastních řad k určitému zkoušejícímu. Říká se, že na chemii jsou fajn. Já si myslím, že to docela platí. Zkoušela mě prof. Řezáčová. Jde z ní občas trochu strach, ale je fakt v pohodě. :-) Zkoušení probíhalo pohodově, nabídnou vám tam klidně i něco k pití, je to i vcelku rychlé. Tomšík je prý tutovka, Cerman je takový hodný dědeček - je fakt boží! :D, o Stokládě ví každý své. Nějak jsem si nedokázal představit, že tenhle předmět udělám, ale nakonec to bylo docela fajn.
Na zkoušku jsem se učil asi 14 dní ale tak polovinu času během výuky. Říká se, že optimální doba jsou dva týdny, myslím si, že za 10 dní se to stihnout dá taky. Důležitý je umět principy. A taky asi enzymy, v chemii je všechno o enzymech.
Chtěl bych poradit lidem, kteří by v tom trochu plavali, aby si udělali systém. Metabolismus aminokyselin není tak strašná věc, když zjistíte, že glycin je dost jednoduchá aminokyselina, přechází v serin, tam se mění jen hydroxymethyl, v threoninu je zas navíc jen uhlík. Co z nich vznikne tak nějak odvodíte, pokud znáte složky citrátového cyklu. A pak je to už fakt jednoduchý! Doufám, že jsem to teď nepopletl, přece jen se mi ty informace vytrácí každý den. :D Radil bych taky kreslit a dělat si poznámky. Jak na seminářích, tak třeba i z těch knih.
Letos jsme měli poprvé jiné otázky, to samé bylo i na biologii. Jsou tři bloky, první je lékařská diagnostika, druhý metabolismy a třetí funkční biochemie. V podstatě to znamená, že na první blok se učíte z návodů na praktika a přidáte pár dalších věcí, druhý je kniha č. 1 a třetí je tak nějak aplikované vše na různé orgány a systémy. Je to i dost právě fyziologie, akorát mi přijde, že tady člověk pochopí podstatu té věci. Učit se dá z přednášek, jsou fakt dobrý. V podstatě tedy nijak nepotřebujete znalosti ze zimního semestru. Je fajn ale tušit, co je ten aldehyd, protože pak nějak tušíte, co to má za vlastnosti a že se to ve skutečnosti vyskytuje v tom těle a jsou to i normální věci.
Na závěr bych uvědl třeba příklad s tím, jak poznáte, co je s játrama. Jak jsem už psal, v chemii je všechno o enzymech. V hepatocytu jsou v různých částech buňky různé enzymy. Asi jedna ze tří znalostí z biologie, které by vám mohly utknout v hlavě, je to, že když se ta buňka poškodí, poškodí se její membrána, dojde k nekróze (tj. žádný váčky, prostě se to rozbije), tak se vyplaví enzymy do oběhu a ty se dají stanovovat. Takže typické enzymy pro játra jsou ALT a AST, jsou to enzymy metabolismu aminikyselin, protože játra mají asi 130 funkcí a mezi nimi tohle. Tak to si stanovíte. Když je toho hodně, tak bude problém. Zmiňovanou elektroforézou taky zjistíte, jestli se něco děje. Játra syntetizují plazmatické bílkoviny (albumin, alfa a beta globuliny). Když vám pak vyjede křivka, kde je míň albuminů = míň se systetizují, ale víc třeba proteinů akutní fáze (známý je CRP, ale je jich mnohem, mnohem víc), tak víte, že se něco děje. A můžete zkoumat dál. To je aspoň moje představa, hádám, že na interně nebo kde se toho dozvím víc. :D
Chemii zdar, biochemii obzvlášť! Protože ta evidentně k něčemu je. A je všude.
P. S.: Mám rozepsaných několik článků, ale dokončit je momentálně pro mě představuje utrpení. Mějte trpělivost a dočtete se víc. :)
A taky se třeba dozvíte něco víc k upírům u porfyrií...
středa 29. března 2017
Život druhákův - část letní
Zdravím!
Vím, že jsem dlouho nic nevydal, tak jsem si řekl, že bych mohl napsat krátký pozdrav z druháku, jelikož momentálně nevím, co bych dělal. :D
Je už vlastně letní semestr, nějak rychle to letí. Už máme téměř 4. měsíc nového roku a tenhle semestr se pomaličku blíží do poloviny. Přijde mi, že zimák byl snad včera. Pokud mi něco může chybět, tak je to psychologie. Chemie mě v zimáku nebavila a fyziola snad byla jen hemačka. A víc si moc nepamatuju.
Jak se mám teď, respektive jak by se asi tak měl student 2. ročníku teď? Skvěle. Chemie je super! :D Byl jsem z ní dost zoufalý, ale teď je to strašně zajímavý a hlavně to dává smysl a všechno to postupně zapadá. Víte, že třeba fibróza jater není úplně tak přímo zapříčiněná alkoholem? Ethanol totiž snižuje možnosti degradace prolinu, což je jedna z aminokyselin, která pak stimuluje syntézu kolagenu, tvoří se kolagen v játrech, a tak oklikou působí alkohol? Není to boží?! Občas si říkám, že jsem vážně rád za to, že můžu na týhle škole studovat, protože se tu člověk dozví tolik věcí, o kterých nemá ani páru. Už chápu, proč jsme se museli učit ty obecný blbosti, protože jsou teď trochu jako pozadí potřeba. Navíc jsem měl možnost nakouknout zase trochu do kliniky a ta chemie je fakt všude: když vám pošle doktor pacienta s podezřením na poškození jater, ale neudělá testy na všechny ty ALT, AST a takový věci? A to je jen maličkost.
Fyziologie je taková stejná. Akorát občas moc nevím, z čeho se na ní učit. Měli jsme teď nějaká praktika s experimenty na zvířatech, ale já tam nebyl - můžete si vybrat alternativu. Možná trochu zapůsobil můj komentář a alternativ je teď víc. Možná taky ne, kdo ví. :D Ústav fyziologie jako takový by si měl vzít příklad z ústavu chemie, protože tam opravu ví, jak to učit. Přijde mi, že tam nás to chtějí naučit. Z fyziologie takový dojem nemám. Navíc mě ani to personální zastoupení moc netěší. Jsou tam asi fajn lidi, ale co mohu osobně posoudit, tak kvalitou je na tom chemie lépe. Není divu, že když se dělala anketa, ještě bez mého působení na fakultě, tak hned po fyzice byl největší problém s fyziologií. Přitom je to dost důležitý předmět - lékař by asi měl vědět, jak to funguje. Naštěstí máte chemii! :D Fyziola mi teď přijde spíš jen taková slátanina histologie a chemie se špetkou anči. Pamatuju si, jak prof. Červinková tenkrát řikala na 1. přednášce, že fyziola je nej a blabla a že nobelovka je za medicínu a fyziologii a ne jinou vědu a blabla. Možná to bude tim, že jiný vědy mají svoje vlastní kategorie, ale nechci vyvolávat rozepře. :D
Tento týden byla poslední přednáška na Klinickou anatomii. Doc. Slížová řekla, že kdo nebude mít v zápočtovým testu aspoň 1 odpověď správnou, tak si pro zápočet přijde osobně k ní. :-) Myslím si, že všichni měli alespoň jednu. :D Ten předmět je takové zajímavé ohlédnutí zpět. Je kouzelný, jak ti vyučující chápou, že jsme toho hodně zapomněli. Chovají se už jinak. Největší radost mi asi udělala přednáška s dr. Krsem, je to fakt borec. :D Odehrává se to na VP, první hodinu mívá někdo z ústavu a další klinik. Zajímavá byla třeba radiologie nebo poslední hodina - rehabka s doc. Tošnerovou byla fajn.
Celkově mi ta škola přijde nesrovnatelná oproti prvnímu ročníku. Celkově je asi vždycky lepší letní semestr. Jednak se člověk trochu vrátí zpátky do toho rozpoložení, že se musí učit, navíc je už dost hezký počasí. Jak řikal dr. Mílek - na severu je nejvíc sebevražd, protože tam je tma a moc chlastaj. Taky mi přijde trochu zvláštní, jak jsou někteří lidi, které znám, už téměř doktoři. Kamarádka se bude v listopadu půlit, my půjdeme taky o ročník výš. Podobně jsem si připadal, když jsem se byl podívat na gympl. Studenty vůbec nepoznáváte, některý učitele taky ne, je to už uzavřená kapitola.
Na závěr bych chtěl ještě podotknout jednu věc. Možná je to tím, že mám teď dost času mimo školu, takže toho využívám dost na cestování, ale zkuste to taky. :-) Chce to nehledat důvody, proč to nejde. Jednou zavřete diář, nekoukejte, že se zrovna budete muset učit na tohle nebo tamto, pokud toho máte hodně. Stačí udělat ten jeden krok a pak můžete mít lepší náladu celý semestr. Stojí to za zkoušku. :)
Vím, že jsem dlouho nic nevydal, tak jsem si řekl, že bych mohl napsat krátký pozdrav z druháku, jelikož momentálně nevím, co bych dělal. :D
Je už vlastně letní semestr, nějak rychle to letí. Už máme téměř 4. měsíc nového roku a tenhle semestr se pomaličku blíží do poloviny. Přijde mi, že zimák byl snad včera. Pokud mi něco může chybět, tak je to psychologie. Chemie mě v zimáku nebavila a fyziola snad byla jen hemačka. A víc si moc nepamatuju.
Jak se mám teď, respektive jak by se asi tak měl student 2. ročníku teď? Skvěle. Chemie je super! :D Byl jsem z ní dost zoufalý, ale teď je to strašně zajímavý a hlavně to dává smysl a všechno to postupně zapadá. Víte, že třeba fibróza jater není úplně tak přímo zapříčiněná alkoholem? Ethanol totiž snižuje možnosti degradace prolinu, což je jedna z aminokyselin, která pak stimuluje syntézu kolagenu, tvoří se kolagen v játrech, a tak oklikou působí alkohol? Není to boží?! Občas si říkám, že jsem vážně rád za to, že můžu na týhle škole studovat, protože se tu člověk dozví tolik věcí, o kterých nemá ani páru. Už chápu, proč jsme se museli učit ty obecný blbosti, protože jsou teď trochu jako pozadí potřeba. Navíc jsem měl možnost nakouknout zase trochu do kliniky a ta chemie je fakt všude: když vám pošle doktor pacienta s podezřením na poškození jater, ale neudělá testy na všechny ty ALT, AST a takový věci? A to je jen maličkost.
Fyziologie je taková stejná. Akorát občas moc nevím, z čeho se na ní učit. Měli jsme teď nějaká praktika s experimenty na zvířatech, ale já tam nebyl - můžete si vybrat alternativu. Možná trochu zapůsobil můj komentář a alternativ je teď víc. Možná taky ne, kdo ví. :D Ústav fyziologie jako takový by si měl vzít příklad z ústavu chemie, protože tam opravu ví, jak to učit. Přijde mi, že tam nás to chtějí naučit. Z fyziologie takový dojem nemám. Navíc mě ani to personální zastoupení moc netěší. Jsou tam asi fajn lidi, ale co mohu osobně posoudit, tak kvalitou je na tom chemie lépe. Není divu, že když se dělala anketa, ještě bez mého působení na fakultě, tak hned po fyzice byl největší problém s fyziologií. Přitom je to dost důležitý předmět - lékař by asi měl vědět, jak to funguje. Naštěstí máte chemii! :D Fyziola mi teď přijde spíš jen taková slátanina histologie a chemie se špetkou anči. Pamatuju si, jak prof. Červinková tenkrát řikala na 1. přednášce, že fyziola je nej a blabla a že nobelovka je za medicínu a fyziologii a ne jinou vědu a blabla. Možná to bude tim, že jiný vědy mají svoje vlastní kategorie, ale nechci vyvolávat rozepře. :D
Tento týden byla poslední přednáška na Klinickou anatomii. Doc. Slížová řekla, že kdo nebude mít v zápočtovým testu aspoň 1 odpověď správnou, tak si pro zápočet přijde osobně k ní. :-) Myslím si, že všichni měli alespoň jednu. :D Ten předmět je takové zajímavé ohlédnutí zpět. Je kouzelný, jak ti vyučující chápou, že jsme toho hodně zapomněli. Chovají se už jinak. Největší radost mi asi udělala přednáška s dr. Krsem, je to fakt borec. :D Odehrává se to na VP, první hodinu mívá někdo z ústavu a další klinik. Zajímavá byla třeba radiologie nebo poslední hodina - rehabka s doc. Tošnerovou byla fajn.
Celkově mi ta škola přijde nesrovnatelná oproti prvnímu ročníku. Celkově je asi vždycky lepší letní semestr. Jednak se člověk trochu vrátí zpátky do toho rozpoložení, že se musí učit, navíc je už dost hezký počasí. Jak řikal dr. Mílek - na severu je nejvíc sebevražd, protože tam je tma a moc chlastaj. Taky mi přijde trochu zvláštní, jak jsou někteří lidi, které znám, už téměř doktoři. Kamarádka se bude v listopadu půlit, my půjdeme taky o ročník výš. Podobně jsem si připadal, když jsem se byl podívat na gympl. Studenty vůbec nepoznáváte, některý učitele taky ne, je to už uzavřená kapitola.
Na závěr bych chtěl ještě podotknout jednu věc. Možná je to tím, že mám teď dost času mimo školu, takže toho využívám dost na cestování, ale zkuste to taky. :-) Chce to nehledat důvody, proč to nejde. Jednou zavřete diář, nekoukejte, že se zrovna budete muset učit na tohle nebo tamto, pokud toho máte hodně. Stačí udělat ten jeden krok a pak můžete mít lepší náladu celý semestr. Stojí to za zkoušku. :)
úterý 14. února 2017
Zkouškové a tak podobně
Chystal jsem se napsat článek už od 1. 1. 2017, ale nějak mi to nevyšlo. Místo popřání všeho dobrýho a nejvíc štěstí pro tenhle rok jsem si pro vás přichystal trochu jiný přání. Jinak mě teda těší, že i přes nepublikování nových příspěvků sem stále někdo chodí, hlavně na článek biofyzika. :D
Co teda s tím novým rokem - sám si přeju, aby tenhle rok byl jiný. Dost věcí dělám rutinně, na dost věcí jsem si zvyknul, něčemu se fakt rád vyhýbám a něčeho se vyloženě bojím. Letos to chci trochu změnit. Zvlášť pro prváky platí, že jste teď na konci prvního semestru na VŠ, nebo minimálně na LFHK, nebo vlastně ani to nemusí být pravda. Nicméně ten semestr toho určitě dost změnil. Nechte se unášet těma změnama. A pak je zase změňte. Nežijte ve stereotypech a nebojte se riskovat. :-)
Já jsem chtěl zariskovat s biologií a projít si třeba jen 3/4 otázek a jít to prostě zkusit dřív. Nedalo mi to, prošel jsem si a učil se všechno, i když jsem tomu nedal tolik času, kolik bych si představoval. Tohle mi sice nevyšlo, ale spousta dalších věcí ano. Tady mi to moje svědomí asi úplně nedovolí, protože si říkám, že mi to pak někdy může chybět v situaci, kdy se bude jednat o zdraví člověka.
Ohledně školy se to má tak, že jsem udělal psychologii, zpl i biologii. Ty první dvě zkoušky byly vyloženě o tom, že si stačilo ty materiály přečíst a moc nových věcí jste si pamatovat nemuseli. Mít takovou zkoušku bylo děsně fajn, protože jsem si přišel jako na normální škole, kde si ke zkoušce nemusím připravovat štosy materiálů a učit se divný cizí slova, kterým na první čtení vůbec nerozumím. Jasně, nějaký věci na zapamatování tam byly, ale určitě se to nedá srovnat s tím, co jsem zažíval v prváku.
Psychologie byla první zkouška v nemocnici. Byla dost pohodová, otázky byly dvě, zkoušel každý den většinou někdo jiný. Nic těžkého. Bylo to poprvé, co se mě někdo zeptal u zkoušky na můj názor a o něm se se mnou bavil. Vážně příjemné. Přednášky byly taky dobré.
ZPL bylo taky docela v pohodě. Zkoušelo se na dvou patrech, byly dvě komise. V podstatě to bylo také takové povídání, nic extra těžkého. Pokud do toho zakomponujete věci i z dalších otázek a budete si pamatovat, co zrovna k tomuhle tématu bylo v prezentacích, který nám posílali e-mailem, tak budete docela excelovat, což není od slova Excel.
Na obou těhle zkouškách jsem strávil tak 30 minut i s přípravou maximálně. Kolující materiály a nějaké prezentace fakt postačí k nastudování.
Biologie byla teda horší. Alberts je taková pohádka, která neobsahuje moc nových věcí, a jelikož se změnil přednosta a s ním i otázky, tak to bylo takové pikantnější. Určitě doporučuju přednášky od prof. Červinky, pak prezentace od vašeho asistenta. Já si četl i přednášky od Rudolfa, ale ty nejsou moc použitelný. Vypracovaný otázky jsou někdy fajn, ale občas tam jsou trochu blbosti. Na ty nové věci se dá používat youtube a internet celkově. Nečase jsem neotevřel a tu Červinkovu příručku taky ne. Učil jsem se týden, stačilo to. Ale upřímně jsem asi nikdy na zkoušku nepřišel tak moc s pocitem, jako že tomu nerozumím nebo to prostě nemám úplně srovnané. Samotná zkouška pak byla docela fajn, akorát nesmíte moc čekat a narvat se na potítko co nejdřív, jinak tam budete fákt dlouho.
Prváci z LFHK, těšte se na letní semestr, je super. Až uvidíte ty mikroskopy na biologii, tak histolu už ne-e-budete chtít. A celkově je to lepší. Je i víc světla, míň negativních myšlenek.
Co teda s tím novým rokem - sám si přeju, aby tenhle rok byl jiný. Dost věcí dělám rutinně, na dost věcí jsem si zvyknul, něčemu se fakt rád vyhýbám a něčeho se vyloženě bojím. Letos to chci trochu změnit. Zvlášť pro prváky platí, že jste teď na konci prvního semestru na VŠ, nebo minimálně na LFHK, nebo vlastně ani to nemusí být pravda. Nicméně ten semestr toho určitě dost změnil. Nechte se unášet těma změnama. A pak je zase změňte. Nežijte ve stereotypech a nebojte se riskovat. :-)
Já jsem chtěl zariskovat s biologií a projít si třeba jen 3/4 otázek a jít to prostě zkusit dřív. Nedalo mi to, prošel jsem si a učil se všechno, i když jsem tomu nedal tolik času, kolik bych si představoval. Tohle mi sice nevyšlo, ale spousta dalších věcí ano. Tady mi to moje svědomí asi úplně nedovolí, protože si říkám, že mi to pak někdy může chybět v situaci, kdy se bude jednat o zdraví člověka.
Ohledně školy se to má tak, že jsem udělal psychologii, zpl i biologii. Ty první dvě zkoušky byly vyloženě o tom, že si stačilo ty materiály přečíst a moc nových věcí jste si pamatovat nemuseli. Mít takovou zkoušku bylo děsně fajn, protože jsem si přišel jako na normální škole, kde si ke zkoušce nemusím připravovat štosy materiálů a učit se divný cizí slova, kterým na první čtení vůbec nerozumím. Jasně, nějaký věci na zapamatování tam byly, ale určitě se to nedá srovnat s tím, co jsem zažíval v prváku.
Psychologie byla první zkouška v nemocnici. Byla dost pohodová, otázky byly dvě, zkoušel každý den většinou někdo jiný. Nic těžkého. Bylo to poprvé, co se mě někdo zeptal u zkoušky na můj názor a o něm se se mnou bavil. Vážně příjemné. Přednášky byly taky dobré.
ZPL bylo taky docela v pohodě. Zkoušelo se na dvou patrech, byly dvě komise. V podstatě to bylo také takové povídání, nic extra těžkého. Pokud do toho zakomponujete věci i z dalších otázek a budete si pamatovat, co zrovna k tomuhle tématu bylo v prezentacích, který nám posílali e-mailem, tak budete docela excelovat, což není od slova Excel.
Na obou těhle zkouškách jsem strávil tak 30 minut i s přípravou maximálně. Kolující materiály a nějaké prezentace fakt postačí k nastudování.
Biologie byla teda horší. Alberts je taková pohádka, která neobsahuje moc nových věcí, a jelikož se změnil přednosta a s ním i otázky, tak to bylo takové pikantnější. Určitě doporučuju přednášky od prof. Červinky, pak prezentace od vašeho asistenta. Já si četl i přednášky od Rudolfa, ale ty nejsou moc použitelný. Vypracovaný otázky jsou někdy fajn, ale občas tam jsou trochu blbosti. Na ty nové věci se dá používat youtube a internet celkově. Nečase jsem neotevřel a tu Červinkovu příručku taky ne. Učil jsem se týden, stačilo to. Ale upřímně jsem asi nikdy na zkoušku nepřišel tak moc s pocitem, jako že tomu nerozumím nebo to prostě nemám úplně srovnané. Samotná zkouška pak byla docela fajn, akorát nesmíte moc čekat a narvat se na potítko co nejdřív, jinak tam budete fákt dlouho.
Prváci z LFHK, těšte se na letní semestr, je super. Až uvidíte ty mikroskopy na biologii, tak histolu už ne-e-budete chtít. A celkově je to lepší. Je i víc světla, míň negativních myšlenek.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)