Biofyzika a biostatistika

Na začátku uslyšíte, že k tomu vlastně ještě patří bioinformatika, ale upřímně nějak nevím, jak se tam prolínala.

Biofyzika je předmět, na který jsem byl upozorňován od několika lidí. Ta pointa byla v tom, že je zbytečný. Ačkoli si myslím, že některé věci z toho jsou nevyužitelné a nikdy už je (naštěstí) neuvidím, byly tam i věci, které mě bavily a určitě se mi budou hodit i dál.

Ze studijního hlediska je to předmět, který ukončujete zápočtem a zkouškou, která je písemná a ústní.
První přednáška je úvodní a pak jsou dvě na statistiku, zbytek na fyziku a poslední je spešl od nějakého známého doc. Hanuše. Na přednášce ze statistiky asi budete mimo, to je normální, hlavně na psech a kočkách. Pokud vám budou přednášky vyhovovat, tak choďte. Já jsem vynechal asi jen 4, některé zase vynechal přednášející (zdravím prof. Stránského). Pochopíte tam pár věcí, něco si zapíšete a až se budete učit na zkoušku, tak mi věřte, že to oceníte.

Praktika jsou buď měření (dostanu se k tomu), nějaká statistika, opakování k testům, samotné testy a 3 na prezentace (viz níže). Blbé trochu je, že statistika ke zkoušce se dělá na začátku, kdy o ničem nemáte vůbec potuchy, řešíte anatomii, pak se dostanete ke zkoušce a co to sakra z tý statistiky chtěli... :-D Nebojte se ale, dá se to v pohodě zvládnout. Je to asi taky moment, kdy budete jako ročník docela spolupracovat, sdělovat si dojmy, radit a tak.

K zápočtu musíte:
1. Splnit docházku na měření (k tomu se dostanu) a pak nějaké procento klasický hodin, ale docházka byla kontrolována jen jednou, takže to asi moc lidí nezajímá.
2. Prezentaci ve skupince. Budete rozděleni do skupiny o 3-4 lidech, ve kterých budete zpracovávat prezentaci na nějaké téma spojené s fyzikou a medicínou (jako umělý pankreas, koronární stenty nebo třeba protonová terapie). Jedno praktikum je vyhrazené na jejich tvorbu a dvě na prezentaci. Není to nic strašného. Loni tohle tuším nebylo, vypracovávali se samostudia.
3. Měření + průběžné testy + protokoly. Během semestru budete mít 5 měření, spolupracujete v těch skupinkách. Jedná se o měření zraku a sluchu, ekg a tlaku, průtoku krve, krevních krvinek a CT. Měření mě bavila, je to takový první dotyk s medicínou. Co je ale na nic jsou krátké testy o 5 otázkách na začátku každého měření. Je potřeba se na to připravit a mít aspoň 2,5 bodu, tj. 50 %. To je u fyziky zase docela benevolentní, protože vám opravdu stačí 50 % na trojku, jinde to tak není. Musíte pak ještě vyplnit protokoly, které si stáhnete z moodlu. Dáváte tam vaše naměřené hodnoty a počítáte s tím. Někde je to v pohodě, někde míň v pohodě, ale dá se to. Můžete si pomáhat.
4. Test I a II - jedná se o test ze statistiky (I) a fyziky (II). Každý má 15 otázek. Ten první jsem dělal dvakrát, protože když máte v zadání hodnotu, tak si jí prosím opište správně. Dělá se to v takové hloupé učebně, kde střídáte pohled mezi počítačem, kde je zadání, kalkulačkou, kde je výpočet, a papírem, kam počítáte a píšete výsledky, který taky musíte zapsat do PC. Ale není to těžké. Na Moodlu je k tomu prezentace opakování k testu I, tak si ji projděte a máte to v kapse. Test II je o něco horší, ale musíte to prostě propočítat a pak nemáte problém. Doporučuju zapsat předmět Seminář z lékařské biofyziky, o kterém jsem už psal.

Pokud teda splníte všechny tyhle požadavky k zápočtu z předmětu, který v té medicíně nemá moc využití (až asi na radiologii a nukleární medicínu), tak se můžete přihlásit na zkoušku. Když napíšete test I a II na 90 % a víc (což znamená max 1 chybu, respektive ztrátu 1,5 bodu), tak máte zkoušku pouze ústní.

Zkouška je pak vcelku strašná. Máte 24 otázek, které padly během přednášek, potom 10 témat ze samostudií (jako třeba měření teploty, tlaku, stavbu hmoty, zdroje ionizujícího záření, ...) a pak jeden příklad ze statistiky. Kombo rigorózní test, který je těžší než test II, z testu I jsou příklady typově stejné, a 3 otázky je docela náročné. Je to vaše první zkouška, navíc ve většině případů jsou to vzdálenější témata, takže si na to budete muset vyhradit dost času. Myslím si, že jeden až dva týdny jsou optimální. Strašně důležité je naučit se na ten test, protože vás nepustí k ústní, pokud ho neuděláte - ztrácíte jeden pokus. Já jsem ten test poprvé nenapsal, protože jsem si pořádně nepřečetl zadání. Je to opravdu o každém slovíčku. Je taky třeba mít strategii - nejdřív teorii, pak statistiku, pak známé příklady a pak teprve to, co musíte vymýšlet. Pokud to tedy napíšete, tak můžete jít k ústnímu. Je tam relativně dost času mezi tim v závislosti na pořadí, ve kterém jdete, což si vyberete sami. Můžete si tak třeba zopakovat otázky, což doporučuju. Já jsem si udělal u každé otázky osnovu a případně si poznamenal nějaké složitější věci a pak si prošel jen tyhle osnovy.

Na potítku můžete být de facto jak dlouho potřebujete. Přijde jeden ze zkoušejících (Hanuš, Stránský, Mašín), vezme si váš index a začnete statistkou, kterou řešíte v excelu - všechno ale během semestru proberete, nebojte. Pak přichází zkoušení. Všichni tři vyhazovali, ale prof. Stránský má opravdu nevlídnou pověst. Mě zkoušel doc. Hanuš, za což jsem rád. Modlil jsem se do poslední chvíle, aby přišel a díky bohu za to. Než stihnul Stránský dozkoušet člověka přede mnou, tak přišel Hanuš a vzal si můj index! Vytáhnul jsem si Ochranu před ionizujícím zářením, Zdroje ionizujícího záření a atomový reaktor. Otázky to nejsou špatné, ale míra rýpání se ve věcech byla ten den opravdu vysoká. Nicméně se to dalo. Během zkoušení jsem si musel dost věcí spojit nebo vymyslet sám, občas mi něco vyskočilo ze střední nebo právě z přednášky, proto bych doporučoval je aspoň přijít poslechnout. Strávil jsem tam tuším něco přes 30 minut, ale nemůžu to říct přesně, protože čas bylo to poslední, čím jsem se zabýval. U fyziky mi po prvních 5 minutách bylo opravdu jedno, co budu mít za známku, takže lidovka a maximální štěstí a radost.

Stejně jako snad všechno i fyzika je hodně o štěstí - záleží na tom, jaké vám vyplivnou příklady a otázky. Pokud to ale dáte, tak získáte 10 kreditů a v sisu to vypadá hezky. :-D

K učení na zkoušku určitě budete používat i různé vypracované otázky, wikiskripta, google, youtube!!! a přednášky. Snažte se to pochopit a ne učit zpaměti, i když to občas jde hodně těžko. Na konci se vám to ale celé spojí a budete mít přehled.

Věci, které považuju za užitečné, jsou znalosti o diagnostických metodách (ultrazvuk, CT, magnetická rezonance, EKG). Věci, které byly asi zajímavé, jsou třeba membránový potenciál nebo oko a s ním spojená témata. Věci naprosto zbytečné, i když chápu, že rozšiřují přehled a nejsem uplně proti nim, nicméně jsou zbytečné (přece jenom studujeme medicínu a ne fyziku) jsou stavba hmoty a fundamentální částice (leptony, kvarky, bosony, hadrony a takovýhle), soustava dozimetrických veličin (jestli si to vytáhnete, tak bůh s vámi), speciální mikroskopické metody nebo třeba milion otázek na ionizující záření a ty nesmyslný příklady.

Fyzika je prostě fyzika, no. Pokud jí ale zvládnete, tak je to skvělý pocit. Zbytek předmětů v prváku se jeví pak skutečně důležitými pro medicínu - anča, histola, latina, biola, první pomoc - krása. :-)