Dnešní článek je určen hlavně novým prvákům.
Obecně se dá říct, že na SISu třeba může vypadat šíleně, co všechno máte umět. Ty knihy jsou občas ale jako duplikáty - třeba atlasy. Navíc ty se zpaměti neučíte, i když někdo asi jo. S literaturou to není tak strašné, materiálů je víc než dost. Na anatomii jako jedinou jsem snad použil všechno, co mi přišlo pod ruku (teda až na Fenaise, zdravím dr. Nečase). Většinu vlastních poznámek z přednášek jsem pak ani nečetl, asi na to nebyl čas, někam se ztratily nebo jsem prostě to samé našel v knize. Takové ty klinické věci jako kompenzační hypertrofii ledviny se stejně dočtete v Čihákovi, takže z toho nebuďte tak nadšení jako já a na přednášky přestaňte chodit jako já. Alespoň se vyspíte.
Anatomie
Základními knihami pro anatomii je Čihák I - III, ale na CNS stačí skripta. To vám bude na pár večerů stačit. Nemám zkušenosti s Petrovickým nebo Drugou. V povinné literatuře jsou uvedeny atlasy od Sinělnikova, které se fasují z knihovny. Ten atlas jsem otevřel jednou nebo dvakrát. Faktem je, že tam ty věci jsou vcelku dopodrobna, třeba různé pohledy na karpální kůstky, ale myslím si, že se bez něj obejdete. Já jsem to spíš používal jako podložku, když potřebujete tlustou knihu, abyste mohli dát něco výš. Ten další povinný atlas, který je na SISu, jsem asi ani nikdy neviděl. Já osobně měl atlas od Nettera, občas jsem se do něj podíval. Sobottův je snad nějak online na Moodlu, ale nikdy jsem se k němu nedostal, papírový je dvoudílný a sakra drahý. Na topografii jsem měl Přehled od Kose vydaný 2015 a pak věci z Moodlu. Platzerův atlas jsem otevřel jen pro svoje regio na esej. Skvělý pro praporkáč i pitvy je Yokochi. Jasně, napsalo to víc lidí, ale to nikoho moc nezajímá.
Na obrázky je fajn Memorix, ale jsou v něm chyby, tak na to pamatujte. Fenaise si prosím vás ani nepůjčujte, je to uplně k ničemu.
Existují ještě vypracované otázky. Na rychlé zopakování PNS nebo ly. nodů je to fajn.
Určitě se stane, že některé věci se budou rozcházet v několika zdrojích. U nás se to taky stalo. Řiďte se hlavně Čihákem nebo přednáškama. Čihák má ale pro mikrotesty většinou přednost.
Pokud byste si nějaké knihy koupili jako já, tak si připravte hodně peněz. Až na toho Kose a Memorix se ceny pohybují v tisících.
Histologie a embryologie
Na učení vám bohatě stačí přednášky. Pokud máte dr. Mráze, učte se cytologii ze žluté knihy Václavky Konrádové, nezapomeňte taky na materiály kolující mezi studentama, ale jsou v nich chyby! Histologie je předmět, který se dá zvládnout z přednášek, říkají to i právě na těch přednáškách. Doc. Mazurová na jedné trochu kritizovala ten povinný zelený atlas, co dostanete - ty snímky jsou prý barevně divné a tak. Takže veškerou literaturou typu Junqueira nebo Vacek si zbytečně kazíte život. Nedělejte to.
Latinská lékařská terminologie
Skripta pokryjí vše. Dobrý k úkolům je Lexicon medicum, ten ale nevydá na všechny, tak si o něj třeba řekněte, i když to spíš platí pro další várku prváků, ty letošní už asi mají svých 30 kg knih doma.
Biofyzika a biostatistika
Tak tenhle předmět kromě toho, že je uplně špatně koncipovanej, vám nabízí nějakou povinnou literaturu, která je k ničemu. Pokud půjdete k prof. Stránskýmu na zkoušku, tak se vás může zeptat na cokoli, úplně cokoli, co s fyzikou nesouvisí. K němu jsou asi fajn skripta, který sám napsal. Zvláštní, že? Jmenuje se to Základy lékařské biofyziky. Na zápočtový testy se s váma proberou věci na praktiku, na zkoušku už moc ne. Chce se po vás teorie, na kterou každý kašlal, protože anča. Já se učil z přednášek a poznámek z nich (občas jsem tam chodil, doc. Hanuš to vysvětluje, prof. Stránký na svou přednášku ani jednou nepřišel) a pak jsem ještě procházel zpracované otázky, ty se k vám dostanou. Podívejte se i na další materiály, které se k vám z fyziky dostanou od starších ročníků.
Musím se smát, když vidím, že je v povinné literatuře i nějaká sbírka příkladů. To jsem taky neotevřel.
Psychologie medika
Stačí tam přijít.
Seminář z lékařské biofyziky
Věci z Moodlu. Nebuďte tak poctiví jako já a hledejte si i při testu vzorečky, otevřete si k tomu výklad, hledejte na googlu. Jinak to asi jen tak nespočítáte. Většinou totiž vyskakujou úplně šílený příklady. Nebo řekněte někomu, kdo to umí spočítat. I to je možnost.
První pomoc
Mám knihu první pomoci, ale ani jednou jsem ji neotevřel. Stačí poslouchat na posledním praktiku.
Biologie I
Na zápočet vám stačí prezentace od asistenta. Já tomu věnoval pár hodin večer před testem.
Co si ze článku vzít?
Učení se na předměty není tak strašné, literatura je definovaná a zdroje jsou. Lepší je používat jeden než se zahltit a třeba zbláznit.
sobota 24. září 2016
úterý 6. září 2016
Co s tim prvákem všichni mají?
Co s tim všichni máte? Prvák je pohoda. :-D Zas tak moc ne, ale po válce je generál každý. Takže jaké to vlastně celé bylo? To zní, jako kdybych byl už na konci, ale faktem je, že spíš teprve teď začínám.
Za pár týdnů je tu nový semestr, nový akademický rok. Spousta prváků se už nemůže dočkat, a tak jsem se rozhodl, že ten svůj první vysokoškolský rok shrnu, zhodnotím a tak vůbec napíšu něco trochu komplexnějšího. Člověk si vlastně ani neuvědomuje, že studuje nějakou vysokou nebo magisterský obor. Takhle to zní trochu děsivě.
Tak prvně - nechtěl jsem, aby mě lidi oslovovali mediku nebo nedejbože doktore, protože jsem si tak vůbec nepřišel. Jediné, co jsem udělal, bylo napsání testu z biologie, chemie, fyziky a somatologie a najednou jsem měl odpovídat na otázky typu, co mám dělat, když se mi objevila tahle vyrážka na předloktí. Asi jít k doktorovi. Navíc jsem fakticky ani žádný znalosti neměl, tak jak to mám vědět? Pokud jste čerství prváci, tak asi víte, o čem mluvím.
Než jsem sem přišel, tak jsem slýchal, že se někdo učí na zkoušku nebo test třeba tři týdny. Přišlo mi to naprosto nereálné a nemožné a co se sakra jako chtěj učit tři týdny?! Pak jsem to poznal sám. Navíc jsem zjistil, že zkouškové je měsíc, a pokud je zkoušek víc a na každou se máte učit třeba tři týdny, tak to přece ani nejde stihnout. No, stihnout to jde, dostávám se tím k dalšímu bodu. Občas se vyplatí i poslechnout radu i od někoho staršího, kolegové z vyšších ročníků jsou dost přátelští a v případě nouze rádi poradí.
Kolik se toho vlastně učit? Učit se je třeba tolik, abyste prošli testama a zkouškou. Pokud vás předmět baví víc a učíte se i věci navíc, nevím teda třeba jak byste to udělali u anatomie, i když samozřejmě existují i podrobnější prameny, tak tím líp pro vás. Já jsem hodně hrotil zimák, spal občas jen opravdu pár hodin denně, ale v letním semestru to bylo už pohodovější. Chce to si prostě udělat nadhled. Pokud ale zaberete hodně, tak máte od července do září prázdniny, což je fakt dlouhá doba. Když mi začalo volno, tak jsem nevěděl, co mám teď vlastně dělat se životem, protože jsem byl zvyklý se pořád učit. Zní to vtipně, ale budete to tak mít taky.
Rozhodl jsem se tak, že musím udělat jednu zkoušku před létem a druhou klidně až pak, abych měl jistý meziročník. Tak jsem to taky udělal. V zimním zkouškovém máte jen jednu zkoušku, takže je spousta času na to si opravit klidně všechny zápočty. Akademický rok končí až na konci září, termíny na zkoušky jsou i o prázdninách, takže opravdu zbytečně nepanikařte jako já. :)
Určitě to ale zas neberte tak, že si můžete nechat všechno až na září. Určité procento zoufalství je v prváku naprosto esenciální, takže i s tím musíte počítat. Pamatuju si, když jsem dostal první 4 z mikrotestu z anatomie nebo jsem musel opravovat statistiku (já vím, že je to lehký test), ale i to se prostě stane. Hlavu vzhůru, jeden test přece nic neříká o tom, jaký budete lékař. Občas si ale budete připadat dutý, i když jste se fakt učili, jako příklad můžu uvést zápočtový test z letního semestru anatomie. Tam jsem šel s tím, že už vážně nevím, která bije, ale test jsem napsal. Nutno podotknout, že známky v testech neovlivní známku u zkoušky.
Když už se dostávám k těm zkouškám, je docela zajímavé, že během té zkoušky se člověk zase dozví něco nového nebo si ucelí už naučené informace. Stalo se mi to jak na histologii, tak na anče. Během toho rozhovoru se zkoušejícím vám prostě docvaknou nové věci. Nebo jste je třeba už někdy znali, ale už jste dávno zapomněli, že jste to kdy věděli. I to je možné. Navíc až při tom učení v létě zjistíte, že některé věci jsou naprosto jasné nebo že jste jim v tom listopadu prostě nemohli rozumět. Proč je třeba nějaký reflex popsaný v přednášce z histologie? Vždyť je úplně jasný, že tam je gama neuron a homolaterální kořen míchy.
Jelikož zmiňuju tyhle dva předměty, tak se musím podělit o pár věcí. První je to, že je dobré se vždy učit jen na jeden, ne zároveň. Hezky jeden po druhém. Můžete se učit třeba z přednášek a tisknout si je. Já tisknul ty první, histologii celou ZS, ale pak mě to přešlo. Naučil jsem se nějak během učení se na embryologii učit z počítače, takže jsem přešel na pdf a navíc jsem pak ještě dostal přednášky vytištěné. Ty z histologie zvláště od prof. Mokrého jsou ale občas hlavolam. Moje rada do života zní: ECM je extracelulární matrix. :D
Na učení si můžete pořídit špunty, prodávají se na fakultě, koleji, v knihovně a v EC. Já je určitě doporučuji, ale nezkoušejte s nima třeba spát, pokud bydlíte u silnice. Ráno vás budou docela bolet uši. EC jsem nemusel, přišlo mi zbytečné ztrácet čas tím chozením tam a tak vůbec. Pak jsem tam jednou byl a naučil se tam asi polovinu anatomie. Abyste rozuměli, tak ne že bych se to naučil za den, ale začal jsem tam chodit, učení tam bylo takové lepší. Je tam i klimatizace, to na kolejích fakt neseženete. Navíc můžete chodit spojovací chodbou na internu a to vám dá skvělý pocit, protože nejdete vchodem třeba pro pacienty. :D
Co se vlastně ještě té anatomie týče, tak musím říct, že teď už s úsměvem vzpomínám na to, jak jsme byli nahnáni v jedné učebně před praporkáčem. Mohli jste se podívat na kohokoli v té místnosti, každý měl kruhy pod očima. Bylo to takové krásně kolegiální, každý z nás byl prostě zoufalý. Když se na sebe podívám, tak mám ty kruhy vlastně ještě trochu i teď. :D Prapor jsme ze skupiny napsali všichni, někdo na opravný pokus, ale na tom zas tak nezáleží.
Na šílenosti přibývá, pokud se vám třeba na talíři objeví chiasma tendinum (hledejte pozorně na obrázku). Anča je prostě všude.
Další vtip z anatomie by byl občas k mikrotestům. Někdy zní zadání napište jméno struktury, na kterou ukazuje šipka. Jenže ta šipka je třeba takhle... Takže, co to po mně sakra chtějí napsat do toho testu? Můžete ocenit můj grafický um.
Taky je normální něco jen tak ošulit, já jsem to měl u temporálky, cév, mízáku a sval dna pánve. Učil jsem se to pořádně až na zkoušku.
Pokud bych měl napsat něco vtipného k histologii, tak i to se najde. Vtipný je třeba preparát corpus penis, který na řezu vypadá trochu jako nějaký rapper.
Histologické preparáty si mimo samostudia můžete prohlížet i online. Tuhle stránku dost doporučuji, dá se tam i klikat na nějaké věci v preparátu a ono vám je to najde.
Za zmínku ohledně prváku stojí i dr. Mráz. Uslyšíte o něm různé zvěsti, ale je fakt milý a snaží se vyhovět. Je náročný, ale nemůžu proti němu říct opravdu nic špatného. Naučte se to, co vyžaduje, a nebudete mít problém.
Na oba předměty si můžete dělat i nějaké mnemotechnické pomůcky. Já si pamatuju třeba zastavení vývoje u oogeneze. Udělal jsem si na to pomůcku promise. Anglické slovo pro slib, muž se ženou si slíbí, že si budou věrní a tak, proto chtějí mít dítě. Vývoj se teda nejdřív stopne v pro: profázi a pak v mise: metafázi. I taková blbost vám to vryje do paměti.
Další porci zábavy obstarají různé stránky na facebooku, určitě mrkněte na tyhle: Humor na LF MU, Humor 1 LF UK nebo Meddy Bear. Začnete rozumět medicínským vtipům, vaše okolí se ale většinou moc nesměje.
Co na tom prváku bylo ale nejlepší? Tenkrát jsme měli trochu skupinovou sešlost v ATP, teda vlastně AC, tyhle podniky se mi občas pletou. Byli jsme tam do noci, já jsem se pak stavil na kolej pro sešit a nějaké materiály (to jsem si ještě něco psal) a pak jsem spal u kamarádky. Ráno jsme vstali, v klidu se nasnídali a šli na 11. hodinu do školy. A nebyl v tom žádný problém. Není to skvělé? Tohle na střední nezažijete.
Přijde mi, že celý ten prvák utekl strašně rychle. Jako kdybych před týdnem přišel na zápis, ve skutečnosti to je už rok. To je strašně šílené.
A co bych udělal jinak? Asi nic. Prvák je prvák. Přijdete do neznáma a musíte se s tím nějak poprat. Kdybych cokoli změnil, tak bych třeba teď nemohl napsat tenhle závěr nebo nepotkal skvělé lidi, které jsem měl tu čest poznat a dost mi pomohli.
Takže prváku je konec. Svět je krásný. :-)
Za pár týdnů je tu nový semestr, nový akademický rok. Spousta prváků se už nemůže dočkat, a tak jsem se rozhodl, že ten svůj první vysokoškolský rok shrnu, zhodnotím a tak vůbec napíšu něco trochu komplexnějšího. Člověk si vlastně ani neuvědomuje, že studuje nějakou vysokou nebo magisterský obor. Takhle to zní trochu děsivě.
Tak prvně - nechtěl jsem, aby mě lidi oslovovali mediku nebo nedejbože doktore, protože jsem si tak vůbec nepřišel. Jediné, co jsem udělal, bylo napsání testu z biologie, chemie, fyziky a somatologie a najednou jsem měl odpovídat na otázky typu, co mám dělat, když se mi objevila tahle vyrážka na předloktí. Asi jít k doktorovi. Navíc jsem fakticky ani žádný znalosti neměl, tak jak to mám vědět? Pokud jste čerství prváci, tak asi víte, o čem mluvím.
Než jsem sem přišel, tak jsem slýchal, že se někdo učí na zkoušku nebo test třeba tři týdny. Přišlo mi to naprosto nereálné a nemožné a co se sakra jako chtěj učit tři týdny?! Pak jsem to poznal sám. Navíc jsem zjistil, že zkouškové je měsíc, a pokud je zkoušek víc a na každou se máte učit třeba tři týdny, tak to přece ani nejde stihnout. No, stihnout to jde, dostávám se tím k dalšímu bodu. Občas se vyplatí i poslechnout radu i od někoho staršího, kolegové z vyšších ročníků jsou dost přátelští a v případě nouze rádi poradí.
Kolik se toho vlastně učit? Učit se je třeba tolik, abyste prošli testama a zkouškou. Pokud vás předmět baví víc a učíte se i věci navíc, nevím teda třeba jak byste to udělali u anatomie, i když samozřejmě existují i podrobnější prameny, tak tím líp pro vás. Já jsem hodně hrotil zimák, spal občas jen opravdu pár hodin denně, ale v letním semestru to bylo už pohodovější. Chce to si prostě udělat nadhled. Pokud ale zaberete hodně, tak máte od července do září prázdniny, což je fakt dlouhá doba. Když mi začalo volno, tak jsem nevěděl, co mám teď vlastně dělat se životem, protože jsem byl zvyklý se pořád učit. Zní to vtipně, ale budete to tak mít taky.
Rozhodl jsem se tak, že musím udělat jednu zkoušku před létem a druhou klidně až pak, abych měl jistý meziročník. Tak jsem to taky udělal. V zimním zkouškovém máte jen jednu zkoušku, takže je spousta času na to si opravit klidně všechny zápočty. Akademický rok končí až na konci září, termíny na zkoušky jsou i o prázdninách, takže opravdu zbytečně nepanikařte jako já. :)
Určitě to ale zas neberte tak, že si můžete nechat všechno až na září. Určité procento zoufalství je v prváku naprosto esenciální, takže i s tím musíte počítat. Pamatuju si, když jsem dostal první 4 z mikrotestu z anatomie nebo jsem musel opravovat statistiku (já vím, že je to lehký test), ale i to se prostě stane. Hlavu vzhůru, jeden test přece nic neříká o tom, jaký budete lékař. Občas si ale budete připadat dutý, i když jste se fakt učili, jako příklad můžu uvést zápočtový test z letního semestru anatomie. Tam jsem šel s tím, že už vážně nevím, která bije, ale test jsem napsal. Nutno podotknout, že známky v testech neovlivní známku u zkoušky.
Když už se dostávám k těm zkouškám, je docela zajímavé, že během té zkoušky se člověk zase dozví něco nového nebo si ucelí už naučené informace. Stalo se mi to jak na histologii, tak na anče. Během toho rozhovoru se zkoušejícím vám prostě docvaknou nové věci. Nebo jste je třeba už někdy znali, ale už jste dávno zapomněli, že jste to kdy věděli. I to je možné. Navíc až při tom učení v létě zjistíte, že některé věci jsou naprosto jasné nebo že jste jim v tom listopadu prostě nemohli rozumět. Proč je třeba nějaký reflex popsaný v přednášce z histologie? Vždyť je úplně jasný, že tam je gama neuron a homolaterální kořen míchy.
Jelikož zmiňuju tyhle dva předměty, tak se musím podělit o pár věcí. První je to, že je dobré se vždy učit jen na jeden, ne zároveň. Hezky jeden po druhém. Můžete se učit třeba z přednášek a tisknout si je. Já tisknul ty první, histologii celou ZS, ale pak mě to přešlo. Naučil jsem se nějak během učení se na embryologii učit z počítače, takže jsem přešel na pdf a navíc jsem pak ještě dostal přednášky vytištěné. Ty z histologie zvláště od prof. Mokrého jsou ale občas hlavolam. Moje rada do života zní: ECM je extracelulární matrix. :D
Na učení si můžete pořídit špunty, prodávají se na fakultě, koleji, v knihovně a v EC. Já je určitě doporučuji, ale nezkoušejte s nima třeba spát, pokud bydlíte u silnice. Ráno vás budou docela bolet uši. EC jsem nemusel, přišlo mi zbytečné ztrácet čas tím chozením tam a tak vůbec. Pak jsem tam jednou byl a naučil se tam asi polovinu anatomie. Abyste rozuměli, tak ne že bych se to naučil za den, ale začal jsem tam chodit, učení tam bylo takové lepší. Je tam i klimatizace, to na kolejích fakt neseženete. Navíc můžete chodit spojovací chodbou na internu a to vám dá skvělý pocit, protože nejdete vchodem třeba pro pacienty. :D
Co se vlastně ještě té anatomie týče, tak musím říct, že teď už s úsměvem vzpomínám na to, jak jsme byli nahnáni v jedné učebně před praporkáčem. Mohli jste se podívat na kohokoli v té místnosti, každý měl kruhy pod očima. Bylo to takové krásně kolegiální, každý z nás byl prostě zoufalý. Když se na sebe podívám, tak mám ty kruhy vlastně ještě trochu i teď. :D Prapor jsme ze skupiny napsali všichni, někdo na opravný pokus, ale na tom zas tak nezáleží.
Na šílenosti přibývá, pokud se vám třeba na talíři objeví chiasma tendinum (hledejte pozorně na obrázku). Anča je prostě všude.
Taky je normální něco jen tak ošulit, já jsem to měl u temporálky, cév, mízáku a sval dna pánve. Učil jsem se to pořádně až na zkoušku.
Pokud bych měl napsat něco vtipného k histologii, tak i to se najde. Vtipný je třeba preparát corpus penis, který na řezu vypadá trochu jako nějaký rapper.
Histologické preparáty si mimo samostudia můžete prohlížet i online. Tuhle stránku dost doporučuji, dá se tam i klikat na nějaké věci v preparátu a ono vám je to najde.
Za zmínku ohledně prváku stojí i dr. Mráz. Uslyšíte o něm různé zvěsti, ale je fakt milý a snaží se vyhovět. Je náročný, ale nemůžu proti němu říct opravdu nic špatného. Naučte se to, co vyžaduje, a nebudete mít problém.
Na oba předměty si můžete dělat i nějaké mnemotechnické pomůcky. Já si pamatuju třeba zastavení vývoje u oogeneze. Udělal jsem si na to pomůcku promise. Anglické slovo pro slib, muž se ženou si slíbí, že si budou věrní a tak, proto chtějí mít dítě. Vývoj se teda nejdřív stopne v pro: profázi a pak v mise: metafázi. I taková blbost vám to vryje do paměti.
Další porci zábavy obstarají různé stránky na facebooku, určitě mrkněte na tyhle: Humor na LF MU, Humor 1 LF UK nebo Meddy Bear. Začnete rozumět medicínským vtipům, vaše okolí se ale většinou moc nesměje.
Co na tom prváku bylo ale nejlepší? Tenkrát jsme měli trochu skupinovou sešlost v ATP, teda vlastně AC, tyhle podniky se mi občas pletou. Byli jsme tam do noci, já jsem se pak stavil na kolej pro sešit a nějaké materiály (to jsem si ještě něco psal) a pak jsem spal u kamarádky. Ráno jsme vstali, v klidu se nasnídali a šli na 11. hodinu do školy. A nebyl v tom žádný problém. Není to skvělé? Tohle na střední nezažijete.
Přijde mi, že celý ten prvák utekl strašně rychle. Jako kdybych před týdnem přišel na zápis, ve skutečnosti to je už rok. To je strašně šílené.
A co bych udělal jinak? Asi nic. Prvák je prvák. Přijdete do neznáma a musíte se s tím nějak poprat. Kdybych cokoli změnil, tak bych třeba teď nemohl napsat tenhle závěr nebo nepotkal skvělé lidi, které jsem měl tu čest poznat a dost mi pomohli.
Takže prváku je konec. Svět je krásný. :-)
neděle 4. září 2016
Histologie a embryologie II
Letní histologie se skládá opět z jednoho praktika za den a přednášek.
Byl jsem celkově asi na 4 přednáškách, takže o nich moc říct nemůžu. Přednášky na histologii jsou ale zajímavé, přednášející většinou mluví o klinických souvislostech. Mě ale nebavilo sedět 2 nebo 3 hodiny a poslouchat a opravdu vnímat. Byl jsem na první, pak v průběhu semestru a pak na poslední.
Co se praktik týče, tak tam se nic moc nezměnilo. Stále se píše test na každém praktiku, ale mám takový dojem, že nám jeden nebo dva odpustili, když jsme třeba psali ještě větší test - k tomu se ještě dostanu.
Co se zápočtu týče, musíte mít docházku, opět nějaké e-kurzy na moodlu, průměr z testů do 3 (neplatí u dr. Mráze), napsat dva zápočtové opakovací semináře, napsat dva testy z embryologie, napsat závěrečný test tuším na 75 % (neplatí u dr. Mráze). Zajímavé je, že po druhém velkém testu se ještě probírá látka, která už v takovém testu není, to byly tuším smysly. Během normální výuky se budete muset ještě naučit embryologii na 2 testy, které se píšou na začátku toho daného praktika. Není to těžké, píše se to na tabletech, na kterých vám bohužel nejdřív asi 30x spadne prohlížeč. Test se skládá z teoretických zaškrtávacích otázek a poté z poznávání věcí na obrázku. Doc. Mazurová radí studentům chodit na přednášky, protože v jejich verzích, které promítá, má u některých obrázků vykřičníky - tj. obrázek se dává do testu. Není to ale tak, že pro napsání testů byste na přednášky museli chodit. Obrázků se tam dává většina a navíc už někde ty ovykřičníkované přednášky existují. Embryologie se učí vcelku fajn, je navíc dost zajímavá, určitě víc než speciální histologie.
Na posledním praktiku se pak píše závěrečný test, opět elektronickou formou. Je to test z celého letního semestru, ale není nijak těžký. Já jsem se na to ani nepodíval, histologii jsem většinou vypouštěl a napsal jsem ho na 50 %. U asistentů jej musíte napsat na určité procento, abyste dostali zápočet. U dr. Mráze vám akorát vysoké % dopomůže k tomu, že vám odpustí něco u přezkoušení. To ale řekne každému během nějakého praktika, co by mu bylo odpuštěno. Vzhledem k mým výsledkům přes semestr mi bylo sděleno, abych si to přišel napsat a zjistil, kolik toho vlastně umím (= žádné plus pro mě z testu neplynulo :-D).
Přijde mi zbytečné psát tu podrobně o podmínkách zápočtu, to si můžete přečíst na moodlu nebo sisu nebo to uslyšíte asi i na první přednášce.
Abych se tedy dostal ke své osobní zkušenosti...
Na histologii jsem kašlal. Měl jsem radši anču, soustředil jsem s na ni a věděl jsem, že mi to učení moc k testu nepomůže. Jednou jsem se opravdu kousnul a učil na praktikum z močového systému, protože zrovna bylo nějak víc času. Dostal jsem plus (systém dr. Mráze: plus, mínus, plus mínus). To bylo moje první plus za celý rok. Když jsem si ale pak jen přečetl, co vůbec budeme brát a dával opravdu pozor na každé slovo, které na praktiku řekl, tak jsem test napsal na plus mínus. Co z toho plyne? To, že jsem si opravdu nedělal hlavu z nějakých znamének u svého jména na chodbě ústavu histoly. :-) Měli jsme ale asi 5 lidí, kteří dostali zápočet bez přezkoušení, takže to určitě jde. Já jsem ale prostě odmítl to učení, jelikož jsem mohl chvíli nic nedělat a celkově mi přijde, že jsem měl ten letní semestr už docela na háku.
Zápočet jsem dělal až na konci srpna, kdy jsem taky šel na zkoušku. Původně jsem to chtěl stihnout všechno v červnu, což opravdu jde, ale rozhodl jsem si dopřát si trochu prázdnin a druhou zkoušku dělat až pak.
Celou dobu jsem nějak odkládal hemopoézu a zuby (vč. jejich embryologie), ale na zkoušku jsem se to teda už naučil. Je potřeba si ta témata moc nedémonizovat, protože po jejich přečtení a pochopení zjistíte, že v tom žádná věda není.
Pokud bych měl shrnout učení na zápočty, tak jde o to umět hlavně materiály z praktik, které kolují, a pak si třeba přečíst i přednášky. V těch materiálech jsou totiž chyby! Já jsem to, že už to začínám umět, poznal tak, že jsem právě v oněch materiálech začal vidět chyby. Jde o to, abyste na přezkoušení přišli opravdu připravení. Pokud to neumíte, tak tam nechoďte, protože akorát ztrácíte svůj čas, pokus, čas asistenta a navíc opravdu nebude šťastný s tím, že jste to tam prostě ,,přišli zkusit". Je třeba to umět perfektně, mít přehled. Můžete se ale samozřejmě splést, na něčem vás asi stejně nachytá. To, co platí i pro zkoušku, je samostudium. Budete se muset nějak dostat na preparáty, protože je musíte nakoukat. Pro zápočet je stačí jen poznat, nemusíte přímo v nich umět něco poznat, i když se to samozřejmě určuje podle hlavních a vedlejších dg. znaků.
Zkouška mi přišla vcelku jednoduchá, asi bude pravdy něco na tom, že pokud dostanete zápočty od dr. Mráze, tak to dáte. Letos to snad dali všichni jeho studenti na první pokus. Na zkoušku jsem šel týden po letním zápočtu s tím, že jsem si ani zimu, ani embryologii předtím neopakoval. V hlavě jsem to ale někde měl. Po zápočtu jsem asi 2 dny nic nedělal, takže na zkoušku nezbylo moc času. Stihnul jsem ale vše přečíst 2x, musel jsem se docela přemáhat, skončil jsem se čtením o půl druhé ráno a o půl šesté vstával, protože zkouška začíná už v 7. Proč... Vstát takhle ráno je na té zkoušce asi nejtěžší.
Samotná zkouška pak proběhla rychle. Na preparáty jsem měl právě dr. Mráze, který již byl opravdu nenáročný, probrali jsme dva preparáty, na třetí už nezbyl čas. Zkouška má totiž praktickou i teoretickou část. Praktická se skládá z poznání a popisu 3 preparátů, poznat musíte alespoň dva, pak už ale jde ve zkoušce o to, jestli dostanete trojku (protože za jeden nepoznaný preparát máte už jednu dílčí čtyřku), nebo vás vyhodí. Moje preparáty byly duodenum (dg: Brunnerovy žlázy v LPM), juvenilní thymus (lobuly, Hassalovo tělísko, bez tuku) a varle (to prostě vidíte, jsou tam i spermie). Preparáty ze stejné škatuly jsem měl i na zápočtech, takže jsem první dva poznal už podle sklíčka. Preparáty teda byly vcelku fajn, sice moje minutový rozmýšlení nad šedým nervem muselo vypadat tristně, ale nakonec jsem to řekl správně, ale jinak jsem samozřejmě řekl i něco špatně. Sice bylo naprosto jasné, že to je venula, ale já i tak řekl vývod... To se prostě stane.
Teorie s doc. Mazurovou byla pohodová, byl to částečně dialog. Taháte jednu otázku z obecné histoly + cytoly, druhou z orgánů histologicky a třetí z embryologie - tam se musí občas i něco kreslit. Po vytáhnutí otázek jsem si docela věřil, po projití přes dr. Mráze trochu víc a při příchodu doc. Mazurové už docela hodně. :-) Důležité je taky na sobě případně nedát moc znát, že něco nevíte, třeba na to nedojde. :-D
Zkouška byla vážně rychlá, já jsem čekal druhou anatomii, ale byl jsem brzo venku. Stačí se totiž učit jen z přednášek, což je ohromná výhoda. Já si je pročítal, seznam zkouškových otázek jsem viděl až pak, abych měl povědomí o tom, jak je to rozložené. Musím také ocenit to, jak jsou zadané zkouškové otázky. V otázce máte vypsáno, co po vás chtějí, takže třeba není nutné si pamatovat, co přesně spadá do 2. týdnu vývoje, protože to tam máte vyjmenované. Samotné otázky vám teda už dost pomůžou, protože v sobě mají něco jako záchytné body (ne jako anatomie - svaly něčeho nebo mícha). Původně jsem chtěl jít až na začátku září, ale zkusil jsem to dříve. Stihnul jsem si to pročíst a měl jsem štěstí. Zkuste to tak někdy taky. :-)
Byl jsem celkově asi na 4 přednáškách, takže o nich moc říct nemůžu. Přednášky na histologii jsou ale zajímavé, přednášející většinou mluví o klinických souvislostech. Mě ale nebavilo sedět 2 nebo 3 hodiny a poslouchat a opravdu vnímat. Byl jsem na první, pak v průběhu semestru a pak na poslední.
Co se praktik týče, tak tam se nic moc nezměnilo. Stále se píše test na každém praktiku, ale mám takový dojem, že nám jeden nebo dva odpustili, když jsme třeba psali ještě větší test - k tomu se ještě dostanu.
Co se zápočtu týče, musíte mít docházku, opět nějaké e-kurzy na moodlu, průměr z testů do 3 (neplatí u dr. Mráze), napsat dva zápočtové opakovací semináře, napsat dva testy z embryologie, napsat závěrečný test tuším na 75 % (neplatí u dr. Mráze). Zajímavé je, že po druhém velkém testu se ještě probírá látka, která už v takovém testu není, to byly tuším smysly. Během normální výuky se budete muset ještě naučit embryologii na 2 testy, které se píšou na začátku toho daného praktika. Není to těžké, píše se to na tabletech, na kterých vám bohužel nejdřív asi 30x spadne prohlížeč. Test se skládá z teoretických zaškrtávacích otázek a poté z poznávání věcí na obrázku. Doc. Mazurová radí studentům chodit na přednášky, protože v jejich verzích, které promítá, má u některých obrázků vykřičníky - tj. obrázek se dává do testu. Není to ale tak, že pro napsání testů byste na přednášky museli chodit. Obrázků se tam dává většina a navíc už někde ty ovykřičníkované přednášky existují. Embryologie se učí vcelku fajn, je navíc dost zajímavá, určitě víc než speciální histologie.
Na posledním praktiku se pak píše závěrečný test, opět elektronickou formou. Je to test z celého letního semestru, ale není nijak těžký. Já jsem se na to ani nepodíval, histologii jsem většinou vypouštěl a napsal jsem ho na 50 %. U asistentů jej musíte napsat na určité procento, abyste dostali zápočet. U dr. Mráze vám akorát vysoké % dopomůže k tomu, že vám odpustí něco u přezkoušení. To ale řekne každému během nějakého praktika, co by mu bylo odpuštěno. Vzhledem k mým výsledkům přes semestr mi bylo sděleno, abych si to přišel napsat a zjistil, kolik toho vlastně umím (= žádné plus pro mě z testu neplynulo :-D).
Přijde mi zbytečné psát tu podrobně o podmínkách zápočtu, to si můžete přečíst na moodlu nebo sisu nebo to uslyšíte asi i na první přednášce.
Abych se tedy dostal ke své osobní zkušenosti...
Na histologii jsem kašlal. Měl jsem radši anču, soustředil jsem s na ni a věděl jsem, že mi to učení moc k testu nepomůže. Jednou jsem se opravdu kousnul a učil na praktikum z močového systému, protože zrovna bylo nějak víc času. Dostal jsem plus (systém dr. Mráze: plus, mínus, plus mínus). To bylo moje první plus za celý rok. Když jsem si ale pak jen přečetl, co vůbec budeme brát a dával opravdu pozor na každé slovo, které na praktiku řekl, tak jsem test napsal na plus mínus. Co z toho plyne? To, že jsem si opravdu nedělal hlavu z nějakých znamének u svého jména na chodbě ústavu histoly. :-) Měli jsme ale asi 5 lidí, kteří dostali zápočet bez přezkoušení, takže to určitě jde. Já jsem ale prostě odmítl to učení, jelikož jsem mohl chvíli nic nedělat a celkově mi přijde, že jsem měl ten letní semestr už docela na háku.
Zápočet jsem dělal až na konci srpna, kdy jsem taky šel na zkoušku. Původně jsem to chtěl stihnout všechno v červnu, což opravdu jde, ale rozhodl jsem si dopřát si trochu prázdnin a druhou zkoušku dělat až pak.
Celou dobu jsem nějak odkládal hemopoézu a zuby (vč. jejich embryologie), ale na zkoušku jsem se to teda už naučil. Je potřeba si ta témata moc nedémonizovat, protože po jejich přečtení a pochopení zjistíte, že v tom žádná věda není.
Pokud bych měl shrnout učení na zápočty, tak jde o to umět hlavně materiály z praktik, které kolují, a pak si třeba přečíst i přednášky. V těch materiálech jsou totiž chyby! Já jsem to, že už to začínám umět, poznal tak, že jsem právě v oněch materiálech začal vidět chyby. Jde o to, abyste na přezkoušení přišli opravdu připravení. Pokud to neumíte, tak tam nechoďte, protože akorát ztrácíte svůj čas, pokus, čas asistenta a navíc opravdu nebude šťastný s tím, že jste to tam prostě ,,přišli zkusit". Je třeba to umět perfektně, mít přehled. Můžete se ale samozřejmě splést, na něčem vás asi stejně nachytá. To, co platí i pro zkoušku, je samostudium. Budete se muset nějak dostat na preparáty, protože je musíte nakoukat. Pro zápočet je stačí jen poznat, nemusíte přímo v nich umět něco poznat, i když se to samozřejmě určuje podle hlavních a vedlejších dg. znaků.
Zkouška mi přišla vcelku jednoduchá, asi bude pravdy něco na tom, že pokud dostanete zápočty od dr. Mráze, tak to dáte. Letos to snad dali všichni jeho studenti na první pokus. Na zkoušku jsem šel týden po letním zápočtu s tím, že jsem si ani zimu, ani embryologii předtím neopakoval. V hlavě jsem to ale někde měl. Po zápočtu jsem asi 2 dny nic nedělal, takže na zkoušku nezbylo moc času. Stihnul jsem ale vše přečíst 2x, musel jsem se docela přemáhat, skončil jsem se čtením o půl druhé ráno a o půl šesté vstával, protože zkouška začíná už v 7. Proč... Vstát takhle ráno je na té zkoušce asi nejtěžší.
Samotná zkouška pak proběhla rychle. Na preparáty jsem měl právě dr. Mráze, který již byl opravdu nenáročný, probrali jsme dva preparáty, na třetí už nezbyl čas. Zkouška má totiž praktickou i teoretickou část. Praktická se skládá z poznání a popisu 3 preparátů, poznat musíte alespoň dva, pak už ale jde ve zkoušce o to, jestli dostanete trojku (protože za jeden nepoznaný preparát máte už jednu dílčí čtyřku), nebo vás vyhodí. Moje preparáty byly duodenum (dg: Brunnerovy žlázy v LPM), juvenilní thymus (lobuly, Hassalovo tělísko, bez tuku) a varle (to prostě vidíte, jsou tam i spermie). Preparáty ze stejné škatuly jsem měl i na zápočtech, takže jsem první dva poznal už podle sklíčka. Preparáty teda byly vcelku fajn, sice moje minutový rozmýšlení nad šedým nervem muselo vypadat tristně, ale nakonec jsem to řekl správně, ale jinak jsem samozřejmě řekl i něco špatně. Sice bylo naprosto jasné, že to je venula, ale já i tak řekl vývod... To se prostě stane.
Teorie s doc. Mazurovou byla pohodová, byl to částečně dialog. Taháte jednu otázku z obecné histoly + cytoly, druhou z orgánů histologicky a třetí z embryologie - tam se musí občas i něco kreslit. Po vytáhnutí otázek jsem si docela věřil, po projití přes dr. Mráze trochu víc a při příchodu doc. Mazurové už docela hodně. :-) Důležité je taky na sobě případně nedát moc znát, že něco nevíte, třeba na to nedojde. :-D
Zkouška byla vážně rychlá, já jsem čekal druhou anatomii, ale byl jsem brzo venku. Stačí se totiž učit jen z přednášek, což je ohromná výhoda. Já si je pročítal, seznam zkouškových otázek jsem viděl až pak, abych měl povědomí o tom, jak je to rozložené. Musím také ocenit to, jak jsou zadané zkouškové otázky. V otázce máte vypsáno, co po vás chtějí, takže třeba není nutné si pamatovat, co přesně spadá do 2. týdnu vývoje, protože to tam máte vyjmenované. Samotné otázky vám teda už dost pomůžou, protože v sobě mají něco jako záchytné body (ne jako anatomie - svaly něčeho nebo mícha). Původně jsem chtěl jít až na začátku září, ale zkusil jsem to dříve. Stihnul jsem si to pročíst a měl jsem štěstí. Zkuste to tak někdy taky. :-)
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)